Beran: Nevýkonná auta jsou nebezpečná

V poslední době neustále slýcháme o tom, jak nízká je aktuální úroveň bezpečnosti provozu na českých silnicích, jak se po nich prohánějí nezodpovědná individua kosící nebohé řidiče a ostatní účastníky silničního provozu a jak naše chrabrá policie dnes a denně pracuje na tom, aby bezpečnost na silnicích vzrostla.

Pozoruji-li ovšem silniční provoz zpoza svého vlastního volantu, nemohu si nevšimnout, jak se zejména v provozu na dálnicích, ale i na silnicích mimo obec a v obci výrazně podceňuje nebezpečnost jízdy vozidlem s malým výkonem, případně (aby to bylo přesnější) s vysokým poměrem hmotnosti proti výkonu. Nikdy se mi totiž nestalo, aby mne ohrozil řidič výkonného (a zpravidla rychle nebo rychleji jedoucího) vozidla, ale mnohokrát se mi stalo, že mne se suverénně sobeckým „Bacha, jedu, kašlu na tebe!“ ohrozil řidič vozidla, které zjevně počítalo koňské síly nejvýš na pár desítek.

Už dlouho uvnitř mne proto nazrávají názory na to, jak jsou málo výkonná auta vlastně nebezpečná a rád bych se o to podělil.

1) Dálnice a rychlostní komunikace
Asi nejmarkantněji je nedostatek výkonu poznat všude tam, kde jsou a mohou být rozdíly v rychlosti co největší a kde je požadavek na schopnost dosáhnout určité rychlosti a udržet ji nejvíc vidět, tj. na dálnici. A i právě na dálnici také může docházet k nejnebezpečnějším situacím v důsledku malé schopnosti konkrétního auta srovnat rozdíl rychlostí.Jako typický příklad lze uvést připojování se na dálnici nebo na rychlostní komunikaci (případně na městských okruzích apod.). Obvyklá situace vypadá tak, že řidič/řidička ve Fabii HTP (Fábku HTP jen jako příklad auta, co má místo motoru jen motorek ze zahradní sekačky, samozřejmě jsou ještě nevýkonnější auta, takže nic „osobního“ proti Fabiím) se připojuje na dálnici nebo městský okruh. Samotný nájezd se řidič kvůli vyspělosti podvozku bojí dát víc než ve 40, aby se nepřevrátil a pak (asi aby mu to nežralo) zrychlujíce na vyšší stupeň (ono je to ale asi stejně jedno, jaký tam má kvalt, ten šicí stroj stejně nejede v žádných otáčkách) to pošle do pravého pruhu nějakému kamionu 60-70, protože se blíží konec připojovacího pruhu a ten kamion to už pošle autům do levého pruhu, které jedou 130, případně i víc.

Ohrožení tak vzniká nejen tomu řidiči Fabie, který se modlí, aby ho ten kamion pustil, ale i řidiči kamionu, který se modlí, aby to ten v levém, kterému to tam musel poslat, ubrzdil a aby nesešrotoval tu Fábku. Celý problém je tak v tom, že ta Fábka nedokáže včas nabrat odpovídající rychlost (i kdyby řidič chtěl pro to, aby se mohla plynule zařadit mezi aktuální provoz a nevznikaly nebezpečné situace.

Jistě někdo namítne, že když se sníží rychlost těch na dálnici, co jedou v průběžných pruzích kolem nájezdu, tak to bude v pohodě, ale proč omezovat ty, kteří příčinu problému nevytváří? Stačí víc výkonu, aby auta nabralo odpovídají rychlost + lepší podvozek, aby se ten nájezd dal vzít o 20 km/h rychleji a bylo by vše mnohem plynulejší a bezpečnější.Další příkladem na dálnici je předjíždění. Totéž auto, ale tentokrát zrychluje z 90ky (kde řidič visel za kamionem) a předjíždí. Řídil jsem taková auta (zvlášť sebevražedný mi přišel s tímhle motorem Roomster), případně jiná (takový Nissan Micra 1.2 na Krétě v horách nemohl vyjet na dvojku ani normální kopec a bylo třeba vypínat klimatizaci), takže vím, že se po sešlápnutí plynu nic neděje. Motor ječí, ale auto moc nezrychluje. Řidič se tedy přesune do levého pruhu, kde se ještě musí prát s větším odporem vzduchu a zrychluje velmi zvolna. O tom, že mu bude brzy na zádech viset někdo z rychlejších jezdců v levém pruhu, netřeba polemizovat. Řidič Fábie předjíždí neúměrně dlouho a trpí tím výrazně plynulost silničního provozu, o bezpečnosti v případě, kdy to tam pošle, ale ten v levém musí prudce brzdit, ani nemluvě.

Pokud by mělo auto ale větší výkon, rychleji by zvýšilo rychlost, ve chvilce předjelo a zařadilo se zpět do pravého a řidič by si dál pokračoval svým tempem v pravém pruhu.

Občas se argumentuje proti vyšší rychlosti na dálnici právě velkými rozdíly rychlostí jednotlivých aut. Na tom sice něco je, ale právě schopnost v krátkém časovém úseku dosáhnout vyšší rychlosti, by tento problém minimalizovalo.

Dostatek výkonu tedy činí jízdu na dálnici nejen bezpečnější (snižují se rozdíly v rychlostech), ale také plynulejší, protože auta mohou flexibilněji reagovat na měnící se podmínky (mohou intenzívně zrychlovat, aby se vešla do nějaké mezery apod.), takže propustnost dálnice je o to větší.Ostatně ne nadarmo i dnes zákon stanoví minimální konstrukční rychlost pro vozidla na dálnici 80 km/h + povinnost okamžitě dálnici opustit, pokud nelze dosáhnout na rovině rychlosti 80 km/h (§36 zákona č. 361/2000 Sb.). Maximálka je ale jen jedna část skládanky, pružné zrychlení je snad ještě důležitější. Pokud by zákonodárcům skutečně šlo o bezpečnost a plynulost, tak by tyto podmínky zpřísnili. Ano, možná že by staré Škodovky a spousta dalších aut už na dálnici nemohly, ale to se nedá nic dělat. Jednou to jsou rychlostní komunikace určené k přepravě vyšší rychlosti, tak podle toho na nich ten provoz a technické parametry vozidel musí vypadat a ne že se v levém pruhu člověk musí za takovým autem ploužit 100kou, protože se řidič takového auta rozhodl předjíždět, ačkoliv ví, že na plynulé předjetí nemá výkon. Vyloučení nevýkonných vozidel z provozu na dálnici by mělo jednoznačně pozitivní přínos jak k bezpečnosti, tak k plynulosti (viz příklady popsané shora).

2) Silnice mimo obec
Jestliže lze pozorovat řadu sebevrahů v podobných autech na dálnici, na silnicích mimo obec tomu není jinak. Tam je to o to horší, že je brázdí úplně všichni. A teď typická situace zapříčiněná auty s malým výkonem:

Po okresce jede Avie, je naložená, takže jede 70. Za ní se začíná tvořit kolona. První auta za ní jsou staré Škodovky nebo podobná auta, která tu Avii nikdy nepředjedou (nemají výkon, aby bezpečně zrychlila). Za jedním nebo dvěma takovými auty už jedou novější auta, která by tu Avii snad i předjela, ale nemohou, protože ti Škodovkáři se na Avii lepí a ta služební Octavia TDI tři auta najednou na kratších rovinkách taky nedá (110 koní v turbonaftě na předjíždění také není žádný zázrak). Kolona se začíná zvětšovat, protože ani silnější auta už nedají kolonu o 10ti autech najednou a veškerá plynulost silničního provozu je ta tam.A když už řidičům dojde trpělivost a začnou předjíždět tak jako tak, nemají dost místa, ohrožují řidiče v protisměru a vznikají nebezpečné situace. Kolona se začne trhat, protože se začne předjíždět odzadu; navíc řidiči, kteří nepředjíždějí, nedrží dostatečný odstup od aut před sebou, aby se ti za nimi mohli průběžně zařazovat při předjíždění kolony po částech. Co to dělá s bezpečností a plynulostí provozu, je pak zjevné.

Důvod? Nevýkonná auta, která nemají dostatečnou výkonnou rezervu, aby mohla kdekoliv a kdykoliv bezpečně předjíždět.

3) Město
Možná si někdo řekne, že alespoň ve městě, kde se jezdí těch 50, velký výkon není potřeba, ale to je omyl.

Odpovídající výkon z hlediska bezpečnosti a plynulosti totiž není o maximální rychlosti (jak si ti, kdo silnější auto nikdy patrně neřídili, nepřesně myslí), ale o pružném zrychlení, resp. obecně o zrychlení. Je to totiž právě (pružné) zrychlení, které tolik přispívá plynulosti a bezpečnosti provozu, protože umožňuje „koordinovanější a synchronizovanější balet“ jeho účastníků, místo vytváření nebezpečných špuntů nevýkonnými auty, které se do provozu plynule zařadit nedokážou.​Typická situace je následující:
Nevýkonné auto odbočuje z vedlejší na hlavní, a to doleva. Musí dát tedy přednost všem. V takovém ranním nebo odpoledním rušném provozu v Praze vyjet z vedlejší na hlavní a odbočovat přitom doleva není úplně snadné. Mezery mezi auty jsou malé a pokud člověk nechce někde stát 5 minut, musí využít každé skulinky a „vypálit ve vteřině“.

A co k tomu potřebuje? Výkon. Dostatečný na to, aby ve 2 až 3 vteřinách dosáhnul rychlosti 40-50 km/h a hladce vplynul do kolony aut. Z vlastní zkušenosti vím, jak příjemné a komfortní je zašlápnout jedničku a lusknutím prstu v daném místě být. A jak bezpečné a jak málo omezující plynulost dopravy to současně je.

Výkon auta je v tomto směru proto nesporným přínosem pro bezpečnost, protože zařazení se mezi auta je otázkou chvilky a současně velkým přínosem pro plynulost, protože umožňuje lépe využít kapacity komunikací. Pokud tedy někdo pléduje za městská vozítka s motorem ze zahradní sekačky, nevidím v tom ani přínos k bezpečnosti, ani k plynulosti, protože taková auta jsou pro plynulost a s tím souvisejícím dopadem i na bezpečnost jednoznačně přitěžující.

Nemám proto pochyb o tom, že výkonnější auta mohou svou možností flexibilněji reagovat na podmínky provozu znatelně přispět k jeho vyšší bezpečnosti a plynulosti.

Moje doporučení na závěr – asi nelze očekávat, že si všichni koupí výkonnější auta nebo je budou chtít živit, ale pokud chcete sami udělat něco pro vlastní bezpečnost a neobtěžovat se s tím, abyste měli dostatek výkonu, kupte si šestiválec.