Nissan Tiida: první test a české ceny

Na seznámení s novým Nissanem, kterého mnozí považují za nástupce Almery, jsem se vydal do polského Krakova.

O tomhle autě se v zahraničním tisku asi mnoho nedočtete. Myslím tím především německá a anglická periodika. Má to jednoduchý důvod – tamní novináři ho neznají, protože se u nich nebude prodávat. Nissan Tiida je určený především pro východní trhy. Po pravdě řečeno, Česká republika je možná ten úplně nejzápadnější.

Tiida je v podstatě naprosto běžný hatchback a jako takový vstupuje do nejprodávanějšího – a tedy konkurencí řádně našlapaného – segmentu. Pokud chcete hatchback, máte dnes možnost obrovského výběru. Chcete designově neotřelý, nadprůměrně prostorný, skutečně sportovní, luxusně vybavený, nebo naopak co nejlevnější? Všechno je na skladě. Na první pohled se zdá, že Nissan nepřináší žádné silné zbraně, kterými by mohl konkurenci odlákat zhýčkané zákazníky, ale nebojte, pár argumentů v rukávu má.

Hodnotit design je vždycky ošemetné, protože každému se líbí něco jiného. Potkal jsem dokonce člověka, který považoval za pěkné auto Thalii, ale to už byla spíš nějaká úchylka. Tiida se z určitých pohledů dá označit za docela pohlednou, i když převládajícím dojmem je tvarový konzervatizmus. Na přídi nelze přehlédnout příbuznost například s Muranem, o světlometech se zástupci značky vyjádřili jako o podobných Nissanu 350Z. Celkově na mě auto působilo trochu zavalitě, což byla především vina poměrně malých kol. S většími by možná vypadala lépe, jenže… ale k tomu se ještě dostaneme.

Po nastoupení dovnitř zpočátku argumenty v Nissanův prospěch nepřibývají. Spíš naopak. Palubní deska je sice sestavená docela kvalitně, ale plasty jsou trochu podivné, nevypadají příliš kvalitně a srovnání s Fordem nebo Hondou příliš nesnesou. Ani design není nijak výrazný. Není ovšem všechno tak černé. Když jsem si nastavil sedačku a ohlédl se za sebe, uviděl jsem před zadním sedákem nevídanou mezeru. Nedalo mi to, a šel jsem si „sednout za sebe“. Tušení se potvrdilo – tohle auto má na délku zdaleka nejvíc prostoru z téhle třídy. Pokud jste rodina basketbalistů, bude se vám Tiida hodně líbit. Podle automobilky je vnitřní délka interiéru 1,85 metru, tedy nadprůměr i ve vozech o kategorii výš. Faktem je, že prostor vám chybět určitě nebude.

K dispozici budou tři motorizace. Benzínovou šestnáctistovku a osmnáctistovku doplní diesel o objemu 1,5 litru dCi známý z produkce Renaultu. V téhle třídě je poměrně neobvyklé začínat až na objemu 1,6, ale Nissan zřejmě ví co dělá.

Ani s výkonem 110 koní není základní Tiida žádný střelec. Akcelerace je spíš váhavá a pokud chcete udržet svižné tempo, chce to řadit a držet motor v otáčkách. Docela krátká převodovka pak na dálnici způsobí menší akustickou pohodu. Při stotřiceti točí motor přes 4000 ot./min., což není zrovna nejpříznivější. Kupodivu jsem zjistil, že v tomto ohledu je lepší verze s automatem, který má s rychloběžkou převod příznivější a točí zhruba o 500 otáček míň. Bohužel je to jeho jediná výhoda, jinak je to poněkud archaický čtyřkvalt, který řadí jen líně a neochotně. Lze ho doporučit jen těm, kteří si se spojkou opravdu nerozumí.

Špičkový model s osmnáctistovkou (126 koní) už je o poznání hbitější, navíc má dobrou šestistupňovou převodovku, takže se s ním jezdí příjemně po okreskách i po dálnicích. Silnice v Polsku jsou upřímně řečeno dost hrozné. Na dálnicích je vidět spousta rozdělané práce (prakticky celý náš úsek byl z poloviny uzavřený, přestože moc dělníků jsme v práci nezahlédli), ale okresky připomínají kdysi oblíbenou krejčovskou metodu „patchwork“. Zkrátka záplata na záplatě, původní silnice už mnohde vůbec není vidět. Nic pro sportovní fajnšmekry, jenže ti se pravděpodobně za Tiidou ani neohlédnou. Tohle je auto pro lidi, kteří potřebují jezdit po všech možných a dost často i takhle zmučených silnicích.

Je vidět, že se na to při vývoji myslelo. Podvozek Nissanu je poddajný a žádného nadměrného drncání se nedočkáte ani na skutečně nepěkném povrchu. Pohupování ano, ale tvrdé nárazy, nepříjemné zvuky, nebo snad nadskakování se nekoná. Navíc je Tiida velmi dobře odhlučněná – to pro mě bylo asi vůbec největším překvapením. Pravda, nestihl jsem se projet v naftové verzi (105 koní, 240 Nm), ale nepředpokládám, že bude výrazně horší.

Téměř celou dobu nám pršelo a navíc jsme jezdili po poměrně frekventovaných a místy i mírně ucpaných silnicích. Člověk z toho může být rozmrzelý, ale faktem zůstává, že v běžném životě je takových jízd víc, než prázdných a prosluněných pobřežních okresek. Tiida obstála, nebyli jsme ani nadměrně unavení, ale také ani zvlášť nadšení. Zkrátka dobrý průměr. V době testování ještě nebyla známá cena na českém trhu, ale dnes ceník konečně dorazil.

Základní model (a připomínám, že má šestnáctistovku) bude stát od 424 900 Kč. Ve výbavě (Vista) má čtveřici airbagů, ABS, posunovací zadní lavici, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, dálkové centrální zamykání a pár dalších maličkostí. Ten samý motor s automatem i osmnáctistovka začínají až ve vyšší výbavě Acenta na shodné ceně 511 900 Kč a diesel je ještě o dvacet tisíc dražší. Nejvyšší výbava Tekna vás přijde o 77 tisíc dráž a nejdražším hatchbackem je tak diesel Tekna za 608 900 Kč.

Dodávat se bude také verze sedan, která je o 20 000 Kč dražší, má 500 litrový zavazadelník a je o pořádný kus ošklivější. Osobně u mě soutěží s Hondou City a Renaultem Thalia o nejdisproporčnější auto na současném trhu.

V každém případě lze konstatovat, že se cena rozhodně nedá se označit za podbízivě nízkou. Zvlášť když si uvědomíte, že dobře vybavený Citroën C4 dnes můžete v rámci akce získat i za 400 000 Kč… A když porovnáte podobně vybavenou Hondu Civic s motorem 1,8, vyjde vám o několik tisíc levněji…

Honza Koubek

23.5.2007 11:18

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist