Diskuze

Už z dřívějších článků p. JUDr. Berana mi vychází, že je to člověk, který neuznává zákon a jakoukoliv autoritu s tím, že je jednomyslně přesvědčen, že on ví vše nejlépe. Jestliže je ve vyhlášce maximální povolená rychlost mimo obec 90 km/hod., tak i kdyby ta silnice byla rovná a přehledná jak letištní plocha, tak kdo pojede rychleji musí počítat s postihem. A právě na takovýchto místech musí policisté především měřit dodržování rychlosti. Jinak ANO, dopravní policii potřebuujeme a potřebovali bychom i daleko přísnější postihy neukázněných řidičů. Já bych navrhoval po dosažení 12 trestních bodů po třetí, tak ŘP odebrat již natrvalo, porotože uvedený řidič je jednoznačně nepoučitelný.

To je právě ten problém, nechci tvrdit že vím vše nejlépe, ale nikdo ze zastánců vašeho dodržování předpisů za každou cenu mi stále nebyl schopný vysvětlit komu a jakou škodu způsobím když pojedu v neděli dopoledne sám na takové rovné široké silnici kde uvidím 2 km dopředu 110 km/h místo 90ti.

No, pane Beran, abychom zase v brzké době neviděli v televizi toho blázna Tržila, jak bude říkat, že po \“problému s osobou blízkou\“ budeme muset hned vyřešit \“problém s materiálním aspektem\“ 🙂
Jinak, skvěle napsáno. Akorát, když si tak někdy čtu články toho druhu nebo o globálním oteplování, přijde mi, že se opravdu svět v kravskou prdel obrací a že to je stejně boj s větrnými mlýny, protože média už tyto informace upraví na zakázku. A lidé budou sami volat – více měření, více bodů, větší pokuty…

Celý problém tkví v tom, že dopravní policii u nás zajímá jen a pouze dodržování rychlosti. To jestli někdo nebezpečně předjíždí, nebo někoho ohrožuje, policii nezajímá, nebo zajímat nechce.

Navíc, \“akce 90\“, na dálnici kde je normální jezdit 130 km/h (a kde evidentně nebylo žádné dopravní omezení, které by ke snížení rychlosti policii alespoň částečně opravňovalo), považuji za prachsprostou snahu na motoristech vydělat. Nesdílím ale názor JUDr. Berana, že dopravní policie je zbytečná. Problém spíš vidím v tom, že se u nás role dopraváků opravdu zúžila jen na měření rychlosti, případně buzeraci za povinnou výbavu, nic jiného je ani nezajímá, protože to je nejsnazší cesta jak na řidičích vydělat. Za daleko závažnější považuji kauzu úplatků v autoškolství, než to, že někdo na přehledné rovné silnici jede za jasného počasí 110 km/h místo 90 km/h.

Netvrdím, že nemáte sčasti pravdu, ale zase vidieť svet len čierno-bielo mi nepripadá rozumné.
Ešte k tomu materiálnemu aspektu pán Beran, myslím, že v rámci správneho konania vám každý znalecký ústav v oblasti dopravy predloží posudok v ktorom bude jasne uvedené, že so zvyšovaním rýchlosti narastá nebezpečnosť (už len kôli brzdnej dráhe v prípade že vám na diaľnicu prekĺzne diviak, UFO alebo podobné príklady) takže by som chcel vidieť, aké by bola však skutočná protiargumentácia v takej situácii.

Ano lze přemýšlet způsobem v čem je na tomto konkrétním úseku mojich 110 nebezpečných. Druhý si řekne v čem je nebezpečných mých 120, třetí si řekne totéž o 100 a čtvrtý si řekne já mám supersport, já jsem bezpečný ještě ve 140. a teď jak z toho ven. Problémem je, že si každý vykládá bezpečnost podle svého (jinak to asi ani nelze), podle zkušeností atd. A když se pak objeví takový, který si vyloží pravidlo 70ky na okresce kvůli méně přehlednému úseku po svém, a řekne si, já tady krásně vidím, můžu jet 100, vipadá to v pořádku. Vše ale jen do té doby, než se z vedlejší cesty chce vyjet někdo, kdo moc neřídí – je ještě nováček, úsek přes pár stromů z jejího směru, silnice není tolik přehledný, a výsledkem bude buď jedno veliké bum nebo situace, kdy nebude umět vyjet na hlavní (učený z nebe nikdo nespadnul).

výsledkem tohoto povídání je fakt, že někdo (bůh, policie, stát, judr. Beran, kdokoliv) musí dát situaci řád, návod. Pokud tak neučiní, bude na cestách chaos.

Souhlasím s tím, že pravidla by se měla dodržovat. Je vhodné o nich jednou za čas zapřemýšlet, ale pokud už bychom našli takovou situaci, kde by pravidlo bylo nesmyslné, tak by bylo vhodnější řešit to oficiální a legální cestou (petice, návrh na jiné řešení atd..). Ano ta oficiální cesta vyžaduje více námahy, ale přeci jen proč nepomoci všem řidičům tímto způsobem, když už jim jste ochoten pomoci s obranou při správním řízení pane Berane?

Za druhé bych poznamenal, že mi přijde, že hodnotíte dopravní policii podle několika málo zkušeností (pokud jste se setkal za svůj život s 5% dopravních policistů, nebo jste četl/zažil řekněme 3% dopravních přestupků), je vhodné na základě tohoto vytvořit jednoznačný závěr o všech? A to pomíjím obecnou tendenci médií psát o těch negativech místo o pozitivech (obecně nejen o dopravní policii).

Doufám, že správní řízení dopadne ve prospěch pana doktora Berana. Po novém úseku D11 jezdím celkem často, na 70km už ani nesmí kamiony a je tam opravdu prázdno. Navíc je i cítit že zatáčky nového úseku jsou dle klopení stavěné na rychlosti okolo 160 (při 130 to stahuje do středu).
Pokud řídím mercedesa, tak s cestovní rychlostí 160-180 v tomto úseku nemám problém…

Taky mě to napadlo. 🙂 Jistě by to bylo v duchu přesné identifikace příčin, a jak trefně píšete, označeno jako \“problém s materiálním aspektem\“ s důrazem na slovo \“problém\“. :)))

Ven z toho snadno – prostě se bude prokazovat, jestli by to ubrzdil, vyhnul se, zvládnul apod. Náročné na prokazování, vím, ale ne nemožné.

A to vyjíždění z vedlejší – snad bychom se tedy měli vydat cestou větší přísnosti v autoškole.

Nechci, aby to vyznělo, že je jejich veškerá práce úplně zbytečná. Pořád si ale práci policie (asi naivně) představuji jako službu veřejnosti. Ideální např. v otázce vyšetřování nehod – nechť máme dobře placené experty/znalce u policie ohledně vyšetřování nehod. Nebo řízení dopravy, to všechno jsou věci, kde bych to ocenil a viděl to jako dobrou službu nám daňovým poplatníkům, ale u měření rychlosti to vidím skutečně jako zbytečné.

Pane doktore,
přeji Vám ať to vyhrajete a úřady i Policie konečně dostanou přes prsty a budou muset otevřít tu Pandořinu skříňku a skutečně zkoumat, jestli samotné jednání někoho ohrožuje, či nikoliv.

Jinak k tomu měření na skorodálnici si nemyslím, že většina těch, kteří dodrželi 90 tak činili protože by byli ovce, ale ze strachu z pokuty. A naopak většina těch ostatních, se jen nechali „unést“ rovnou cestou, kde to svádí, nikoliv protože by snad chtěli vzdorovat policii. Bohužel většinou platí, že čím rovnější a bezpečnější cesta, tím častější měření, o tom žádná.

Každopádně většina lidí nemá právnické vzdělání a ani nestačí sledovat rozsudky soudu, natož aby věděli jak daný orgán nejspíše rozhodne a jestli tedy jít do při nebo zavčas sklopit uši a zaplatit pokutu a přitom být rád, že nepřišeli o řidičák. Tak mě například by nikdy ani ve snu nenapadlo, že soud může říct: \“doslovný jazykový výklad by potíral logiku a smysl právní úpravy uvedené povinnosti\“ (As 24/2006-86) nebo jindy zase, že policista na rozdíl od stěžovatele nemá zájem na výsledku věci (4 As 19/2007). A určitě nejsem sám koho takovéto soudní výroky překvapí. Pokud tedy má člověk jít do sporu, pak jedině se zkušeným právníkem, což opravdu není levná záležitost a určitě výrazně dražší než pokuta, tudíž pro řadu lidí bohužel nedostupná možnost, tzn. pro mnoho nachytaných jediná šance je zaplatit a neriskovat, i když by jejich výhra byla reálná. Ale souhlasím s Vámi, že pokud se to tak pořád bude dělat, tak je zlepšení v nedohlednu.
Jednoduše řečeno lidé neznají svá práva a chybí osvěta, tudíž pokud poskytnete sérií článků, tak doufám, že to alespoň částečně pomůže. Ovšem myslím, že většina lidí (nepočítám ovce, kteří potřebují normu i pro to kdy mají jít na WC), budou raději platit pokuty na místě, jelikož si nebudou věřit, že ustojí správní řízení, protože nemohou být stoprocentně připraveni na jakoukoliv otázku ze strany policie, protože ani oni nebudou chtít zůstat pozpátku. Tím myslím, pokud se budou množit argumenty typu „ohrozil jsem někoho?“, „proč je tam ta 50?“ apod. Nechají si sami poradit od svých právníků (za peníze nás všech), jak takovým otázkám čelit, aby ten materiální aspekt naplnili za každou cenu. Oni totiž policisté , úředníci ani soudci případnou prohru nebudou platit ze své kapsy, tudíž jim nic nebrání jakkoli riskovat na rozdíl od obyčejných řidičů, kteří musí vše zacvakat do poslední koruny sami. A nakonec pokud by hrozilo ohrožení penězovodu do rozkradené státní kasy, určitě by podmínka ohrožení nebo porušení zájmu společnosti byla trnem v oku zákonodárců i podobných jedinců jako panů Huml, Tržil, Bárta… Takže stejně jako osoba blízká by byla snaha o zrušení. V tomto případě by to bylo o dost snazší, jelikož by stačila zkrátit definice přestupku, takže bychom opět byli tam kde předtím. Škoda jen Vás, že jste se do té komise nedostal, myslím že by se to konečně pohnulo správným směrem. Ale co není, může být:-))).

Ta \“německá\“ cesta, jak ji nazýváte, by se mi taky zamlouvala.

Pane Berane,jsem řidič z povolání.Stalo se, že i já jsem jednou platil pokutu za překročení rychlosti.Bylo to v roce 1987. Vozidlo Avia 21. V 60tce mi naměřili 79km/h-výpadovka z Prahy.Moje hloupost.Toto povolání mne a mojí rodinu živí.Platil jsem tehdy jen 50 Kčs.Dnes by to tak laciné nebylo.Co považuji za velmi důležité je to,aby si člověk obvzláště za volantem připomínal, že není dokonalý a cesta není závodní dráha. Já jsem pro dopravní policii i když vím, že taktéž není dokonalá, ale někdo musí alespoň trochu krotit ty dokonalé za volantem.

A o čem tedy materiální aspekt ve vztahu k překračování nejvyšší dovolené rychlosti je? Není to tak, že se neustále argumentuje ve vztahu k rychlosti právě schopností zastavit na určitou vzdálenost? Není to tak, že se např. neustále zdůrazňuje, o kolik se zkrátila brzdná dráha snížením rychlostního limitu v obci z 50 na 60 km/h a jak to přispělo k bezpečnosti provozu? Není to tak, že se neustále klade u rychlosti (při důrazu na bezpečnost) rovnítko se schopností zastavit a tedy s brzdnou dráhou?

Ale povídejte, v čem Vy to vidíte? A i ten Váš poslední odstavec – říkáte, že tam to na materiální aspekt bylo. A v tom případě to bylo o rychlosti, takže v čem si myslíte, že budou úřady nebo soudy argumentovat ve vztahu k \“ohrožení nebo porušení společenského zájmu\“? Nebude to tím, že to neubrzdím? Že nezastavím?

A v čem přesně Vám přijde moje argumentace absurdní s ohledem na shora uvedené? Že by to způsobilo chaos v rozhodování? Že by se musely prokazovat takové detaily, že by se prakticky nic nerozhodlo? Že by to paralyzovalo správní trestání? A pokud ano, nebude to spíš tím, že ta právní úprava je vnitřně rozporuplná a neváhá popírat své vlastní principy za účelem dosažení určitého výsledku, kterého stejně dosáhnout nemůže, protože její vnitřní rozpory takový výsledek vylučují?

Jinak \“se obávám\“, že to k soudu nedojde a skončí to bohužel na promlčení.

Tak jo, zkusím vystihnout, jak to myslím, a nepsat přitom půl hodiny…

Rychlostí a schopností zastavit na určitou vzdálenost se samozřejmě argumentuje. Ve vašem pojetí by nemělo smysl stanovovat žádné rychlostní limity a každý případ by bylo třeba posuzovat individuálně, protože brzdné dráhy referenční konfigurace \“dědeček 74 let, škoda 110L, brzdíme ze stotřiceti\“ by každé auto dosahovalo jinak. A ano, váš bavor s vámi za volantem by na stejné dráze pravděpodobně zastavil i z 210 km/h.

A teď proč takhle nelze stavět materiální aspekt: ten se uplatní, když u jednání jinak trestného (zcela nebo téměř zcela) schází společenská nebezpečnost.

Avšak pokud se shodneme na tom, že přece jen má z nějakých důvodů cenu zkusit stanovit rychlostní limity, budeme vycházet z nějakých obecných vlastností běžných aut a běžných řidičů, abychom nemuseli rychlostní limity stanovovat pro každý schválený typ vozidla zvlášť. Míra abstrakce bude obrovská, ale nezbytná. Není to nic divného a obdobně se to prolíná celým právním řádem.

Jakmile-je limit stanoven, je třeba materiální aspekt posuzovat ve vztahu ke každému porušení práva zvlášť. Překročíte-li tedy povolenou rychlost, bude třeba prokázat, že zcela scházela společenská nebezpečnost. Ovšem nikoli ve srovnání s referečním dědou ve škodárně, ale se sebou samotným, původně provedená abstrakce už se přece neuplatní a nehledáme pomalejšího dědu. Ptáme se, jestli by brzdná dráha (nebo kinetická energie případného nárazu zaviněného něčím úplně jiným nebo cokoli jiného…) nebyla kratší/nižší, kdybyste povolenou rychlost dodržel. A to ona by skoro vždy byla (právě proto se jí beztak argumentuje).

Kromě výše uvedeného to souvisí i se zásadou předvídatelnosti a \“legitimního očekávání\“ (to si půjčuju z mezinárodního veřejného, ale hodí se to). Chceme-li plošně stanovovat pravidla, musíme dědům ve škodárně dát rozumnou možnost odhadovat čas, za který se k jeho výjezdu z vedlejší silnice přiblíží vaše BMW. Když o tuto možnost dědu vědomě připravíte, nesete za to zodpovědnost.

Teď se dívám, že rozumný člověk by předchozí odstavec napsal jinak: \“nejste na té cestě sám.\“

Takhle právo funguje. Když se vám to nelíbí, musíte přesvědčit většinu, to už psal někdo výše.

Pro pořádek: taky překračuju rychlosti. A taky si myslím, že by dnešní dálnice a vozový park snesly značně vyšší limity.

A k tomu poslednímu odstavci: neznám ten případ přesně a přečet jsem si o tom jenom ve vašem článku, ale pokud to opravdu byla cesta se všemi konstrukčními znaky dálnice a všichni měli rozumný důvod se domnívat, že to dálnice je (a proto více méně všichni až na výjimky jeli \“dálniční rychlostí\“), pak společenská nebezpečnost schází téměř zjevně a lze doufat, že to soud uzná. Nemluvě o tom, že naschválnické jednání policie v takové situaci se dosti blíží svévoli orgánu veřejné moci, kterou správní řád aspoň za mého studia zakazoval.

Lze to přirovnat k situaci, kdy v místě, kde se běžná silnice rozšiřuje na dálnici, která fakt vypadá jako dálnice, nějaký baraba ukradne značku označující začátek dálnice. Ani tam by samozřejmě nebyl důvod, aby do jejího nahrazení novou značkou všichni jezdili z Prahy do Hradce 90.

Každý má svůj úhel pohledu.Jiné je ,když řídíš Avii a jiné je když osobní,nebo dodávkové auto a třeba rozvážíš zboží a jedeš takzvaně na čas. A musíš to vše stihnout rozvézt to co máš naloženo.Potom by tě určitě vyloženě štvalo jakékoliv omezení rychlosti.Sám bych ho zrušil a zrušil bych i dopravní policii,která je v tomto stántě na dvě věci. Na dávání pokut.Dávání bodů. Dávání složenek. A posílání řidičů na správní řízení. A teď nově tě budou posílat hned na tecnickou. Nazdar!

Nevím kdo jsi kolego ? Ale já stojím za doktorem Beranem.Je to jediný bojovník za změnu. Máme tu naprosto nesmyslné zákony a vyhlášky.Postavené na hlavu.Jeď se podívat do SRN. Na jejich silniční zákon a porovnej ho s naším.Mám osobně zkušenosti s dopravní policií v SRN. A jednají tam velice korektně. Nejsou jen vybírači pokut a dávači bodů! A hlavně nestojí a neměří na místech,kde nachytají 99% ze 100 řidičů.Schovaní v autobusových zastávkách,nebo pod zelenou maskovací vojenskou celtou,za křovím za jiným autem pod kopcem nebo za mostem či tunelem! To jsou moje osobní zkušenosti.Jsem je obyčejný řidič z povolání.

Dodržovat zákony s tím souhlasím,ale neměla by policie stát tam kde je to potřeba a ne tam kde nikdo nikoho neohrožuje a jen vybírá peníze?

Pane beran, prosím pokračujte v tom, co jste započal. Smekám před vámi a přesně takovéto lidi bych si dokázal představit na pozicích, které bych konečně volil rád a s klidným svědomím, že tito lidé budou v politice dělat to, kvůli čemu je platím a dávám jim příležitost. Být ministrem dopravy, tak vy jste můj poradce č.1 🙂

Ještě jednou díky a nedejte se! Těším se na další Vaše články a rady, jak se nenechat nesmyslně buzerovat

Rozumím, kam argumentací míříte, vidím tam ovšem následující (argumentační) \“ale\“, a to:

Pokud budete tvrdit, že pro každého je referenčním rámcem on sám, pak logickým důsledkem takové argumentace bude, že budete všem řidičům měřít různým metrem, ovšem taková \“diskriminace\“ v právu nemůže obstát, protože pro všechny musí platit stejná pravidla. Fakticky proto přicházejí do úvahy tři scénáře:

1) Budete tvrdit, že každý má svůj referenční rámec pro sebe, ale to v důsledku znamená, že na každého bude různá přísnost, protože pro dědu se spokojíte s brzdnou dráhou např. 20 metrů, ale mně povolíte jen třeba 10 a profizávodníkovi v okruhové 911ce jen 5 metrů. Fakticky tak budete aplikovat různou přísnost (různá pravidla) na různé účastníky a k dědovi budete benevolentnější než ke mně. Tím ale porušíte základní princip rovnosti před zákonem a svou argumentaci tím znehodnotíte.

2) Pokud se budete chtít vyhnout shora uvedenému rozporu, budete muset zvolit jeden z rámců jako referenční. Pokud zvolíte ten můj, dostanete toho dědu okamžitě ze silnice, protože Vám z toho vyjde, že by musel jezdit buď 20 km/h nebo vůbec, protože v padesátce je stejně nebezpečný jako já v 80ce (bavíme se tu teď o aplikaci brzdné dráhy, potažmu o vztahu k bezpečnosti provozu). Ve skutečnosti byste takto mohl dostat ze silnice skoro všechny (i mě), protože by se jistě našla ještě lepší auta s ještě lepšími řidiči, než by byl můj referenční případ. To by vedlo ovšem k velmi absurdním závěrům a prakticky k vyloučení skoro všech ze silničního provozu.

3) Pak už zbývá jako referenční rámec jen ten děda. Tzn. připustíme, že jeho pozice je z hlediska bezpečnosti akceptovatelná (jakkoli existují z hlediska zdravotní způsobilosti a technické způsobilosti určité minimální limity), ale pak se musíme vypořádat s \“benefitem\“ všech ostatních. A pokud nechceme měřit dvojím metrem a dostávat se do argumentační pasti, ze které vychází ten děda jako nebezpečný element, musí se ten benefit ostatních někde projevit. A pokud argumentujeme bezpečností a nemůžeme měřit dvojím metrem, musí být akceptovatelné všechny ty scénáře, které jsou nejméně rovné tomu minimálně akceptovatelnému. Jinak bychom se vrátili k bodu 1, tedy k porušení pravidla rovnosti před zákonem, protože by se jednomu povolilo jet tak rychle, aby mohl brzdit na 20ti metrech, ale druhému jen na 10ti a třetímu jen na 5ti. To ale není možné, protože pro všechny musí platit pravidla stejně přísná, tzn. pokud si zvolíme za akceptovatelných těch 20 metrů, tak by těch 20 metrů mělo platit pro všechny.

A protože věřím, že argumentací ad 1) se vydat nechcete (nevím, jak chcete odůvodnit porušení výše uvedeného principu) a ani argumentací ad 2), vychází mi z toho vylučovací metodou jen varianta 3.

A nyní k dalším argumentům:

Princip legitimního očekávání pojal svým osobitým způsobem Nejvyšší soud v několika trestních věcech (přiznám se, že s tím pojetím souhlasím, protože klade na řidiče nároky z hlediska kvality řidičských schopností a jasně říká, že silniční provoz není mateřská školka), např.:

7 Tdo 38/2009 a
7 Tdo 214/2010.

Možná by se Vám argumentace NS nelíbila, ale fakticky z toho vyplývá, že se neberou ohledy na dědu nebo nevyježděného začátečníka. NS tam opakovaně dospěl k závěru, že pokud je za obvyklých okolností možné, aby mě ten děda vyjíždějící z vedlejší viděl, i když to budu švihat 200 po silnici první třídy, na kterou on z vedlejší najíždí, a špatně to odhadne, bude viníkem on. NS tam neříká, že může předpokládat, že jedu podle pravidel, ale říká, že musí dávat pozor na to, aby svou část splnil, i když já tu svou porušuji tak dlouho, dokud je objektivně možné, aby to zjistil (právě toto neplatí v nepřehledných místech, kde je viníkem ten rychle jedoucí jezdec, i když je na hlavní).

Děda by tedy viníkem nebyl jen v případě, kdy by mě nemohl vidět, jak jedu rychle, ale ve všech ostatních případech bude podle NS viníkem on (jeden z těch judikátů je přesně na tuhle situaci, tj. vyjíždění z vedlejší na silnici 1. třídy).

Jestli řidiči spoléhájí na to, že ostatní pravidla dodržují, skončí jako obvinění v případě dopravní nehody právě oni. Tolik k argumentu \“nejste na cestě sám\“ – blíže viz ta judikatura, psal jsem na to tady i nějaké články.

A ještě jedna věc závěrem. Píšete, že \“míra abstrakce bude obrovská, ale nezbytná\“. Zaměnil bych napřed eufemismus \“abstrakce\“ za \“zjednodušení\“ a určitě bych nesouhlasil s tím, že je nezbytná. Nezbytná je možná tam, kde se spokojíme s nedokonalostí stávajícího systému a přijímáme je jako nutné zlo, \“aby to fungovalo\“. Tato abstrakce je o tom, že se vezme statistická křivka a v ní se vykousne určitá část jako \“normální\“ a ten zbytek se \“obětuje\“ tomu, aby to \“fungovalo\“. To ale popírá úctu k právům jednotlivce, kterou se v právním státě zaklínáme. Buď budeme tvrdit, že hájíme určité principy právního státu a pak se takové abstrakce dopouštět nelze (a nelze ji v takovém případě ani omlouvat), protože ta nutně ignoruje individuální zvláštnosti, anebo se podíváme pravdě do očí a řekneme si, že je to ve skutečnosti jen takové pozlátko, pod kterým je rozporuplný a vnitřně nekonzistentní systém, který může fungovat jen na základě toho, že své vlastní principy popírá. A možná bychom si měli říct, jestli tímto způsobem opravdu vytvářime vlastní svět, který se nám líbí.

Zajimave od zacatku do konce, dejte mi dva dny, rad se k tomu poradneji vratim, jen jsem mimo pocitac…

Kolego Amazonasi,já Ti Tvůj úhel pohledu neodpírám.Věci se mají takto. Pokud Tě kdekoliv odchytí a Ty si cokoliv porušil čekají Tě sankce,tak jako mne! Osobně se legislativou na plný úvazek neživím a je možné že ten aspekt někomu pomůže.Proč ne. Máme možnost v televizi denně vidět jak procházejí věci nad kterými nám obyčejným smrtelníkům dochází dech. Jde jen o to si položit otázku – Jsem stejné hovado jako oni? Přeji Ti mnoho kilometrů bez nehod a finančních sankcí. Kolega Radek.

Klidně bychom se na tomto místě mohli dohodnout, že se neshodneme, a dál to nechat, protože máme zcela rozdílný světonázor (já tupá nesvéprávná ovce, vy na opačné straně potravního řetězce).

Ještě jednou ale napsat musím. Argumentační rozpor totiž vidím naopak u snahy zvolit jeden ze tří scénářů a stanovit si tak referenční rámec.

První scénář nemůže platit, pracuje totiž s chybným předpokladem nedostatku rovnosti před zákonem: Píšete „tak budete aplikovat různou přísnost (různá pravidla) na různé účastníky a k dědovi budete benevolentnější než ke mně. Tím ale porušíte základní princip rovnosti před zákonem“. To není pravda, naopak budu aplikovat na vás i dědu stejná pravidla, jen důsledky nebudou pro každého z vás stejné (protože vás bude pravidlo nutit jezdit \“zbytečně pomalu\“ ve vztahu ke schopnostem vašeho auta).

Pokud chcete prosazovat koncept rovnosti před zákonem ve smyslu rovných důsledků pro každého adresáta normy, nemáme se o čem bavit. Budu pak očekávat, že podpoříte zhovadilý návrh na stanovování výše pokut podle výše příjmů.

Rovnost před zákonem znamená, že si policista po měřící seanci nemůže vybrat, která auta z těch, která překročila povolenou rychlost, nechá být, a kterým naopak fotku pošle (ve smyslu \“subaristům s rézama neposílám, ti můžou rychle, bo maj plochý motory s těžištěm proklatě nízko, do jednoho řídí jak Loeb a navíc fantasticky diskutujou na autowebu“).

Ovšem past, ke které jsem chtěl psát hlavně, obsahuje scénář 2). My totiž přece vůbec nechceme stanovovat referenční rámec brzdné dráhy. Já taky rozumím, kam míříte, ale geneze platné úpravy byla přece úplně jiná.

Moc se asi nespletu, když „130 na dálnici“ přirovnám ke „společenské smlouvě“ ve smyslu klasické právní filosofie (kdo to má načteno pořádně, prosím nekamenovat). Je to kompromis mezi „nula mrtvých na cestě, žádná zranění, žádné škody“ a „dostat se do Hradce ještě dneska, pokud možno do hodiny“. V krystalickém případě dvou nesmiřitelných táborů by půlka chtěla stanovit limit 10 km/h pro všechny typy komunikací, protože (pokud by se to někomu mohlo dařit vynutit) pak už by na cestách opravdu neumírali žádní lidé. Ale protože všichni i selským rozumem víme, jaká je to kravina, akceptujeme nějaké mrtvé a nějakým limitem zkusíme stanovit rozumnou hranici, kterou většina snese. A tady na autowebu pak můžete psát o tom, že 130 je dnes nesmyslných a sneslo by se víc bez velkého vlivu na počet mrtvých a zraněných (a já vás první podpořím).

Ale ještě jednou, žádný rámec není stanoven jako referenční, nehledáme pomalého dědu ve špatném autě a rychlost, ve které by všichni takoví dědové přežili, kdyby cesta byla složena jenom z jejich klonů. Taková rychlost by totiž byla 10 km/h. Ten logický rozpor, který vidíte, je tedy přiznaný a záměrný. Já vím, že to nemáte rád, ale zase vidím paralelu k mnoha jiným situacím v právním řádu a nevidím v tom problém. Váš ideální svět se ale obejde bez právního řádu, vše se posuzuje individuálně (aspoň na cestě, ať vám nepodsouvám něco, co jste neřekl). A jsme u první věty mého příspěvku.

A teď ke zbytku: argumentace NS se mi líbit bude, nevidím v tom problém a naprosto souhlasím, každý má především plnit svoje povinnosti a nementorovat jiné. Může-li vás děda vidět, musí dát přednost. Pokud se totiž nepletu, uvedené judikáty nijak nevylučují často uplatňovanou možnost stanovit v takovém případě spoluvinu a dle míry zavinění pak diferencovat v rámci postihu. Zcela správně tedy na konci děda špatně vyjíždějící z vedlejší nebude zbaven odpovědnosti a bude označen jako viník, ale soud (pokud se to k němu dostane) přihlédne ke skutečnosti, že vzhledem k okolnostem a vaší rychlosti měl situaci značně ztíženou a nenapaří mu postih u horní hranice sazby. Vás označí jako spoluviníka a rozhodne o postihu. Na vás bude, abyste se hájil například okolnostmi vylučujícími protiprávnost (typicky krajní nouze a cesta do nemocnice velkou rychlostí).

Pokud je to jinak a judikáty zcela vylučují spoluvinu, opravte mě (nebo se opravím sám, až si to večer přečtu).

K poslednímu odstavci jsem se vlastně vyjádřil výše. Vám se takový svět nelíbí, mně jo, protože to neumím vymyslet lépe.

Když jsem mluvil o aplikaci různých pravidel, neměl jsem na mysli limit 50 km/h, ale tu brzdnou dráhu. Vy to popisujete jako stejné následky, ale já bych to klidně nazval stejnými pravidly, protože mezi tím by neměl být (důraz na slůvko \“neměl\“) rozdíl.

Ale co je \“nevhodného\“ na tom, aby právní norma skutečně měla srovnatelný dopad na všechny? Jak jste zmínil ty pokuty. Psal jsem o tom článek a jak to tam bylo pojato, byl jen populismus, ale souhlasím s tím, že kdybychom mnou podporovaný princip dovedli do důsledků, určitě by se to promítlo i do otázky sankcí. A teď zcela odhlížím od pokuty jako smysluplné sankce. Přesto mám za to, že tento princip aplikovaný do důsledků, ale teď to myslím velmi nesmlouvavě, tzn. opravdu ale opravdu do důsledků by neměl vytvářet žádné disproporce. Jistě, jeho aplikace by byla náročná, ale o tom jsme se už bavili.

Ještě jednou tedy ta otázka – proč by nebylo vhodné, aby takový princip byl aplikován?

Tři drobnosti závěrem:

1) V těch judikátech (byly to trestní věci) se náhrada škody neřešila, ale v trestně-právní rovině to \“přišili\“ vždy jen jedné straně, tj. vina za nehodu se nedělila (řidič na hlavní dostal max. pokutu za rychlost).

2) Nemyslím si, že jsem na opačném konci potravního řetězce. Jen si myslím, že akceptací nedokonalostí práva, jak se o něm bavíme, si nepomůžeme. A jak by řekl můj oblíbený autor:\“Neboť drásá-li člověka nějaký rozpor, není správné volit nejistý a nehodnotný klid za cenu slepého přijetí jednoho ze dvou prvků rozporu. Pamatuj si, že každý neřešitelný protimluv, každý nesrovnatelný rozpor tě nutí růst, abys ho do sebe pojal.\“

3) Co jsou to ty \“rézy\“? 🙂

Podivuji se teto diskusi.Sam mam sice maslo na.hlave v.podobe letos ziskanych 3bodu za 130 v kratkem useku rozdvojky k predjeti TIRu zajiste myslene.A zrovna si za.bukem merili, proste velka smula. Na dane trase.Ceske Budejovice – Veseli jezdim 20let casto a nikdy nic, dokonce jsem v danem useku nikdy130 nejel, bylo to jen na kratkem useku za ucelem predjeti. Proc to pisu. Nejsem ortodoxni dodrzovac rychlosti. Ale je mi jasne, ze jsou vsude na svete, spis mnohde i nizsi. V Nemecku valem ubyva na dalnici neomezenych useku a pribyva omezeni.Kdyby tam nepusobila lobby silnych vozu v SRN vyrabenych, davno by meli 130 vsude.Resume by bylo jsou na celem svete sami idioti???

Resume – pan JUDr je zrejmy psychopat tezsiho kalibru.Ja 40. let vedome nezapinam pasy, kdysi jsem zasahoval s jinymi u nehody, kde uhorel clovek kvuli zaseknutemu pasu…Pas na.sebe.az psychopaticky nedam, kdyz je realna kontrola, hodim ho jen pres sebe. Nikdy jsem na.rozdil od.vyssi rychlosti pokutu nedostal, patrne si toho policiste nevsimli, nebo to videt proste nechteli. Kdybych byl typicky.psychopat, budu zde.horovat proti pasum. Ale beru to jako svuj problem, podobne jako kdyz jedu rychleji a jsem nahodou zmeren…Ale limity.plati na.celem svete, to neni cesky.vymysl, jak z mnoha.prispevku plyne. Sjezdil jsem celou Evropu a.ve Skandinavii jsou limity jeste nizsi a.tech dilcich omezeni! Nemecka.se nedovolavejte, tam je prirozena kazen. A onen zcela jedinecny nelimit se uz hodne upravil, tech neomezenych useku valem ubyva. Proste zakony.se maji ctit a pokud si jedu rychleji ci si nezapinam pasy je jen moje osobni riziko. Prece kvuli tomu nemohu chtit predelavat zakony! To jako myslite, ze v Cesku s.tou mizernou siti vecne rozbitych silnic e ze zakona jezdit legalne rychleji nez vsude na svete ? Neshlednul jste se v Jiraskove romanu.\“Proti vsem\“??? Proc to nechteji zavest Italove, Francouzi, Spanele s.jejich perfektni kvalitou silnic, nesrovnatelnou s.ceskym Kocourkovem??? Pochopil jsem z nekterych prispevku, proc je u nas tak spatna.situace v.ohleduplnosti a kazni, kdyz dle.vzoru Svejka vsechno stale cast populace zpochybnuje. Cely.svet si dal limity, zel. Do roku.1979 zadne limity mimo obce nebyly a.taky.to slo, ale nebyly.tady auta na nesmyslne dvoustovky.Tehdy vrchol autoparku byl kolem 140.

\“Prostě zákony se mají ctít\“… Ať už jsou jakékoliv. Jste vskutku dobrým občanem tohoto státu, z Vás musí mít vláda za jakéhokoliv zřízení radost.
P.S. A ano, psychopatické.rysy.zde.pozorny.ctenar.skutecne.objevi

Tak co se uvedeného adoranta, spíš fízlů než policie týče, tak z toho je vidět, že si neuvědomuje, že smyslem má být neohrozit jízdou, což se na této vozovce nestalo.
Takže uvažování onoho je asi na podobné úrovni, jako když německá policie za 2. světové po náletu pokutovala lidi, že se nešli schovat do krytu, čímž porušili nařízení, ale již ty blbečky policejní, jichž je tento zchytralý policejní demagog stoupencem, že onen protiletecký kryt zasáhla puma a všichni v něm přítomní (dle předpisů) zahynuli.
Tak asi tohle je pak výsledek uvažování takovýchto ovčanů.
Respekt má být pouze k životu a ne k zákonu pro zákon samotný, jelikož zákon je nedokonalý, jelikož jej dělají nedokonalí lidé a na prvním místě je bezpečnost, kterou „zákon“ jak vidno, v pojetí oněch fízlů, neřešil, na místech, kde nebezpečno bylo, se tito fízli neráčili vyskytovat.