Beran: Nové neoznačené policejní Škody Octavia a povinnost jim zastavit
V souvislosti s mediálním představením nových přírůstků do vozového parku Policie ČR v podobě 50ti neoznačených Octávií a zejména v souvislosti s provedením jejich výstražného světla modré barvy (majáku) se hned objevily diskuse nad dvěma otázkami:
– je takové provedení výstražného světelného znamení v souladu s vyhl. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a
– jsou řidiči vlastně vůbec povinni takto neoznačeným a „podivně“ vybaveným civilním autům Policie ČR zastavovat, resp. jak mají poznat, že se jedná o vozidlo Policie ČR, aby jim vznikla povinnost zastavit.
V dnešním článku se budu věnovat druhé z otázek a v příštím díle se podrobněji podívám na první z nich.
Téma povinnosti zastavit policejním vozidlům, která jsou zvenku zcela neoznačená a tedy v provedení nerozpoznatelném od jiných vozidel (nepolicejních), jsem již jednou rozebíral v době, kdy na silnice přibyly neoznačené Passaty, nicméně určitě neuškodí si závěry znovu připomenout nebo je rozvinout.
První podstatnou skutečností, se kterou se za stávajícího právního řádu musíme smířit, je to, že Policie ČR smí používat zcela neoznačená vozidla, tedy vozidla, která nejsou na první pohled rozpoznatelná jako vozidla PČR. To se samozřejmě policistům líbí v tom ohledu, že mohou vykonávat onen oblíbený „skrytý“ dohled. Nechám teď stranou svůj nesouhlas nad tím, že je takový dohled efektivní z hlediska prevence nebezpečného jednání a podívám se rovnou na problematiku zastavování.
O tom, že policisté mají dle ust. §79 zákona č. 361/2000 Sb. oprávnění vozidla zastavovat, není sporu a je to naprosto známá věc.
Zákon v této souvislosti nicméně upravuje i pravidla, za jakých může policista zastavit jiné vozidlo z vlastního jedoucího policejního vozidla, což je přesně ten způsob, který budou policisté z těchto neoznačených vozidel používat.
Ust. §79 odst. 2 k tomu stanoví následující:
„Z jedoucího vozidla dávají toto znamení kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem. Policista, vojenský policista, celník nebo strážník obecní policie může z jedoucího vozidla zastavovat vozidla i rozsvícením nápisu „STOP“ podle zvláštního právního předpisu ze směru jízdy zastavovaného vozidla, a to zepředu i zezadu.
Když dáme výše uvedené dohromady, lze to přeložit tak, že i z jedoucího (neoznačeného) policejního vozidla je policista oprávněn zastavit řidiče rozsvícením nápisu STOP. Otázka pak jen zůstává – jak má řidič poznat, že se jedná o policistu, který mu takové znamení dává. V této souvislosti lze doporučit následující:
Protože i neoznačená policejní vozidla mohou pro běžného řidiče vypadat jako jakékoliv jiná nepolicejní vozidla, není pro řidiče rozhodující ani tak auto samotné, jako jeho osádka. Příkaz k zastavení totiž může dát jen policista a jen výzvě policisty je řidič povinen vyhovět. A protože z typu auta nelze vždy poznat, jestli výzvu dává policista, jsem toho názoru, že se řidič nemůže dopouštět žádného porušení svých povinností, pokud nevyhoví takové výzvě do té doby, než se dostatečně hodnověrně nepřesvědčí (resp. s ohledem na okolnosti může přesvědčit), že výzvu dává policista, protože jen ten je oprávněn takovou výzvu učinit a samotné rozsvícení nápisu STOP na běžné Octávii není samo o sobě příkazem řidiči k zastavení.
Řidič tedy je policistovi povinen zastavit, nelze však za porušení povinnosti v tomto konkrétním případě (tj. když řidič nemůže z provedení vozidla poznat, že se jedná o vozidlo policejní, z čehož by mohl důvodně dovodit, že jej řídí policista, který mu dává výzvu k zastavení) považovat, pokud si bude nejprve ověřovat, že se skutečně jedná o policisty.
Já bych to, pokud bych ty pochybnosti měl nebo pokud bych byl na místě toho, kdo je odůvodněně má, tedy udělal tak, že bych buď dojel na úroveň daného vozidla (vedle něj), abych se podíval, kdo sedí uvnitř nebo se nechal policejním vozidlem předjet a přesvědčil se v okamžiku, kdy je vozidlo vedle mne, o sestavě posádky. A jsem přesvědčen, že takový postup, včetně okamžitého nevyhovění k zastavení poté, co se na zcela civilním a „tuctovém“ autě za mnou nebo přede mnou rozsvítí nápis „STOP“, nemůže být vyhodnocen jako porušení žádné povinnosti dle pravidel silničního provozu, ani tedy povinnosti zastavit vozidlo.
Nelze totiž dospět k závěru, že řidič musí zastavit každému, kdo na něj ze svého auta rozsvítí nápis „STOP“, ale zastavit musí jen policistovi, což znamená, že musí mít možnost se o takové skutečnosti přesvědčit. Opačný výklad by vedl k absurdním závěrům, jakože řidič musí zastavit i každému u silnice, kdo na něj za tmy mává červeným světlem, což tak rozhodně není, protože takto musí řidič zastavit také jen (tedy ne jen, ale zejména) policistovi.
Pokud tedy máte pochybnosti, je dle mého názoru plně legitimním a nedeliktním jednáním, když učiníte nezbytné kroky ke zjištění toho, zda vás z takového vozidla opravdu zastavuje policista, což lze ověřit z toho, že má uniformu. Jakmile je tato skutečnost nicméně potvrzena, tj. řidič vidí, že ve voze je policista, je povinen zastavit.
