Antiradary: Jak se bránit změření?

Zvyšující se tlak ze strany úřadů nutí řidiče hledat opatření, jak se bránit. Jednou z možností jsou tzv. antiradary, které dokáží odhalit měření rychlosti.

Asi se shodneme na tom, že z měření rychlosti se stal byznys. Nejde o bezpečnost provozu, ale o to, aby si především obce namastily kapsu. K měření rychlosti pak dochází ne na nebezpečných místech, ale hlavně tam, „kde to sype“. A protože se to řidičům nelíbí, stále častěji hledají možnosti, jak se takovému měření, pro které se mezi lidmi vžilo označení „zabukaření,“ bránit.

Velmi spolehlivou metodou mohou být zařízení detekující prostředky policie, které slouží k měření rychlosti. V praxi se pro ně vžilo souhrnné označení antiradary, ale patří sem několik systémů, ať už aktivních či  pasivních. Pojďme se tedy na ně podívat a přibližme si, jak to vlastně u nás (ne)funguje.

Jaké prostředky policie používá
Především je potřeba zjistit, čím policie (státní, městská nebo vojenská) měří. Nejběžnější zařízení je tzv. „bradavice“, tedy různé typy radarů RAMER od českého výrobce Ramet Kunovice. Známe je jako právě onu „bradavici“ vestavěnou do masky policejního vozidla nebo jako přenosnou trojnožku. Nejnovější z nich, Ramer 10, nyní používají i nové policejní Passaty. Některá vozidla, především starší dálniční Passaty R36 a  policejní motocykly, pak používají „cejchovaný“ rychloměr současně se záznamovým zařízením.Na popularitě ale nabírají také laserové měřiče různých výrobců, které používá jak PČR, tak hlavně městská policie. Často se jedná o  systémy propojené s kamerou či fotoaparátem.

Vedle přenosných systémů vyžadujících obsluhu se ale poslední dobou rozšiřují hlavně bezobslužné systémy, které už skutečně s  měřením rychlosti kvůli bezpečnosti nemají nic společného, ale jedná se spíše o  jakési „další zdanění“ nebo mýto. Jsou to všechny ty průjezdové úsekové radary a indukční smyčky ve vozovce.

Jak se bránit?
„Naši zákazníci se rekrutují především z naštvaných řidičů,“ uvádí ing. Ján Gnip, šéf společnosti Antiradary.cz, která se již přes 17 let zabývá distribucí detektorů a rušiček na českém trhu. Proti policejnímu radaru lze použít jako ochranu kvalitní detektor, který včas zaregistruje vysílání měřiče rychlosti. Ten český pracuje na frekvenci 34,0 a  34,3 GHz a má poměrně slabý signál, který se prostorem špatně šíří. Nicméně vhodný a dobře nastavený detektor ho dokáže včas zachytit. Řidič tak může bezpečně a v klidu zpomalit.

Proti „bradavici“ lze použít prakticky jakýkoli kvalitní detektor od světových výrobů typu Betronics, Escort, Valentine a  Stinger, které ale musí mít speciální úpravu pro Evropu nebo přímo pro ČR. Zajímavostí je, že výrobce radarů nedávno pootočil hlavici o 90°, což chvíli detektorům znesnadňovalo práci. Stačilo ale detektor ve voze (nejčastěji namontovaný doprostřed čelního okna) otočit rovněž o 90° a jeho účinnost se tak opět zvýšila.

Detektor však má i jistá omezení. Lépe funguje tam, kde dochází k odrazům z radaru a také se jeho účinnost snižuje například ve voze s  pokoveným čelním sklem. To jsou všechna ta okna s ochranou proti slunečním paprskům a podobně. Souvislá vrstva kovu totiž nedovolí signálu proniknout dovnitř a je potřeba hledat místo, kam antiradar umístit. Často ale najdete volný prostor vedle zpětného zrcátka nebo uprostřed dolní části čelního skla, to aby mohly ve voze fungovat například dálkové ovladače vrat, senzory pro bezkontaktní mýtné na dálnici a podobně. V takovém případě je ale potřeba před použitím v provozu přístroj nejprve otestovat nebo použít detektory pro pevnou montáž, které mají přijímací anténu mimo kabinu řidiče. Vlákna pro vyhřívání čelního skla detektoru nijak nebrání ve funkci.Na všechna ta úseková měření, smyčky ve vozovce a kamery na červenou žádný detektor neplatí. Nejsou to vysílače, takže jediné, čím se jim lze bránit, je spolehlivá databáze těchto bodů. Některé nejnovější antiradary typu Genovo One nebo Stinger už v sobě ale mají GPS modul a pomocí aktuální databáze lze mít neustále přehled nad tím, kde se měří. Různé nástřiky a fólie na registrační značku moc nepomohou a navíc odporují zákonu, takže při běžné policejní kontrole mohou spíše způsobit problémy.

Proti laseru je pak obyčejný detektor prakticky bezbranný. On sice paprsek zachytí a zahlásí měření, ale to už je pozdě, protože v tom okamžiku jste změřeni. Radarový paprsek má totiž větší rozptyl než laser. I  proti laserům ale existuje účinná ochrana ve formě laserové rušičky. Tady už se ale dostáváme do menší kolize se zákonem, na což se ostatně podíváme hned teď.

Co na to zákon?
Podle zákona lze u nás používat radarový detektor bez omezení. Detekovat signál policejního zařízení není trestné, ovšem zákon zakazuje takové zařízení aktivně rušit. Tzn., že například laserová rušička už je za touto hranicí (teď už i v případě městské policie), nicméně praxe ukazuje, že ani to není úplně jednoznačné. Zákon totiž uvádí následující: „Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen „antiradar“).“

Jak už uváděl doktor Beran ve svém článku o antiradarech, důležitý je důraz na slovo „používat“. Prokázat takovou skutečnost není snadné. Je to do značné míry technická otázka, tzn. policie by musela prokázat, že dané zařízení v rozhodnou dobu bylo v provozu a že to bylo právě toto zařízení, které ovlivnilo funkci policejního měřícího zařízení.

Tady je důležité, jak je rušička zkonstruována. Kvalitní systémy totiž dokáži rušit signál jenom po určitou dobu, než měřený řidič zpomalí na „bezpečnou“ rychlost (například z 70 na 50 na dvouproudové výpadovce z města). Pak se automaticky vypnou, takže policie může v měření pokračovat a zpravidla podezření o rušení laseru nenabude, tudíž ani nemá důvod vozidlo zastavit.

Tady znovu připomeneme nedávnou kauzu o zabavování vozidel, kterou jsme už zmínili v předchozích článcích. Existují dokonce rušičky laserových měřičů, které mají homologaci pro použití nejen u nás, ale i v EU. Lze totiž rušení vypnout a přístroj přejde do jiné funkce, například může sloužit jako kniha jízd či třeba parkovací senzor. Proto mu vlastně nic nebráni v montáži do vozidla.

A co je nejlepší?
Vzhledem k podmínkám u nás nelze vybrat jeden přístroj, který by byl schopný poskytnout 100% ochranu před všemi způsoby měření rychlosti. Obecně lze říci, že vedle prostého detektoru je potřeba ještě především GPS databáze úsekových měření, kamer na červenou a smyček ve vozovce a samozřejmě také laserová rušička. Ani pak ale nemůžete mít nikdy jistotu.

DOPORUČUJEME: Policejní auta, na která si musíte dát pozor!

Přesto lze pak hovořit aspoň o situaci, kdy může být řidič v  mnohem větší pohodě a nemusí za volantem neustále těkat z tachometru na všechna „podezřele“ zaparkovaná auta, zda se v nich neukrývá radar. Ne náhodou má výrobce jednoho z nejkvalitnějších zabezpečovacích systému jako slogan uvedeno: „Stinger – luxus pohodové jízdy!“. Antiradar tak rozhodně není prostředek pro „piráty“, o kterých se v médiích neustále mluví. Je to vlastně zařízení, které řidiče především zbaví stresu a další psychické zátěže. Nikoli ale odpovědnosti!

Autoweb.cz

11.6.2013 11:35

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist