Mini John Cooper Works Challenge

Ne, Michael Schumacher se nerozhodl závodit v novodobém „knedlíku“, mluvíme pochopitelně o nové verzi závodního vozu. Mini Challenge 2008 se pojede s novými auty, o kterých automobilka mluví jako o rychlejších, zábavnějších a vybavených lepšími jízdními vlastnostmi.

Změny se dotkly celého vozu, byla vylepšena aerodynamika, rozsáhlé úpravy proběhly na podvozku, zavěšení kol i odpružení, kde úřadují komponenty od KW Automotive. Pod kapotou najdete speciálně naladěnou benzínovou šestnáctistovku s turbodmychadlem, produkující 210 koní (154 kW). To je sice stejná hodnota, jako u současné verze závodního Mini, ale nové ladění zajistilo lepší točivý moment – 260 Nm (krátkodobě díky funkci overboost i 280 Nm). Výkon putuje na přední 17palcová hliníková kola Borbet přes šestistupňovou manuální převodovku.

Vůz prošel zásadní odtučňovací kůrou, váží teď 1150 kg včetně řidiče. Akcelerace na stokilometrovou rychlost tudíž proběhne za 6,1 sekundy. Ještě monumentálnější je decelerace, díky novým závodním brzdám se speciálně laděným ABS (a samozřejmě i závodním pneumatikám) totiž Mini zastaví ze 100 km/h na pouhých 31 metrech a za 3,1 sekundy. Maximální rychlost 240 km/h není na trati až tak relevantní, pokud nemluvíme o nějakém speciálním okruhu s ultra dlouhými rovinkami, jako je například Nordschleife, nebo La Sarthe, dějiště čtyřiadvacetihodinovky Le Mans. Ani na jednom se ovšem Mini Challenge nejezdí.

Důležitější bude boční přetížení. Vůz má nově mezi předními koly samosvorný diferenciál, takže průjezdy zatáčkami se podstatně zrychlí.

U nás bohužel tuhle zajímavou sérii neuvidíme. Závodí se v Německu, Rakousku, Belgii a Holandsku. Souběžný šampionát se jezdí na Novém Zélandu a připravuje v Austrálii. Závodění je to velmi zajímavé, protože všechny vozy jsou podle pravidel technicky naprosto identické.

Honza Koubek