Autotýden Martina Plaštiaka: Úhel pohledu

Když chcete někoho přesvědčit, podstrčte mu vlastní data, kupte ho, nebo najměte lobbistu. Nemáte na to? Přijdete o hračky a vaši zakázku dostane někdo jiný.

Tento týden budou víkendové novinky trochu uleželé. Ale i redaktor Autowebu potřebuje trochu volna, tak mi to snad prominete. Přestože statistikami obvykle končím, dnes jednou začnu. Týká se trhu v USA (dělat pořádné statistiky u nás se zřejmě nevyplatí). Společnost Strategic Vision s ní napadá metodiku, podle níž J. D. Power and Associates hodnotí kvalitu vozů. Studie J. D. Power vychází z počtu problémů nahlášených v prvních devadesáti dnech provozu auta. Třeba Volkswagen si podle J. D. Power vede v USA tradičně špatně (letos 131 problémů na sto aut, čtvrtý nejhorší výsledek). Strategic Vision, společnost zabývající se výzkumem lidského chování, proto představila svůj Total Quality Index.

Ten nepočítá jen negativní ohlasy, navíc mnohdy málo relevantní. Strategic Vision se lidí ptá na to, co se jim na autě líbí. Projeví se tak dlouhodobý pozitivní efekt některých inovací, které u J. D. Power letos tolik uškodily třeba Fordu. Modrý ovál spadl z pátého na 23. místo z velké části kvůli novému dotykovému ovládání MyFordTouch. Podle Strategic Vision zákazníci Fordu hlásí mnoho problémů, ale později si na svá auta zvyknou a chválí je. Ford byl celkově druhý spolu s Nissanem a Hondou (druhá i podle J. D. Power), předstihl je – hádáte správně – Volkswagen. Strategic Vision dává za příklad Jettu, vítěze třídy kompaktních aut. Problémy s ní hlásí třicet procent nových řidičů (průměr je 22 %), jenže vážnější je jen jeden problém z dvaceti a dealeři je dokáží rychle řešit. Majitelé volkswagenů Jetta jsou nejspokojenější v celém sledovaném vzorku. Dobře si vedly také Jaguar nebo Chrysler. Strategic Vision hájí svůj Total Quality Index na příkladu společnosti Apple a jejího iPhonu. Ten působil novým majitelům před lety jisté potíže svým novátorským přístupem k ovládání, ale většina zákazníků je s ním dodnes spokojená.Spojené státy ještě neopustíme. Tamní automobilky letos prudce zvýšily rozpočty na prosazování svých zájmů v Kongresu. Lobbisté všech tří velkých koncernů si za první pololetí polepšili o desítky procent, General Motors utratily za vzdělávání politiků 5,5 milionu dolarů (vloni 4,1 mil. USD), Ford vydal 3,4 milionu dolarů (vloni 2,8 mil. USD) a Chrysler rozpočet víc než zdvojnásobil z 1,1 na 2,4 milionu dolarů. Vyšší výdaje nesouvisí jen s lepším finančním zdravím automobilek. Obamova administrativa mluví o zpřísňování emisních předpisů, zákonodárci chtějí do roku 2025 stlačit průměr ze současných 8,72 na 4,2 litru na sto kilometrů. Výrobci se obávají podobného debaklu jako po zavedení prvních limitů v roce 1977.

Jednoduše situaci popsal Bob Lutz, který strávil desítky let ve vedení velkých automobilek jako GM, BMW a Chrysler a dodnes platí za velkého odborníka na to, co lidé skutečně chtějí. Vláda podle Lutze v sedmdesátých letech věnovala trh Japoncům: „Američtí výrobci museli překopat celé nabídky. Zmenšovali, přecházeli z rámů na samonosné karoserie, od osmiválců k šestiválcům, od zadokolek k předokolkám. Byla to největší změna v historii a způsobila řadu problémů se spolehlivostí. Nemůžete toho tolik změnit v tak krátké době, vše otestovat a začít prodávat, a přitom neudělat žádné chyby. Japonci žili na správné straně nových předpisů už od začátku a legislativa se jich vůbec nedotkla.“ I to by snad Američané zvládli, zjistili však jinou věc: zákazníci o jejich úsporné modely nestáli a nestojí o ně dodnes. Když si jde Američan koupit malé auto, skončí nejspíš u korejské nebo japonské značky. Takže každé další zpřísnění emisních předpisů je pro všechny tři velké výrobce strašákem, proti kterému se vyplatí investovat nějaký ten milion.Oslí můstek přes oceán zařídí Fiat, který nedávno převzal kontrolu nad Chryslerem a začal mluvit o spojení manažerských struktur. Nadpolovičního podílu v americké automobilce Fiat nedosáhl získáním pěti procent, na která má nárok po zahájení výroby úsporného auta s evropskou technikou v některé z továren v USA. K tomu má teprve dojít. Italové místo toho koupili šest procent Chrysleru, která držela americká vláda. Zaplatili za ně půl miliardy dolarů, 8,4 miliardy korun. Spojení obou společností pod společným vedením – první krok na cestě od dvou automobilek k jediné – má přinést velké úspory. Fúze zřejmě začne až příští rok, ale šéf Fiatu Sergio Marchionne slibuje rychlý vývoj. Přestože Fiat držívíc než polovinu Chrysleru a jeho podíl by měl ještě letos přesáhnout 57 procent, další nákupy Marchionne neplánuje. Velkým podílníkem tak v Chrysleru zůstávají odbory skrz svůj fond VEBA. Ten drží 41,5 procenta Chrysleru a zatím mu zůstanou.Vzpomínáte si na kontroverzní reklamy na dvouzónovou klimatizaci ve vozech Kia? Dílo brazilské agentury Moma Propaganda vyhrálo několik lvů na prestižním festivalů Cannes Lions, jenže také vzbudilo obrovskouvlnu pohoršení zejména v USA. Kia dala od reklamy ruce pryč, distancovalo se i brazilské zastoupení – dokonce to vypadá, že dva krátké komiksy nevznikly na objednávku automobilky a kreativci Moma Propaganda je vytvořili jen pro festival v Cannes. Vysvětlovalo by to, proč brazilská Kia stihla zareagovat až po udělení cen. Tvůrci reklamy každopádně měsíc po festivalu přišli o všechna ocenění a jako bonus dostali zákaz účasti v příštím ročníku. Spolupráce Moma Propaganda s brazilským importérem vozů Kia však pokračuje dál.Jak by vypadaly vozy Lamborghini, kdyby je býval navrhoval Giorgetto Giugiaro? Když se Ferruccio Lamborghini v šedesátých letech rozhodl ukázat Ferrarimu, jak dělají auta traktoristé, nechal si poslat návrhy od mnoha designérů. Nakonec sáhl po práci Franka Scaglioneho, která se z konvenční, leč krásné studie 350 GTV vyvinula v poněkud nudné 350 GT. Zájem obléknout nejnovější italský supersport projevil také Giorgetto Giugiaro, jehož návrh se dočkal fyzické podoby až nyní. Designérův syn Fabrizio udělal z kreseb svého otce počítačový model, podle nichž nechal vyrobit model v životní velikosti. Stačilo už jen osadit dobová vyplétaná kola. Auto trochu připomíná Alfu 33 Stradale, jenže tu Franco Scaglione (zajímavá shoda okolností) nakreslil až v roce 1967. Giugiarův návrh je z počátku šedesátých let

30.7.2011 10:00| autor: Martin Plaštiak

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist