BMW 335i coupe

• Dynamika 8

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 8

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8

Dlouhá léta se na obličejích motorářů BMW dal pozorovat zajímavý jev. Posměšný úšklebek, který se objevil pokaždé, když se některý z jejich rivalů pokusil dohnat výkon jejich atmosférických šestiválců nějakým směšným, výfukovými plyny poháněným dmychadlem. To oni neměli zapotřebí. Uměli to po staru a nutno říct, uměli (a umí) to dodnes. Atmosférické šestiválce BMW vynikají nádherným zvukem, víc než dostatečným výkonem a především naprostou linearitou. Táhnou odspodu a jak se blíží k červenému poli, tah nejen že neustává, ale zvuk motoru postaví každému jen trošku zapálenému autaři všechny chloupky na zádech do pozoru. Objevilo se jen několik málo výjimek a téměř pokaždé se z nich stala legenda. Třeba takové BMW 2002, nebo neuvěřitelná 745i z poloviny osmdesátých let. Jinak si ovšem BMW schovávalo turbodmychadla výhradně pro své naftové motory.

Jenže pod kapotou nového trojkového kupé je všechno jinak. Turbodmychadla tam totiž jsou a rovnou dvě najednou. Ovšem pokud by se snad objevil nějaký tradicionalista, který by chtěl nad přeplňováním ohrnovat nos… jen ať ohrnuje, ovšem ke své vlastní škodě. Doteď nedokážu pochopit, jak se to vývojářům povedlo, ale projev tohohle třílitru nepřipomíná snad žádný přeplňovaný motor, se kterým jsem kdy jel. Žádná prodleva, žádné čekání, než se turba roztočí. Nebýt typicky šestiválcového zvuku, člověk by spíš řekl, že jede s osmiválcem. Možná je to tím, že turba nejsou „natlakovaná“ tolik, jak jsme většinou zvyklí. Výkon oproti atmosférickému třílitru povyrostl „jen“ o třicet koní. Určitě by se dalo vydolovat víc, ale v BMW se moudře rozhodli upřednostnit lineární projev.

Nespoléhejte na čísla

„Pouhých třicet koní navrch“ totiž neřekne vůbec nic o tom, jak tohle auto jede. Pružnost motoru je neuvěřitelná, v jakékoli rychlosti stačí jen šlápnout na plyn a už vás akcelerace tlačí do sedadla. Není divu, 400 Nm točivého momentu máte k dispozici od 1300 až do 5000 ot./min. Z osmdesátky na 110 km/h je 335i o 1,3 sekundy rychleji, než současná M3! Ještě pochybujete, že je to auto pomalé? Tak co třeba 0-250 km/h (omezovač) za 38 sekund? Vážně, tohle auto není jen rychlé – je až nechutně rychlé.

Škoda, že testovaný model měl automat. Zbrusu nový šestistupňový automat, dlužno dodat, a navíc velmi dobrý. Podřazuje bez otálení, při plynulé jízdě o něm nevíte, prostě paráda. Jenže k takhle šťavnatém motoru mi stejně připadá jako rouhání. Bojím se pomyslet, o kolik líp bych se ještě mohl bavit s manuálem.

Klady a (drobné) zápory podvozku

Protože i s automatem jsem se bavil božsky. A nemyslím jen výlet na mostecký polygon, kde mě od úplného povolení otěží odradila jen moje vrozená slušnost v kombinaci s vědomím, že se ještě nenašel gumárenský sponzor a tudíž pneumatiky patří BMW a jestli chci půjčit ještě nějaké další, nesmí z nich zbýt smutné cáry. Skvěle jsem se totiž bavil i při naprosto normálním ježdění po silnicích. Na dálnicích jsem ocenil aktivní tempomat, dost možná zatím nejlepší, jakým jsem kdy jel. Dokáže dobrzdit i velmi razantně, pokud vám někdo nečekaně vjede do rychlého pruhu a při opětovném uvolnění váhá se zrychlením méně, než ostatní systémy. Na okreskách jsem si užíval podvozku, který dělá přesně to, co má dělat. Je tuhý a drží jak přilepený, i když ve volantu toho není cítit tolik, jako v některých předešlých trojkách. Což je na testovacím modelu především vina aktivního řízení, které je za příplatek a mírně se podobá volantu, který mi leží doma pod stolem a připojuje se k Playstationu…

To je jedna z drobných potíží, které trojkové kupé zdědilo od sedanu. Společně s dojezdovými pneumatikami, které zhoršují jízdní komfort, což zejména ve městě a v kombinaci s příplatkovým sportovním podvozkem znamená hodně rozklepaný zážitek. Další problémem mohou být brzdy, které při divočejší jízdě mírně zvadnou dřív, než by mi bylo milé.

Čistě osobní názor na design

Když už jsme narazili na to, co mají sedan a kupé společného, věnujme se také rozdílům: ten nejviditelnější je pochopitelně design. Možná ještě víc se tady ukazuje, jak Banglův rukopis ostře dělí názorové skupiny. Spousta novinářů spatřuje v designu trojkového kupé jeho největší nedostatek. Osobně to tak nevidím. Sedan se mi skutečně nelíbí. Kombíku jsem už ovšem na chuť přišel a kupé si mě získalo skoro hned. Je pravda, že na sebelepších fotkách nevypadá tak dobře, jako ve skutečnosti. Nicméně, konečné hodnocení je stejně na každém z vás.

Důležité ovšem je, že z řidičského hlediska patří tenhle bavorák na absolutní špičku. Visí vám nad postelí plakát 130i? Zajděte si k očnímu… ehm, chci říct, zapomeňte na něj a pověste si tam 335i, protože co se týče kvality jídzního zážitku, je o dvě třídy výš.

Vyplatí se to?

Jistě, není to žádná levná sranda. Základní cena 1 294 100 Kč sice vypadá lákavě, ale nezapomeňte, že v BMW se připlácí za všechno. Pokud chcete luxusní výbavu, připravte si klidně půl milionu. I za rozumnou úroveň vybavenosti dáte minimálně dvěstě. Ale i to se mi ještě zdá jako velmi dobrá cena. Za takhle schopné kupé, které se bez mrknutí oka vžije do role dálkového gétéčka, stejně jako juniorské M3, by mnozí klidně zaplatili i víc.

To co jsem řekl v závěru videa, myslím naprosto vážně. Dokud BMW nepředstaví novou osmiválcovou M3, která bude mít ještě o dalších sto koní navíc, neexistuje jiný bavorák, který bych ve své garáži viděl raději. Tmavě šedé (Sparkling Graphite), s manuálním řazením a bez aktivního řízení. Díky.

Honza Koubek

Měření a technické údaje