Diskuze

Pane doktore, dnes mám dojem, že jste se v tom trochu zamotal. Sám konstatujete, že pravidlo přípojného pruhu je lex specialis pravidlům křižovatky (např. přednost z prava), stejně ostatně jako příklad, kdy je křižovatka vybavena dopravním značením (vč. světelného) a zároveň z těchto argumentů vyvodíte neslučitelnost obou úprav a označení takové křižovatky za křižovatku charakterizujete jako „absurdní“. K definici (jazykové i logické) bych uvedl, že na rozdíl od Vás nevidím v písm. w) jakoukoliv poznámku, že by se komunikace musely protínat fyzicky, tedy, že by tato definice vylučovala mimoúrovňové křížení, ostatně Vámi navržený striktní výklad by vyřadil z definice křižovatek i kruhový objezd. Dále toto pojetí lze rozvinout dle písm. x) druhou větou – kde značení hranice křižovatky není vyznačena, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky. Tím pádem křižovatka (vč. mimoúrovňové) začíná tam, kde začíná odbočovací pruh s tím, že ostatní pruhy jsou od tohoto místa až po konec křižovatky průběžné (což odpovídá i logice § 21). Křižovatkou tak je celý uzel s tím, že zde není žádné místo, kde by se použila „přednost zprava“ (§22 odst.2), ale jednotlivá napojení jsou přípojnými pruhy (dle § 12 odst. 7), nebo (když není pruh) vždy označena značkami (§22 odst.1). Nadto v kombinaci s jedním dříve zmiňovaným rozhodnutím i v případě, že značka ani přípojný pruh není a čistě formálně by tak měla být takovému vozidlu dána přednost, má každému účastníku dojít, že tam značka být má a vozidlo v průběžném pruhu na dálnici má přednost.

Ano, přesně tak – i když se „protínají“ pouze v průmětu na daném pozemku za předpokladu, že jsou komunikace současně „spojené“, např. právě systémem samostatných pruhů (tedy tam, kde lze z jedné komunikace přejet na druhou, nikoliv některé z mostů přes D1).

„Koneckonců i argument o platnosti značek, nepochopitelně užitý autorem v argumentaci, mluví také pro křižovatku: pokud by nájezd nerušil platnost předcházejících značek, pak by na následujícím úseku jako značky platili pouze pro někoho? To je přeci blbost“

Stav, že „značky platí pouze pro někoho“ nastává systematicky uvnitř každé křižovatky. Pokud je na jedné komunikaci nějaká taková značka, tak pro řidiče, kteří po ní přijeli, platí až na vzdálenější hranici křižovatky. Pro řidiče, kteří do křižovatky vjeli z jiných komunikací tato značka neplatí ani za křižovatkou ani uvnitř křižovatky. Ted ve stejném místě pro jedny řidiče značka platí, pro jiné ne.
Není asi mnoho značek, kde by to mohlo mít velký význam. Nicméně některé křižovatky jsou poměrně rozlehlé a rozdíl by mohl bát znát.