Beran: Správní delikty provozovatele – nad metodikou Ministerstva dopravy (MD)

Dostala se mi do rukou metodika MD, kterou vydalo obecním úřadům v souvislosti s novelou č. 297/2011 Sb., která zpoplatnila právo nevypovídat tím, že vytvořila nový (nesplnitelný) správní delikt v podobě povinnosti provozovatele zajistit, aby s jeho vozidlem nebyly páchány přestupky.

Metodika k usměrnění … 

Vypíchnout bych chtěl dvě věci. Na úvod něco z uvažování „hodných“, „kompetentních“ a „do roztrhání-těla-pro-naše-blaho-sloužících“ úředníků Ministerstva dopravy, cituji: „Smyslem je zájem společnosti na tom, aby přestupky zjištěné technickými nebo jinými prostředky, kterých se dopustili nezjištění řidiči, nezůstaly neprojednány a nepotrestány. Přitom by takové projednání (úřední posouzení) nemělo vytvářet nepřijatelnou zátěž příslušných obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.“

Toto je klasická ukázka ministerského newspeaku, protože žádný zájem společnosti na postihování deliktů, které nemají negativní dopad na bezpečnost silničního provozu neexistuje. Tím méně by se mělo zohledňovat to, jestli nesmyslná a nepřínosná činnost v podobě projednávání deliktů, které nemají negativní dopad na bezpečnost provozu, moc nezatěžuje chudáky úředníky. Vždyť ať to nedělají, nikdo je nenutí.

Je tragikomické pozorovat (kéž bych ten kabaret nemusel platit z daní), jak jedním dechem uvedou, jak moc s tím mají práce, ale vzápětí řeknou, že to dělat musí, protože to „společnost“ chce, ale přitom si takový zájem společnosti zájem sami vymysleli. Smutně absurdní. Není nad to, když si úředník sám na sebe vymýšlí práci, o které navíc tvrdí, že ji po něm chci a že si na mne tudíž musí uplést lepší bič, ačkoliv já nic takového nechci. Prostě absurdní fraška a ještě za (taky) moje peníze.

Místo, aby se ty limity nastavily rozumně, případně se rovnou postihovalo jen poruchové nebo bezprostředně ohrožující jednání, postihuje se všechno, ale zase se to nestačí (nejde) projednávat. Chápete, ministerští úředníci, že mezi těmito dvěma skutečnostmi je jasná souvislost? Ale ne, raději budeme obcházet Listinu, hlavně když si udržíme „objemy“ projednaných věcí a penězovody nedotčené.

Rakovan: Registrační značky na přání? Už vím, jakou si dám na auto!

Blogy | vydáno 1. 8. 2013

Druhá věc, která stojí za povšimnutí, se týká praxe úřadů, pokud narazí na variantu „cizinec“. Už když se novela připravovala, resp. už když byla přijatá (ale po dobu legisvakance), tak se pochopitelně objevila srdnatá prohlášení zástupců MD v médiích o tom, že s „osobou vzdálenou“ nebude problém. A jak to v praxi vlastně funguje? Jak si to „nebude problém“ představují? V metodice mají napsáno následující: „V případě oznámení osoby řidiče provozovatelem vozidla, která je správnímu orgánu evidentně nedostupná, správní orgán věc zpravidla odloží podle § 66 odst. 3 písm. g) zákona o přestupcích; obdobně bude postupovat v případě uplatnění tzv. „osoby blízké“ ve smyslu § 60 odst. 1 zákona o přestupcích.“

A jak si to některé úřady vykládají? Tak, že když jim uvedete cizince, automaticky argumentují, že je jim taková osoba „evidentně nedostupná“, aniž by se byť obtěžovali ji obeslat a zahajují rovnou správní řízení proti provozovateli.

Nevím, co si od toho chlapci a děvčata na MD slibují (a už vím o jednom případu, který se na základě této argumentace řeší), nicméně tohle sestřelit je a bude snadné. Zákon totiž nikde neříká, že nemají obesílat cizince nebo že by cizinci pro ně měli být automaticky „nedostupní“ (co to vlastně znamená? jak „nedostupní“? neumíte poslat předvolání nebo co?). Pouze říká, že mám jako provozovatel povinnost jim sdělit údaje o jeho totožnosti a že pokud jim ty údaje sdělím, tak už to proti mně jako provozovateli zahájit nesmí. Podle ust. §125f odst. 4, písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. totiž platí: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku a

a) nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo…“

Jak z tohoto ustanovení plyne, je nutné splnit dvě podmínky:

1)      Úřad se musí nejdřív zeptat, kdo řídil, což činí „ústupkovým“ dopisem a

2)      Nezahájil řízení a odložil to, protože neví, proti komu to má zahájit. Pokud ale úřadu udáte cizince, tak ví, proti komu to má zahájit (dle dikce již „zjistil údaje odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě“) a už to proti němu musí zahájit a nemůže to odložit pro to, že by nevěděl, proti komu to má zahájit.

Steve Jobs jezdil bez registrační značky

Autonovinky | vydáno 27. 10. 2011

Obě podmínky jsou tedy udáním cizince splněny a úřad nemá splněné podmínky pro zahájení řízení proti provozovateli. Samozřejmě to budou zkoušet, ale jejich argumentace je totálně na vodě a neměl by být problém je patřičně „odpálit“. V Praze může být problém v tom, že odvolací orgán proti rozhodnutí Magistrátu je právě MD, které bude svou metodiku zřejmě hájit a potvrzovat ta nezákonná rozhodnutí. Tam tedy asi nezbude než se pak obracet na Městský soud, aby „partyzány“ z MD usměrnil.

S tím souvisí poslední poznámka. MD se v médiích opakovaně vyjádřilo (a i MHMP to ve svých dopisech výhrůžně píše), že když toho cizince obešle a on si tu zásilku nepřevezme, budou splněny podmínky pro zahájení řízení proti provozovateli. To ovšem nekoresponduje se shora uvedeným zněním zákona. To totiž neříká, že podmínkou zahájení řízení proti provozovateli je nedoručení výzvy řidiči, ale říká, že podmínkou je „nedozvědění se“, proti komu to má úřad zahájit. Je proto zcela irelevantní, jestli úřad něco někam pošle nebo ne, jakmile má údaje o řidiči, je z toho provozovatel venku. To, že se úřadu nepodaří řidiče dohonit, tzn. např. se nepodaří mu doručit nebo i doručit ano, ale ten se nedostaví k ústnímu jednání, nemá to dle shora uvedené dikce žádný vliv na to, že proti provozovateli již řízení zahájit nelze.

Klub sportovních aut Sosnová 2013

Úřady se samozřejmě snaží chřestit zbraněmi, vyhrožovat a tlačit, ale nemají pro to oporu v zákoně. Pochybuji tedy, že si troufnou si to jít „rozdat“ k soudu, ale kdyby ano, jen dobře. Čím dříve to začnou soudy judikovat a otloukat jim ty jejich úřední nesmysly o hlavu, tím dříve se ten institut umrtví, anebo (úplně nejlépe) podaří dotáhnout až k Ústavnímu soudu a tam zrušit. Dost bych se ale divil, že by tímto směrem MD chtělo postupovat (jakkoliv bych byl naopak rád, když by to u soudů skončilo). Ovcí na stříhání je přeci pořád dost, tak proč si kazit „kšeft“. Celé to tedy patrně zůstane v šedé zóně a nedořešené, kdy je pro MD zbytečně riskantní testovat odolnost jeho „argumentů“ u soudu.