Žák: Je potřeba něco víc než volant, klimatizace a rádio?

Poslední dobou se poměrně často dostávám v závěrečném verdiktu testu ke zjištění, že kdyby dotyčné auto mělo možná trošku decentnější výbavu, byl by to vlastně mnohem lepší produkt. Sám nevím, proč to tak je, vždyť přece všichni mluví o tom, jak je auto „fplný palbě“ skvělé. Nezvládám prostě příliš komplikované věci?

Jako příklad si vezměte třeba novou Kiu Cee’d. Ale samozřejmě bychom se mohli podívat i do kategorií o mnoho set tisíc výš, nicméně zůstaňme u Kie. Je to dobré auto, Korejci udělali velký pokrok a vlastně obecně se autu nedá nic zásadního vytknout. Jenže musíte jezdit modelem s obyčejnou výbavou.

Pokud jste četli (a já pevně věřím, že ano) náš srovnávací test nových Cee’dů s benzínovým a dieselovým motorem a automatickými převodovkami, zmínil jsem se, že auto dělá několik věcí trošku hůř než základní model se stejným motorem. Abych byl upřímný, dokonce jsem si hned po vrácení obou testovacích aut půjčil jiný Cee’d s motorem 1.6 GDI, ale s manuálem a především obyčejnější výbavou, protože se mi nechtělo věřit, že by byl nový Cee’d až tak nedotažený.Nakonec jsem nevěděl, jak se k tomu postavit. Rozhodl jsem se proto publikovat nejprve test obyčejnější verze Cee’du a pak teprve srovnávací test vrcholných verzí. Jen připomenu, co mi třeba na „luxusně“ vybavených modelech za půl milionu vadilo. Předně to byly sedačky, které se kvůli elektrickému posouvání nachází o trošku výš, takže pozice za volantem už není tak dobrá jako u „horší“ výbavy. Další věcí bylo střešní okno, které ubíralo místo nad hlavou a hučelo. To jsou prostě věci, které vám jinak dobré, pohodlné a kultivované auto pokazí.

A tak jsem začal uvažovat nad tím, jestli prostě nejsou ta nejobyčejnější a nejzákladnější auta vlastně lepší. Proč mě třeba přímo vytáčí aktivní tempomat ve Volvu V60, elektricky nastavitelné sedačky a střešní okno v mém BMW M3 nebo všemožné přeplácané dotykové displeje s miliardou zbytečných a neužitečných funkcí?

Hon automobilek za co nejdokonalejším autem se podle mě dostal do fáze, kdy už ani výrobci neví, co vlastně chtějí. Ono je hezké nacpat do jakéhokoli auta plno asistentů čehokoli, od parkování po smrkání, ale potřebuje tohle někdo? Nejsou to věci, které pak dělají auto horší (potažmo složitejší, zbytečně dražší, poruchovější a samozřejmě těžší – tedy hůře ovladatelné s delší brzdnou dráhou a horší spotřebou paliva)?Znovu se vrátím k Cee’du 1.6 GDI s manuálem a v prostředním stupni výbavy, který byl až na trochu gumové a neurčité řízení vlastně v naprostém pořádku. Patnáctipalcová kola pohlcovala jemné nervonosti mnohem lépe než širší sedmnáctky a zároveň tolik nehučela (přesto se nedá mluvit o horších jízdních vlastnostech – přiznejte si, kdy pojede se Cee’dem na limitu?). Mechanická sedačka byla ukotvena o trošičku níž, přesto to stačilo, abych měl za volantem mnohem lepší pozici. Měl jsem více místa nad hlavou a nehučelo mi tu nějaké panoramatické okno. Celkově bylo auto jednodušší na obsluhu, srozumitelnější a takové upřímnější. No, prostě lepší.

Nakonec jsem došel k závěru, že plně vybavený model by musel stát méně peněz, abych si ho koupil. Tenhle „sociálnější“ byl lepší, a to jak po stránce řidičské, tak i uživatelské. To, že stál méně peněz, byl velmi příjemný bonus.

Zjistil jsem, že vlastně ke spokojenosti potřebuju jen pár věcí. Centrální zamykání, klimatizaci, vyhřívané sedačky a tempomat (pasivní). Všechno ostatní je vlastně v autě zbytečnost. Rádio poslouchám málokdy a to spíše jen proto, že mě nebaví vnímat drnčení a rachtání přebuzeného čtyřválcového utrápeního novinářského dieselu. Navigace si stejně zpravidla postaví hlavu a nevidí za roh, xenony akorát vyplácávají každým ostříknutím hektolitry drahé tekutiny, aniž by se omyly, kožené sedačky lepí, velká nízkoprofilová kola tlučou a hučí a sportovní podvozky drncají (a nejsou sportovní). A to jsem se ještě nedostal k věcem, které vám mají asistovat, pomáhat a na něco vás upozorňovat. Ty mi pijou krev snad nejvíc.Ne, nemyslím si, že jsem chytřejší než palubní počítač Mercedesu, ale dovedu si sám rozhodnout, kdy budu držet na tempomatu nastavenou rychlost. Bohužel se plno aktivních tempomatů domnívá, že je vhodné začít na dálnici za Plzní brzdit pokaždé, když v Ostravě vyjede z garáže děda se svým favoritem. V tomhle je „expert“ třeba Lexus s Toyotou, jejichž systém aktivního tempomatu je ten nejparanoidnější na světě. Protikolizní systém mi už také připravil několik horkých chvilek, kdy jsem třeba věděl o autě daleko přede mnou, ale on začal řvát, jako by se začlo dít něco nového. To se pak spíše leknu a udělám něco neuváženého. A když pak takový systém začne sám nečekaně brzdit, není malér daleko.

Stalo se mi to ve Volvu XC70, které při zahájení předjíždění začalo najednou prudce brzdit. Prostě se počítač rozhodl, že to tak bude bezpečnější, takže se za mnou ozvaly gumy a málem se mi do kufru podívala dodávka PPL, jejíž řidič mě následně označil (naprosto pochopitelně) několika zajímavými termíny, jimiž mě posílal do míst, kam odcházíte jen v těch nejintimnějších chvílích s drahou polovičkou. Těžko někomu vysvětlíte, že samo brzdilo auto, nikoli vaše jalová noha. To je prosím ta proklamovaná bezpečnost podle Volva. Ne, děkuji.

Trošku tolerantnější jsem vůči systému sledování slepého úhlu v zrcátkách, ale nesmí na mě pípat, což dokáže také občas děsit. Vůbec, všelijaké pípání a houkání auta vyloženě nesnáším a začal jsem kvůli němu pomalu nenávidět Opel Ampera, který se mi právě pomaličku nabíjí (aha, už nenabíjí, zase se to vyplo a hlásí to poruchu) před garáží. Proč musí auto po každém otevření dveří pípat? Proč musí pořád vydávat nějaké zvuky?Spousta aut si libuje v tom, že se nějak do okolí projevuje (nikoli výfukem, ale pípákem). Například je velmi roztomilé, když zatroubí na celé náměstí klaksonem, když ho zamknete (nebo odemknete). Ve dvě hodiny ráno. Také nechápu, proč musí některá auta vydávat pípavý zvuk při couvání (ne zvenku jako nákladní auta, ale uvnitř) a musí pípat při otevření dveří (je někdo tak dementní, že nepozná, že má otevřené dveře?).

Všechny tyhle elektronické nesmysly dokáží život v autě spíše otravovat než zpříjemňovat, ale to už je na vás, jestli máte rádi, když auto bliká, pípá, houká a dělá cokoli jiného než jen pořádně jede dopředu, brzdí a zatáčí. Je možná škoda, že automobilky na našem trhu cpou novinářům jen přeplácané modely „fplný palbě“, třeba by hodnocení mohlo být často i lepší, když by auto mělo jen pár věcí navíc. A to nebyl případ jen výše zmiňované Kie nebo Volva.

V názoru, že nevybavené auto v základu je stejně nejlepší, mě utvrdil nedávno testovaný Mercedes-Benz C 180, o kterém si přečtete již brzy. A když si vzpomenu na Ford Ka, který neměl vůbec nic… To byla skoro pohádka.