Beran: Auta jako zátarasy, řidiči jako živý terč

Asi málokoho nechala chladným událost z předminulého týdne, kdy policisté chtěli zastavit odcizené vozidlo na D1 a vyeskalovali situaci tak, že skončila smrtí ujíždějícího řidiče, těžkým zraněním dalšího řidiče a škodami na majetku dalších osob.

Asi málokoho nechala chladným událost z předminulého týdne, kdy policisté chtěli zastavit odcizené vozidlo na D1 a vyeskalovali situaci tak, že skončila smrtí ujíždějícího řidiče, těžkým zraněním dalšího řidiče a škodami na majetku dalších osob.

Nechci jít úplně do detailu kritiky práce Policie ČR, protože už se k tomu případně vyjádřil Filip ve své článku; než se však pustím do některých právních aspektů celé věci, na které se ptáte, nemohu si odpustit i vlastní názor na celou situaci z pohledu řidiče.

Jako řidič a potenciální nárazník na konci kolony (zácpy), kterou policisté vytvořili z ostatních řidičů a jejich aut v úmyslu prchajícího řidiče zastavit, nemohu hodnotit přístup policie než jako zcela neprofesionální, nedomyšlený, bezdůvodně ohrožující ostatní účastníky provozu, diletantský a amatérský. Vytvořit zácpu (zátaras) z aut na dálnici, lidi nechat v autech, nic jim neříct, zezadu „nahánět“ vystresovaného 17tiletého kluka bez řidičského oprávnění a zkušeností a hnát jej před sebou vysokou rychlostí do stojící kolony, o které sám stíhaný řidič neví a pak čekat, kdo to odskáče (když to ten řidič neubrzdí, což se dalo čekat), může vymyslet a v praxi provést, omlouvám se za expresivní výrazy, jen totálně chorý a asociální policejní mozek, který nedomýšlí důsledky svých kroků.

A neudělala to policie poprvé. Už jednou jsem psal o případu, kdy to udělali v Praze na magistrále, tj. přiměli řidiče aut zastavit v křižovatce, zablokovat ji a vytvořit zátaras, kterým zahradí cestu prchajícímu, aniž by řidičům řekli, proč tam stojí a nechali je např. vystoupit, aby se riziko snížilo na minimum. Jestli je tohle skutečně součástí obvyklé policejní taktiky, tzn. policisté považují za standardní vytvářet z nic netušících řidičů živé zastavovací terče, pak se zdráhám uvěřit, že se skutečně najdou lidé, kteří takový přístup hájí. Při představě, že mne takto policie na dálnici zastaví a já budu stát (nic nevěda) s rodinou v autě jako poslední v koloně, do kterého to ten stíhaný řidič „napálí“, mi není úplně příjemně.Co mne zde nejvíc zaráží, je zjevná neochota policistů nést riziko ohrožení zdraví nebo života, ale naopak neváhají vědomě a zcela zbytečně vystavit tomuto nebezpečí ostatní.

A přitom to šlo udělat i jinak. Podle informací z médií se do stíhání zapojilo několik (neoznačených) policejních aut. Pokud bych to auto chtěl já zastavit tak, aby byli co nejméně ohroženi ostatní, rozhodně bych toho kluka nehnal před sebou jako o život. Co si mysleli policisté, že ten kluk udělá? Musel být pod velkým tlakem, ale policisté neudělali nic, aby tu situaci uklidnili, naopak ji vyhrotili.

Přitom stačilo ty kovboje s majákem trochu stáhnout (vypnout maják a držet si větší odstup), aby ten kluk trochu zvolnil (když viděli, že stejně nehodlá dobrovolně zastavit, nemělo cenu ho s majákem za zadkem nahánět a ještě riziko jeho jízdy zvyšovat). A už vůbec neměli dělat žádný zátaras nebo kolonu z aut nic netušících řidičů. To nejhorší v takovéhle situaci je udělat špunt na dálnici, do kterého ten řidič jak dělová koule vletí. Pokud jel rychle, a to nejspíš s majákem za zády jel, přijde mi jako to nejhorší řešení ho před sebou tlačit (tím víc zrychloval a tím byl nebezpečnější) a hnát ho do „zdi“.

Já bych to udělal jinak. Auto s majákem se trochu stáhne. V provozu před tím klukem budou dvě další civilní auta bez zapnutých majáků, která pojedou v pravém pruhu. Policisté mají vysílačky, takže se mohou dobře koordinovat. Kluk policejní auto za sebou už neuvidí (resp. neuvidí zapnuté majáky), může si myslet, že je setřásl, zvolní a trochu se uklidní. Jakmile dojede ty dva další Pašíky, první auto mu tam jakože vjede (ostatně tohle dělá dnes a denně spousta jiných řidičů na dálnici zcela běžně). Kluk nic nepozná, takových aut a řidičů jezdí po dálnici spousta. Auto před ním ho zbrzdí / omezí (jako tolik jiných „umělců“ za volantem, které člověk na dálnici vídá), druhé policejní auto se nalepí zboku. Třetí (původně stíhající a držící si zatím třeba 200m odstup) se přižene zezadu (výkonu na to mají dost a vysílačky na koordinaci k tomu) a tři auta ho zablokují. Se třemi auty kolem už nemohou mít problém ho dostatečně zbrzdit a zastavit. Že jim ta auta možná obouchá nebo silně poškodí, když zjistí, co se děje a bude se snažit uniknout? Že možná někteří policisté budou v ohrožení života nebo zdraví? Ano, je to velmi pravděpodobné. Ale od toho jsou placeni, aby nesli riziko a snášeli ohrožení. Takto ale minimalizují ohrožení ostatních a kluka mohli zpacifikovat, aniž by nutně někdo zemřel. Tolik můj názor.A nyní k právním aspektům celé věci, na které jste se mne ptali v Právní poradně. Ptali jste se zejména to, zda:

1) Musím zůstat stát v té koloně?
2) Co když nepočkám a ujedu; jaký mi hrozí postih?
3) Mohu ten příkaz legálně ignorovat?
4) Mohou vůbec policisté takto postupovat a dělat si ze mne živý zátaras?
5) Mohu pak následně po policii požadovat případně vzniklou škodu?

Ad 1)

Pokud dojedete k místu, kde policie zastavuje auta, jako první a policejní auta nestojí napřič dálnicí, tak vás policista zastaví pravděpodobně standardním způsobem dle ust. §79 zákona o provozu na pozemních komunikacích, tj. vztyčenou paží nebo zastavovacím terčem a za snížené viditelnosti červeným světlem, kterým pohybuje v horním půlkruhu.

Zastavit nicméně musíte, tj. obecně musíte poslechnout příkazu policisty k zastavení, pravidla nestanoví nějaká omezení v tomto případě s výjimkou té, že k zastavení musí dojít bezpečně, zřetelně a včas.

Obecně tedy nezastavit nemůžete. Pokud už do té kolony přijíždíte, tak jako v každé koloně prostě zastavíte. Stejně nemáte, kudy byste jeli.Ad 2)

Všechno záleží na faktických okolnostech, tzn. zejména na tom, jestli vůbec fakticky můžete neposlechnout. Pokud bude dálnice zablokovaná, stejně musíte zastavit, protože nemáte kudy to objet. Pokud přijíždíte jako první a neposlechnete a budete to chtít stejně projet (za podmínky, že fakticky vůbec můžete), tzn. neposlechnete výzvy policisty k zastavení, hrozí Vám pokuta od 1 500 do 2 500 Kč, na místě do 2 tisíc. Body nehrozí.

Pokud už přijíždíte do kolony a ani nevíte, proč se tam stojí, tak asi taky zůstanete stát. Pokud to budete chtít přesto objet odstavným pruhem (za podmínky, že je volný), tak sankce hrozí stejná, jako je uvedena shora.

Ad 3)

Teoreticky ano, ale. Obecné pravidlo říká, že každé správní rozhodnutí nebo opatření (v daném případě příkaz k zastavení) je řidič povinen uposlechnout, neboť platí pravidlo presumpce správnosti takového rozhodnutí nebo opatření. Výjimku z toho tvoří tzv. excesy, které jsou považované za nicotné úkony a ty dodržovat povinnost není. Např. příkaz policisty:“ Tady stůjte a čekejte, jestli to přežijete.“ Zde si dovolím ocitovat ustanovení §11 zákona o PĆR:

„Přiměřenost postupu

Policista a zaměstnanec policie jsou povinni
a) dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma,
b) dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám, jejichž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma,
c) postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.“

Problém je ale v tom, že když stojíte v té koloně, nemáte žádné informace o tom, proč tam stojíte a co se na vás zezadu případně řítí (a jestli vůbec). Můžete se toho policisty jít zeptat, ale otázka je, jestli vám vůbec něco řekne, případně jestli vám řekne pravdu. Pokud totiž nevíte, proč tam stojíte a pokud tedy nemůžete dovodit, že ten příkaz k zastavení byl takovým excesem, kterým vás policista vlastně vystavuje ohrožení života a zdraví, tak si to těžko můžete rozhodnout a posoudit. Můžete to risknout, ale můžete se také mýlit a pak platit pokutu.Co se krajní nouze týče, ta by připadala v úvahu spíš u toho beztrestného využití odstavného pruhu. Odstavný pruh byste samozřejmě mohli použít v případě, kdy byste odvraceli hrozící nebezpečí („dělová koule“ za vámi, hrozící nebezpečí zdraví a životu), ale problém je pořád stejný – nemáte dost informací a riskujete, že ta kolona prostě jen stojí kvůli hustotě provozu nebo nehodě a že když budete spekulovat, že je to stejná situace jako posledně a ona nebude, tak se vystavujete riziku pokuty.

Legální možnosti ignorování příkazu k zastavení nebo využití odstavného pruhu k odjetí z nebezpečného místa jsou tedy omezené a hlavně člověk nemá zpravidla dost informací na to, aby si to mohl posoudit. Pokud to risknete, můžete se mýlit.

Ad 4)

Policisté samozřejmě nejsou oprávněni „zahrávat“ si s životy ostatních účastníků silničního provozu. Jako právní hranice takového jednání slouží skutečnosti uvedené ad 3 shora, tzn. pokud je příkaz policisty zjevně excesem z jeho pravomoci, nejste povinni jej dodržovat a z nedodržení nelze dovozovat sankce.

Opět se ale dostáváme k tomu, že nebudeme mít v rozhodnou chvíli dost informací. Jakkoli je tedy zřejmé, že policisté nemohou vědomě ohrožovat životy ostatních účastníků tím, že by si z nich a jejich aut dělali živý zátaras, důležitá otázka spíš je, co dělat, když se do takové situace dostanete.

Znovu zopakuji, že vše záleží na tom, jestli:

– vůbec fakticky a na místě něco udělat můžete (pokud je silnice zablokovaná, rozrážet ten zátaras z policejních nebo jiných aut nebudete)
– pokud něco udělat můžete (ujet, objet, projet), záleží na tom, jestli to udělat smíte
– smíte za podmínek ad 3); otázka je, jestli budete mít dost informací, abyste to posoudili.

Pokud byste tedy měli informace, že vás tam policisté „naaranžovali“ jako zátaras k zastavení jiného auta (což samozřejmě nemohou), měli byste kudy ujet a mohli byste to fakticky provést (policisté by vás při pokusu o objetí nezablokovali), pak v takovém případě by neuposlechnutí výzvy k zastavení nemuselo být přestupkem.Ad 5)

Co se náhrady škody týče, platí následující:

Ust. §95 odst. 1 zákona o PČR stanoví:

„Stát odpovídá za škodu způsobenou policií v souvislosti s plněním úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.“

Rozhodující při uplatňování nároku na náhradu škody bude to, kdo škodu způsobil. V případě toho kluka, který to napálil do aut v koloně, bude škodu přímo jím způsobenou hradit pojišťovna, u které je to příslušné vozidlo pojištěno (pokud není pojištěno, tak Garanční fond ČKP), a to i v případě, kdy ho tam „nahnala“ policie (těžko se bude prokazovat, že škoda vznikla v přímém důsledku policejního nahánění), takže odpovědný je provozovatel vozidla, jehož provozem škoda vznikla.

Odpovědnost státu nastoupí tam, kde by škoda byla způsobena nikoli pronásledovaným, ale policií samotnou. Pokud jde o škodu způsobenou přímo provozem policejního vozidla, tak tu hradí Ministerstvo financí. Ostatní škodu pak hradí Ministerstvo vnitra.

Znovu ale připomenu, že si těžko dovedu představit přímou odpovědnost státu za jednání toho „naháněného“, a to i v případě, kdy by policie situaci zbytečně vyhrotila a pronásledovaný v důsledku toho způsobil o to větší škodu. Za škodu, kterou způsobí, odpovídá sám (pokud to přežije).

16.3.2013 1:00| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist