beran-definice-krizovatky-potreti-navstivena-352x198.jpg

Beran: Definice křižovatky potřetí navštívená

poradna

Provoz na křižovatkách, kříženích, přivaděčích... Stále velmi frekventované téma, ke kterému se opět vyjadřuje náš právní expert Judr. Beran.

Diskuze

8 komentářů

    Ian

    Ja s Vasi argumentaci, ze dalnicni najezd neni krizovatka, musim souhlasit. Ale co se tyce skonceni platnosti znacek, stejne jako u bezne krizovatky. Logicky mi vyplyva, ze jejich platnost musi skoncit. Jak jinak by se o jejich platnosti dozvedeli ti, co prave najizdeji? Ze by meli tu samou znacku „schovanou“ na zacatku najezdu tak, ze neni z dalnice videt? Ale proc by to tak bylo? Navic mam pocit, ze stejne jsou rozestaveny znacky. Vzdy za dalnicnim pripojenim.

    Sea Ranger

    Ano, za nájezdem bývá zopakovaná značka s případným omezením právě pro ty co najíždějí. Nicméně, často bývá například rychlostní omezení před nájezdem a za nájezdem je druhou značkou ukončeno, z toho vyplývá že toto omezení rozhodně nepřestalo platit na konci připojovacího pruhu.

    Tuvy

    Pane doktore, určitě si to rád argumentačně připomenu, ale nejdříve až ve čtvrtek – teď je dost jednání. 🙂

    milan.cukrar

    Dobrý den,
    musím souhlasit s panem doktorem, ohledně vynalézavosti. Páč v Pardubicích je několik křižovatek, která je řízena semafory, ale ne celá křižovatka. Takže odbočuji doleva na zelené světlo a částí protijedoucích dávám přednost a těm co odbočují vpravo nedávám přednost. Zkrátka křižovatka řízená světly, ale na některé směry se jezdí dále jen na svislé značky…

    foo321

    Dobrý den,

    co když je u vyústění komunikace „směrový sloupek“ červený Z11, který lze použít k napojení „účelové pozemní komunikace“ na jinou komunikaci. Jedná se bezpochyby o přesné vymezení místa, kde se napojuje ona „jiná účelová pozemní komunikace“, kde dle zákona platí že se nejedná o křižovatku?? Mně tam jaksi přebývá toslovo „jiná“ a proto bych to 100%ně netvrdil, protože jiná nerovná se jakákoliv.

    Díky

    Petr C

    Nájezd na dálnici je křižovatka. Z definice cituji:“ křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují“ je naprosto zřejmé, že např. u spojení (pro jiné: křižovatka, připojení, sjezd, výjezd, nájezd, atd.) D1 a R46 u Vyškova je prostě křižovatkou. Můžete vymyslet deset různých slov, jak nazvat toto spojení nebo křižovatku nebo připojení, ale že se zde dle definice spojují dvě komunikace je jasné a tudíž se jedná o křižovatku. Na R46 je značka omezení rychlosti, je tam také dej přednost v jízdě a připojovací pruh nijak nesnižuje nebo jinak definuje pojem křižovatka. Za touto křižovatkou (nájezdem, spojením, připojení, sloučením) není žádná značka konec omezené rychlosti nebo konec více zákazů. Tam na D1 platí 130, takže to opět splňuje definici křižovatky, viz dále. Pokud bude jakákoliv zákazová značka na D1 před tímto připojením (zase si tam klidně dosaďte slovo, které Vám vyhovuje), tak řidič, který přijede po R46 o žádném zákazu neví a tudíž je splněná ta část, kdy křižovatka (přesná definice konce tu je x krát) ruší např. zákaz předjíždění nebo omezení rychlosti. Opět se tedy jedná o křižovatku. Chce snad někdo namítnout, že křižovatka nemá připojovací pruh? Ale má. Třeba v Ostravě křižovatka ulic Rudná a Závodní, v Brně Křížkovského a Hlinky, v Praze ulice z Wilsonovy doprava Ke Štvanici. Najdete takových míst mnohem víc. A pro rýpavé, že jsou připojovací pruhy krátké? Ano jsou, tak tedy křižovatka silnic č.4 a č.19 (Lety). Je to křížení, spojení, má to připojovací pruhy, tak co to vlastně je. Pravda že to je křižovatka. Takže za mou osobu, nájezd na dálnici je křižovatka. No a teď co bych nepovažoval za křižovatku. Snad u Mirošovic připojení silnice č.3 na D1. Vzniká tam samostatný a plnohodnotný nový třetí pruh, který hodně řidičů ignoruje, ale to je jiné téma.
    A ještě poznámka. V Německu na dálnici je všude na cedulích napsané např. křižovatka 23, stejně to mají v mapách a je to naprosto jasné, jen u nás se slovíčkaří a hledají obezličky.

    mpistora

    Kdesi, možná i na tomto webu, jsem zaznamenal názor, že křižovatka je jen tam, kde se komunikace „protínají nebo spojují“, a tedy není tam, kde se „rozpojují“. Tedy nájezd je, sjezd není. Na sjezdu moc problémů nehrozí, tak není potřeba, aby měl statut křižovatky.
    Dokonce z toho plynulo, že křižovatka není „absolutní“, ale může být „relativní“ – tedy že záleží na směru jízdy.

    Jsem zvědav jak to dopadne.

    Cecil

    Nějaký soud už rozhodl že i rozdělení silnice je „križovatkou“. Bylo to v případu jednosměrek na sídlišti kde byla jednosměrkou označená jen přivádějící komunikace a tam kde se „rozbočovala“ už žádne značky nebyli. Tak nějak. Byl o tom článek asi i tady.

Zpět na článek

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist