Volvo S80 T6 AWD Summum

Nenápadný sedan je šedou myší své třídy, ale když přijde na cestování, umí být dokonalým společníkem. A za rozumnou cenu.

RADOSTI
Pohodlí: podvozek, pozice za volantem i nenucené výkony

STAROSTI
Většina potenciálních zákazníků si na něj ani nevzpomene

Nenápadnost může být originální, jenže zřídka bývá dobrou zbraní. Volvo S80 je ke své škodě příliš málo vidět. Splývá s pozadím dokonce i vedle rozeného taxi - Mercedesu W212 (nová třída E). V konzervativní třídě přitom S80 svou nenápadnou elegancí nenabízí nic víc než Jaguar XF nebo BMW řady 5. Zkrátka ačkoli většina soupeřů také nevolá po pozornosti, při sepisování kandidátů na příští akvizici opomenete právě Volvo nejsnáz.

Nyní tedy obligátní: Zapomenout na švédský sedan by byla chyba. Můžu uvést hned několik důvodů. Cena mezi nimi jako vždy není, ale o tom na konci článku. Všechny se týkají komfortu.

Heslo: pohodlí
Nemusíte mít rádi interiéry od Volva (pak si je prostě nekupujte), ale pokud vám originální styl severských aut nevadí, najdete v kabině S80 málo problémů. Švédové stále bojují s odkazem Fordu, zajímavý design a barevné provedení kazí špatně namíchaná směs velkých a malých tlačítek, na nichž jsou vidět úspory. Kvalita však není podprůměrná, Mercedes ani BMW nejdou na věc o moc lépe. Prostě si nesmíte příliš idealizovat auru vlajkové lodi, která se kolem S80 vznáší - nejde o žádnou výkladní skříň, jen typické (dobré) Volvo a slušný standard segmentu E.

Pozadí uvyklé německé tvrdosti překvapí v S80 měkká sedadla. Není to však ten druh měkkosti, ze které bolí záda. I po víc než sto kilometrech jsem z auta vždy vystoupil odpočatý. Nemám důvod pochybovat, že po tisícovce by tomu bylo jinak. Může za to také slušný rozsah nastavení sedadla i volantu, hledání optimální pozice je radost a konstruktéři Volva nezapomněli ani na místo nad hlavou.

Jen boční vedení sedadel je mizerné. Asi správně tušíte, že ho ve Volvu opomněli záměrně. S80 nemíří mezi sportovce. Verze T6 AWD je navíc bezkonkurenčně nejtěžší v nabídce a všech šest svých válců má naskládaných pěkně vedle sebe u přední nápravy. Tamtéž sídlí automatická převodovka a spojka od Haldexu, která krade přední nápravě výkon a posílá ho dozadu. Díky správně dimenzovanému volantu, bezchybnému nastavení odporu ovládacích prvků a perfektně přesnému řízení není problém jet s autem rychle, ale pod plynem i bez něj uklouzne vždy jako první přední náprava. Široké pneumatiky dělají svou práci dobře, jenže rychlé změny směru vylučují samotné přírodní zákony. A samozřejmě nečekejte žádný cit.

Síla velkého Volva se ukrývá jinde. Švédové stále umí správně naladit podvozek, byť na to občas zapomínají. Na vrcholu modelové řady se nenechali unést. Podvozek má karoserii pevně v rukou, přesto je vyloženě pohodlný. Jen pozor na velká kola, která vám mohou radost opět pokazit. Testovací auto dostalo příplatkové osmnáctky, a zatímco velké nerovnosti polykalo s grácií, ty malé byly v kabině cítit nedůstojně dobře.

Právě kolem pneumatik by se mělo točit vaše první velké dilema. Osmnáctipalcová kola kola nevypadají tak dobře, abyste je museli mít, jenže obouvají černé zlato široké 245 milimetrů. Standardní kola mají pneumatiky široké jen 225 milimetrů. Příslib komfortu profilového čísla padesát mluví ve prospěch bezpříplatkové skromnosti, fakt, že i nadstandardních 245 milimetrů gumy má s těžkou přídí co dělat, naopak podporuje investici do větších kol. Co vybrat? V nabídce najdete kompromis: kola Njord s obutím 245/45 R17. Snad budou tím pravým. Pro Summum jsou bez příplatku.

Do komfortního mixu perfektně zapadá také poslední díl skládačky. Řadový šestiválec vybavený turbodmychadlem s dvojitou spirální skříní je za všech okolností tichý a nenucený. Má spoustu výkonu ve všech otáčkách, a když už o sobě dá vědět, na jeho vzdálený šestiválcový řev si určitě nebudete stěžovat. Ani s reakcemi na tom šestiválec není zle. Své turbodmychadlo dokáže roztočit s uspokojivou pohotovostí a jeho výkon narůstá příjemně progresivně. S80 T6 AWD zrychluje pohotově a intenzivně na všechny rychlosti, kdekoli mezi nulou a sto osmdesáti kilometry v hodině. Točivý moment dostoupí maxima 440 newtonmetrů těsně nad dvěma tisíci otáček a neklesne až za čtyři tisíce. I pak motor přidává na síle, svých 304 koní dosáhne v 5600 otáčkách za minutu.

Má to jedinou nevýhodu - pokud budete volat stádo pod kapotou na pomoc často, nechají se koně nakrmit. Nervózní řidič snadno vyžene dlouhodobý průměr přes jedenáct litrů. Na druhou stranu S80 na rozdíl od tolika jiných aut ve třídě vůbec nesvádí k rychlé jízdě, a pokud se budete pohybovat na dohled platným limitům, bez námahy stlačíte spotřebu do blízkosti deseti litrů na sto. Troufnu si tvrdit, že zdatnější mezi vámi by se dokázali vejít i pod udávaných 9,9 litru na sto kilometrů. To je skvělý výsledek, starý pětiválec T5 s 225 koni žral stejně, a to i v mnohem menších autech.

Chcete si ho pořídit?
Mám neodbytný pocit, že většina zájemců o Volvo S80 sáhne po dieselu D5, třeba ve čtyřkolce a s automatem. Neudělají chybu, přesto o něco přijdou. Přeplňovaný benzínový šestiválec je pro švédský sedan tím pravým partnerem. S80 s ním o půl třídy vyčnívá z vlastních řad, když není jen "nadprůměrně rychlé", ale přímo nenuceně silné ve všech režimech i rychlostech. A kultivované k tomu.

Nyní k té slibované ceně. Ve vyšších třídách je každé srovnání ošemetné, ale Volvo S80 každopádně neútočí agresivní cenovou politikou. Testovaná verze Summum se slušnou výbavou stojí 1 380 000 korun. BMW 535i xDrive je o třicet tisíc dražší, Mercedes-Benz E 350 4Matic naopak o patnáct levnější. Audi A6 3.0 TFSI quattro pořídíte dokonce o třicet tisíc levněji. Němci nebudou za ty peníze žádní chudáci, minimálně za kožená sedadla však budete muset připlatit.

Další články o Volvo

Ovšem... jde o to, jestli vážně chcete čtyřkolku. U S80 je totiž pohon všech kol z nouze ctnost, standardní předokolka by 304 koní nezvládla. BMW i Mercedes můžete mít jen s pohonem zadních kol za méně než 1,3 milionu. Volvo nabízí i levnější výbavy, s těmi ale dostanete v mnoha směrech méně než u německé konkurence. Švédům naštěstí hraje do karet fakt, že většina cílové skupiny S80 o čtyřkolku s největší pravděpodobností skutečně stojí.

Takže Volvo nakonec (zřejmě) vyjde jako těsně nejlevnější možnost. To je dobře. Přestože totiž S80 mezi dálničními křižníky nezaostává v žádné důležité disciplíně, také ani v jedné vyloženě nevyčnívá. Přidejte si karoserii, podle níž by mohli u Skunk Works dělat neviditelná letadla, a máte marketingovou noční můru. Lidí, kteří shání popelku mezi manažerskými sedany, není mnoho. Velmi kompetentní stroj za velmi rozumné peníze, to je ovšem jiná.

Verdikt
Komu tedy Volvo S80 T6 AWD doporučit? Začnu jinak: Jestli se máte svézt v jediném Volvu, měl by to být sedan S80, nejlépe s přeplňovaným šestiválcem. Zájemcům o manažerský sedan ho tak snadno doporučit nelze, ale na většinu otázek odpoví pouhý pohled: Sháníte decentně výrazné moderní tvary? Chtějte Audi nebo Jaguar (ten ovšem nemá soupeře motoru T6). Sport? Co třeba BMW? Nenápadnost, komfort, rozum? Mercedes. Nebo Volvo S80, zvlášť když ho ve výbavě Summum dostanete pěkně zabalené se vším důležitým včetně diferenciálů na obou nápravách. Nákupy v této třídě bývají vedené rozumem spíš než srdcem, a právě proto není S80 bez šance. Pokud na něj nezapomenete. Neměli byste, tohle Volvo je stejně dobré jako jeho přímá konkurence.

Martin Plaštiak

Druhý pohled:
S80 T6 je to správné Volvo - silné, s nenucenými výkony, pohodlné a tak trochu houpavé a neschopné sportovní jízdy. Ale tak by to také mělo být, protože kdyby všechna auta byla jako Audi nebo BMW, všichni bychom skončili ve čtyřiceti (nebo dřív) u chiropraktika... Tahle snaha je ale marná, protože S80 T6 je v ceníku nejdražší položka a hlavně si stejně všichni koupí diesel (D5 AWD je levnější o nějakých 40 000 korun), který není špatný, ale na tento motor T6 charakterem a silou nemá. A navíc, T6 jezdí pohodlně za 10,5 litru, D5 za 9.
Dalibor Žák

• Komentáře ke článku
• Tisknout