Rakousko: denní svícení může být nebezpečné!

Občanské sdružení OSBID – Občané za svobodnou a bezpečnou individuální dopravu zveřejnilo na svých internetových stránkách www.osbid.org překvapivé výsledky rakouské studie, zaměřené na přednosti a nedostatky povinného denního svícení. Následuje plné znění článku tak, jak byl publikován na webu OSBID:

V tomto článku zavítáme do sousedního Rakouska. Řeší podobný problém jako my. Bezpečnost silniční dopravy se v poslední době zhoršila, přibylo nehod i mrtvých, zejména významně přibylo obětí z řad motocyklistů, a to všechno přesto (anebo snad proto?), že podobně jako v ČR i v Rakousku došlo k zpřísnění postihů za dopravní přestupky. Podobně jako u nás byla v Rakousku 15. listopadu 2005 zavedena povinnost svítit potkávacími světly (nebo světly pro denní svícení, případně mlhovkami) i za dne. Pokuta pro nesvítící činí 15 EUR.

Minulý týden v úterý vystoupil rakouský ministr dopravy Faymann a ministr vnitra Platter s prohlášením, že podají parlamentu návrh na zrušení povinnosti denního svícení, protože podle provedených studií odvádí pozornost řidiče. Současně navrhli, aby použití osvětlení za podmínek dobré viditelnosti bylo zcela na úvaze řidiče s tím, že by po schválení návrhu nebylo trestáno ani svícení, ani nesvícení za dne. To vše pod heslem „vlastní zodpovědnost namísto pokut„.

V Rakousku pochopili. Co bylo impulsem, který uvedl úřady do pohybu?

Prof. Ing. Dr. Pfleger a jeho osm spolupracovníků z Institutu Epigus zveřejnili 7.9.2007 předběžnou zprávu o výzkumu, který u nich zadalo rakouské Ministerstvo pro dopravu, inovace a technologii. Cílem byl výzkum reakcí řidiče za různých světelných a provozních podmínek. Zkušební řidiči (různého stáří, s praxí větší než 10.000km) jezdili na silnicích rakouských (povinné svícení za dne) a bavorských (svícení za dne není povinné). Zkoušky probíhaly za různých provozních podmínek, v zatáčkách, na přímých úsecích, v obci, mimo obec a v různých denních dobách.

Řidiči měli nasazeny speciální brýle, v nich integrovaná sensorika snímala pohyby oka a tím bylo možné zaznamenat a vyhodnotit, kam a jak dlouho se řidič dívá. Předmětem hodnocení bylo foveální, parafoveální a periferní vidění. Záznam těchto dat probíhal v reálném čase a s frekvencí 25 framů za sekundu, přesnost snímání úhlu byla v úhlových minutách. Výzkum vyžadoval zavedení různých ukazatelů a jejich enumeraci pomocí počítačových analytických nástrojů, které vyvinul rovněž tým Dr. Pflegera.

Ačkoli objednávka od vlády zněla na vyhodnocení 400 interakcí (interakce – událost, po kterou se objekt nachází v zorném poli řidiče a je řidičem sledován), tým nakonec sebral data o téměř 1600 interakcích. Ty byly kategorizovány podle různých kritérií – zda nastaly v obci, mimo obec, v zatáčce apod. Interakce byly rozděleny do 4 skupin podle délky trvání v fps. Pro tyto skupiny byly vyhodnoceny výše uvedené ukazatele. Výsledky se dají shrnout takto:

– počet interakcí při zapnutých světlech za dne je o 6-16% vyšší než bez nich (tzn. řidič sleduje něco, co by bez osvětlení nevnímal)

– doba interakce je se světly i bez nich zhruba stejná

– při setkání s vozidlem, které má zapnutá světla za dne, na něj řidič přenáší pohled o 0,1-0,2 s déle (tedy zhruba o 1/3-1/4 déle)

– v případě setkání s osvětleným vozidlem získá řidič zhruba 0,1-0,2 s tím, že ho dříve spatří

Autoři zprávy vyvodili tyto závěry:

– jízda se zapnutými světly přináší výhodu jen za snížené viditelnosti

– za dobrých podmínek (denní světlo, suchá silnice) nepřináší „denní osvětlení“ žádný pozitivní efekt pro bezpečnost, protože výhoda představovaná dřívějším rozeznáním objektu je kompenzována následným „zíráním“ řidiče do světlometu

– analýzy ukazují na to, že zapnutá světla za dne nutí řidiče přenášet pohled jinam a pak se nevěnuje navigaci ve svém bezprostředním okolí

– v souvislosti s tím pojmenovávají autoři záměnu priorit, kdy se řidič soustředí pouze na osvětlené objekty a ty neosvětlené zůstávají tak za osvětlenými maskovány.

Důležité je přitom chápat, že výzkum je kvalitativní povahy, byl prováděn na reálných subjektech, zachycuje reálné chování a v reálném čase, čímž se odlišuje od všech dalších výzkumů na stejné téma, narozdíl od dosud publikovaných výzkumů, které byly kvantitativního pojetí a založené na statistickém vyhodnocení dat.

Laicky shrnuto, zpráva konstatuje, že světla aut v zorném poli přitahují pohled řidiče. O co déle se řidič soustředí na reflektory okolo, o to méně času může věnovat sledování situace kolem sebe, takže dochází k tomu, že opomíjí různé důležité podněty. Doplácí na to především subjekty, které nesvítí, anebo svítí a vytrácejí se mezi jinými svítícími subjekty.

Zpráva apriori nezavrhuje jakékoli svícení, jen poukazuje na to, že za dobrých světelných podmínek představují „světla za dne“ sporné opatření, čímž ovšem není nijak dotčena nutnost svítit za zhoršené viditelnosti.
Tolik tedy zpráva Dr. Pflegera. Rakouská strana na Pflegerovu zprávu reagovala.

A co asi udělá strana česká? EU již svícení za dne nepodporuje, přednostním řešením je nyní instalace automatiky, která sama rozsvítí světla automobilu za podmínek, kdy je svícení skutečným přínosem. O dalších aspektech svícení za dne se zmíním v dalším dílu článku. Závěrem raději vzpomenu několik dalších souvislostí.

Pfleger vystoupil na tiskové konferenci a posléze v online diskusi pro deník Standard. Pflegerovy názory ukazují na jeho vysokou odbornou úroveň a dobrou orientaci v problematice bezpečnosti dopravy, kterou se zabývá již 35 let. Pfleger v online diskusi dal do souvislosti úroveň rizika a úroveň informačního zahlcení řidiče. Pfleger například řekl:
„Nebezpečné situace vznikají většinou tehdy, když dojde k velkému zhuštění informací. Nehody jsou pak většinou následkem.

Jinak řečeno to znamená, že při malém zatížení informacemi a na co nejlépe vystavěných silnicích je riziko nehody velmi malé.“ Porovnejte tento názor s povrchními vyjádřeními našich „dopravních odborníků“, kteří skoro bez výjimky a vždy vidí příčiny nehod v chování řidiče a řešení hledají mimojiné v instalaci dalších dopravních značek a informačních systémů, podporují tedy to, co Pfleger shledává příčinou nehod – zvyšují informační hustotu.
Pfleger dále zmínil, že narůst počtu nehod motocyklistů koreluje se závěrem jeho výzkumu a že svícením za dne jsou znevýhodněny ty skupiny účastníků silničního provozu, které za dne nesvítí – totiž cyklisté a chodci.

Povinnost denního svícení byla u nás uzákoněna slavnou novelou 411/2005 Sb. Tato novela vznikala v letech 2004-2005 a na jejím autorství se podepsaly mimo legendárního Šimonovského také CDV a Besip. V tu dobu byla k dispozici první studie Dr. Pflegera, vyhotovená v roce 2000, která konstatovala zhruba to samé. Věděli o ní autoři novely? Těžko říci. Každopádně se podle toho nechovali.

Existuje ještě jedna nezávislá studie z roku 2005, která konstatovala to samé, ale ani tu nebrali tuzemští „odborníci“ na vědomí a ani to jim nebránilo, aby nás přesvědčovali takto:

Evropští odborníci se kloní ke stálému svícení. V české situaci prakticky již nebylo možné rozhodnout jinak, vždyť předchozí pravidlo o zimním svícení rozšířilo počet motoristů, kteří pochopili význam svícení jako bezpečnostního opatření … Celoroční svícení i za dne přináší motoristovi řadu výhod. Především je protijedoucí vozidlo lépe vidět – to znamená, že řidiči dřív a včas zaznamenají vůz v protisměru. Řidič rovněž mnohem přesněji a rychleji odhadne vzdálenost a rychlost blížícího se vozu, snáz rozliší parkující a jedoucí vozidlo. Svícení za dne je velice důležité zejména v některých denních dobách, kdy výrazně zlepšuje rozpoznatelnost automobilů za dobré viditelnosti. …  Zavedení celoročního povinného svícení podle zkušeností z jiných zemí velmi pravděpodobně sníží počet nejvážnějších nehod …  u řady dalších se mohou zmírnit následky. Na poklesu počtu obětí dopravních nehod v posledních dvou letech se povinné svícení v zimním období již projevilo. Odborníci odhadují, že počet těžkých nehod s nejvážnějšími následky by mohl klesnout dokonce až o 10 až 15 procent. V našich podmínkách to může představovat až 100 zachráněných lidských životů.

Viz http://www.novapravidla.cz/hlavni_zmeny_v_pravidlech/celorocni_sviceni/.

Máme štěstí, že máme v naší zemi takové odborníky! A to není vše. Kdyby nyní z povinného svícení za dne ustoupili, přiznali by svoji chybu, je tedy nanejvýš pravděpodobné, že na svícení za dne budou trvat lhostejno jaké výsledky přináší. Když jsem se probíral materiály rakouského ministerstva dopravy a rakouských motoristických organizací jako ÖAMTC a konzervativního BCOe a KFVS, vnímal jsem zcela propastný rozdíl mezi kvalitou materiálů a celkové komunikace například CDV nebo Besipu na straně jedné a jejich zahraničních obdob. Zjednodušeně řečeno, v Čechách můžete být dopravním odborníkem, když se naučíte dostatečně často opakovat větu „řidiči se musejí přizpůsobit“.

V České Republice je jízda bez předepsaného osvětlení pokutována jako přestupek částkou 1000 Kč a je za ní jeden trestný bod.

OSBID