Autotýden Martina Plaštiaka: Ve stínu Frankfurtu

Už čtyři dny na Autowebu nečtete o ničem jiném než o nových autech, která se představila na největším evropském autosalonu. Jenže planeta Země se mezitím otočila hned čtyřikrát kolem dokola a nebylo to kolem Frankfurtu. Co se dělo vě světě, zatímco byly zraky nás všech upřeny do Německa?

Především se zřejmě definitivně rozpadla aliance Volkswagenu a Suzuki. Problémy vyplavaly na světlo boží už před dvěma měsíci, ale ještě v minulém autotýdnu najdete větu „Partnerství oficiálně trvá“. Rychlý konec začal před pár dny, když německý výrobce vydal sebevědomé prohlášení, podle něhož zahájil revizi dohody. Tisková zpráva měla nápadně vyčítavou příchuť. Mezi řádky jasně svítilo, že Suzuki svého dvacetiprocentního akcionáře neposlouchá. Zvlášť uraženě působily věty o „porušení dohody“ – Japonci se ho dopustili, když si nasmlouvali dodávky dieselů s Fiatem (logický krok, šlo o rozšíření spolupráce, vždyť SX4 se vyrábí s Fiatem Sedici). Volkswagen zcela ignoroval nářky Suzuki, které si už týdny stěžuje na vměšování do svých záležitostí. Poslední kapkou nejspíš byla věta o tom, že VW „stále vnímá Suzuki jako dobrou investici“.

Investici? Ano, o partnerství Němci nestojí. Trvalo jen pár dnů, než generální ředitel japonské automobilky Osamu Suzuki svolal v Tokiu tiskovou konferenci a informoval, že spolupráce musí skončit smírem, než přejde v čirou nenávist. Vztah s Volkswagenem se prý pro jeho společnost mění „v kouli s řetězem“. Šéfové Volkswagenu, toho času ve Frankfurtu, nechtěli špatné zprávy příliš komentovat. „Budeme jednat, pak uvidíme, na čem jsme,“ řekl generální ředitel Volkswagen Group Martin Winterkorn. Ferdinand Piëch, který byl jedním z iniciátorů původních rozhovorů, mluvil rovněž stručně. Zjistit, co se dá dělat, musí podle něj manažeři: „To je otázka pro exekutivu, ne pro předsedu dozorčí rady.“Když jsme u těch aliancí, povídá se také o spojení BMW a General Motors. Bahno zvířil německý Der Spiegel. Nejprve informoval, že Američané oslovili Němce kvůli jejich benzínovým a naftovým motorům. To je klidně možné, k BMW volá kdekdo. V Mnichově se netají tím, že své jednotky rádi prodají komukoli dostatečně majetnému. Zásobují Fisker, Wiesmann, Morgan… posílali by motory i k Saabu, kdyby je ve švédsku měli kde a do čeho montovat. O pár dnů později však Spiegel okořenil spekulace zajímavější zprávou – BMW má podle něj zájem o hybridy GM. Ani to nezní neuvěřitelně. Výzkumu a vývoji BMW totiž šéfuje Frank Weber. Ten samý Weber pracoval dřív u GM a hádejte: vedl tým, který měl na starosti projekt Chevroletu Volt.

Pár týdnů zpátky jsem v Autotýdnu psal o Lexusu LFA a novém rekordu Nordschleife. Už neplatí. Japoncům ukradl slávu Dodge Viper ACR – ten samý model, který nastartoval poslední kolo válek o Nürburgring, když v roce 2008 objel kolo za sedm minut a 22 sekund. Od té doby posunula hranice možného řada značek, naposledy se předvedla nejnovější Corvette ZR1 s časem 7:19,63 minuty a samozřejmě Lexus LFA, který posunul rekord o celých pět sekund. Jenže Viper je lepší, Dodge si nárokuje „7:12 a nějaké drobné“. Desetiválcová Cobra jednadvacátého století (velký motor, čtyři kola, dvě sedadla a Caroll Shelby u kolébky) už se nevyrábí, ale stále je nebezpečně rychlá. Jestli má nebo nemá rekord nehraje velkou roli – vždyť tabulka stejně není oficiální a prvenství si s velkým náskokem nárokuje ostatními tiše ignorovaný Radical v závěsu s Gumpertem Apollo. Hlavně že je Viper vpředu – neodepisujte americké svaly, Japonci se mohou snažit, ale neujedou.Tata Motors, automobilová divize indické skupiny, které patří mimo jiné Jaguar a Land Rover, přišla o generálního ředitele. Carl-Peter Forster odstoupil po pouhých osmnácti měsících. Ve své rezignaci jmenoval „nevyhnutelné okolnosti osobního rázu“ a společnost za něj nemá náhradu, takže vedení zřejmě odchod překvapil. Forster zůstane ve správní radě. Tata Motors vyrábí mimo jiné nejlevnější auto světa (Tata Nano) a je největším indickým producentem autobusů a nákladních aut. Forster přišel do jejího čela v únoru roku 2010 od Opelu. Jeho hlavním úkolem bylo postavit na nohy strádající divizi Jaguar-Land Rover, což se mu do značné míry dařilo.Britský inženýr Gordon Murray, konstruktér mistrovských formulí, nejrychlejších aut planety i městského T25, dal světu nový vůz. Pomáhal společnosti Toray Industries postavit koncept T-Wave AR1. 846 kilogramů těžká studie roadsteru s elektrickým pohonem nemíří na silnice, přestoře její nejvyšší rychlost 145 kilometrů v hodině a dojezd 185 kilometrů vypadají střízlivě a realisticky. Úkolem AR1 je demonstrovat schopnosti inženýrů Toray. Pokud to nevíte, nadnárodní koncern původem z Japonska je jedním z několika málo světových producentů tkanin z uhlíkových (i jiných) vláken. Jeho lidé jsou těmi nejpovolanějšími experty na karbon. Šasi AR1 je podle Toray desetkrát pevnější než srovnatelné ocelové a při nehodě dokáže pohltit dvaapůlkrát víc energie. Nic dalšího nevíme, ale o T-Wave AR1 zřejmě neslyšíme naposledy.Vzpomínáte si na Mastrettu MXT? Na tu, kvůli níž moderátoři Top Gearu na smrt urazili mexického velvyslance v Británii a která má už sedm let být prvním skutečným sportovním autem z Mexika? Zdá se, že jím skutečně bude. Výroba by měla po mnoha odkladech, konstrukčních změnách a problémech začít příští měsíc. Základní verze vyjede s doulitrovým čtyřválcem Ford Duratec, 250 koni a cenou kolem milionu korun. Na náš trh se – nikoli překvapivě – zřejmě nedostane.

autoweb.cz