Volkswagen up! 1.0 MPI 75 k vs. Toyota Aygo 1.0 VVT-i 69 k (2016)
Pro mini auta do města mám obrovskou slabost. Vždyť jsem si také nedávno pořídil hranatý Fiat Panda od Giugiara, takže bylo hned od začátku jasné, že tenhle srovnávací test si vezmu na starost já. Vlastně to vůbec nechápu, co mne na pidiautech tolik láká. Snad fakt, že postavit velké a drahé auto umí každý, ale postavit malé a levné auto, které bude navíc dobré, to je opravdové umění. A pak je tu prostá skutečnost, že malému a lehkému autu stačí živý motůrek a úzké pneumatiky k ohromné porci zábavy.
Ovšem na našem trhu se mini auta tak velké popularitě stále netěší. Přece jenom jsou pořád ještě relativně drahá a zbytečná – vždyť kolik rodin si může dovolit druhé nebo třetí auto vyloženě jenom na poskakování po městě nebo dojíždění několika kilometrů do práce? Zvláště pak dát za takovou jednoúčelovku něco kolem čtvrt milionu, když za to můžete mít už o dost větší Fabii v kombíku… Nicméně zpátky k „našim“ prckům.
VW up! působí usedleji, ale po faceliftu opět o něco dospěleji a moderněji. Toyota Aygo sází spíš na extravagantní křivky, které šokují, navíc nabídne i rolovací látkovou střechu.
Interiér
Hned po nastoupení si všimnete, že hlavním stavebním materiálem uvnitř jsou v obou autech tvrdé černé plasty. To je v této cenové kategorii naprosto pochopitelné, a vlastně vás to nebude urážet, jelikož kvalita zpracování je na úrovni. Obě auta se pak levnější vzhled snaží zamaskovat barevnými plasty a líbivým designem, což se jim celkem daří. Volkswagen působí velmi stroze, ale solidně a ve výsledku dražším dojmem než Aygo, které sází víc na hravý design. Také nabídne velký barevný displej multimédií, zatímco up! jen sice krásné, zato však malé rádio. Úchyt na vrchu palubní desky není na přídavný displej, ale jen telefon. V obou autech mi pak hodně chyběla loketní opěrka, ani jedno z aut pak nenabídne stahovací, ale jen vyklápěcí zadní okna.
Volkswagen up! působí dospěleji i z hlediska vnitřního prostoru. Vepředu se budete v obou autech připadat stejně, a musím říct, že nikoli stísněně, vzadu je to pak logicky o dost horší. V up!u (při vymýšlení názvu zřejmě nikdo nepočítal se skloňováním češtiny) je ovšem vzadu víc místa. Sám za sebe si sednu celkem pohodlně, aniž bych se koleny dotýkal přední sedačky nebo hlavou stropu, i když jen těsně. V Aygu se pak dospělým nebude chtít sedět moc dlouho. Je to zcela logické, VW je jak delší, tak má i větší rozvor. Totéž platí o kufru – up! opět působí praktičtěji, i když v obou případech platí, že zabalíte spíš jen víkendový nákup než víkendovou dovolenou.
Pohon
Toyota nabízí do Ayga jen jedinou verzi litrového tříválce, a to s výkonem 69 koní a točivým momentem 95 Nm, Volkswagen pak do svého nejmenšího modelu montuje tři různé verze 1.0 MPI (60 koní, 75 koní a 68 koní na CNG) a nový přeplňovaný motor 1.0 TSI o výkonu 90 koní. Ten bude k dispozici až později, takže si musíme vystačit jen se silnějším em-pé-íčkem. Motor je to ovšem dobrý a živý. Navíc je na poměry třídy velmi dobře odhlučněný a kultivovaný. V Aygu motor slyšíte víc, ale ve výsledku moc neruší. Působí o něco čiperněji a je zábava ho vytáčet a pracovat s ním.
Totéž platí o pětistupňovém manuálu, který je poskládaný poměrně dlouze, ale ve městě se můžete kutálet na pětku už od nějakých 60 km/h, aniž by se motor nějak trápil. VW je papírově o kousek silnější a rychlejší, naživo je to ovšem Toyota, která působí svižnějším dojmem. Oba motory však platí za přijatelné minimum a jezdí se s nimi docela hezky, na rozdíl třeba od litrové Fabie…
Spotřeba
Jednoznačnou výhodou malých a lehkých vozítek s titěrnými atmosférickými motory je spotřeba paliva, která navíc pod zátěží tak rapidně nestoupá. Po městě se s oběma budete pohybovat v rozmezí šesti až šesti a půl litru, při snaze o vyloženě ekonomickou jízdu na hranici mimoměstského limitu pak můžete jet i za čtyři litry.
V tom se obě auta od sebe skutečně neliší – obě mají stejný objem, podobný výkon i hmotnost a zřejmě i aerodynamiku. Fyziku zkrátka neokecáte. A to ani ve chvíli, kdy se na to šlape – ani na hranici maximální rychlosti se zařazenou čtyřkou a motorem vytočeným skoro v omezovači se spotřeba nepřehoupne přes 12 litrů.
Do malého motůrku moc vzduchu a tudíž paliva prostě nedostanete.
Ovladatelnost
Také z jízdního hlediska působí Volkswagen up! o něco dospělejším dojmem, zkrátka jezdí jako třídu větší auto. Snese větší přetížení v zatáčkách, je neutrálně vyvážené a velmi dobře tlumí všechny druhy nerovností, zkrátka se nenechá ničím rozhodit. Otázkou však zůstává, jestli je to dobře. Aygo je totiž rozvernější a ve výsledku zábavnější. Jednak můžete zcela vypnout stabilizaci (up! vám nedovolí ani protiprokluz), zadruhé všechny ovládací prvky jsou citlivější a mají slušnou zpětnou vazbu.
Řízení je celkem upovídané, řazení se zase hýbe s dobrý odporem, i když občas zadrhává, a pedály jdou zlehka, aby se na ně dobře našlapovalo i dámičkám v lodičkách. Jenže ve výsledku je z toho oproti trochu sterilnímu Volkswagenu celkem uspokojivý mechanický celek. Na druhou stranu up! není vůbec nudný, ačkoliv to tak může vyznít, jen se při vší své vážnosti zapomíná občas usmát. Jinak ovšem nelze říct, že Aygo nepůsobí solidně. Je také přijatelně komfortní, přestože nerovnosti nedokáže odstínit od posádky tak dobře jako VW.
Verdikt
Vyhlásit jednoznačného vítěze je dost ošemetná záležitost, jelikož obě auta jsou natolik odlišná, přitom vlastně tak podobná. Volkswagen jistě nadchne dospělým jízdním projevem a velmi solidním a prostorným interiérem, Toyota zase hraje víc na emoce. Interiér má přece jenom veselejší (ačkoliv pocitově lacinější a menší) a jízdě také dokáže pobavit lépe (i když někomu se může zdát horší). Takže skutečně záleží jen na vašich prioritách a především financích, jelikož VW up! je samozřejmě o dost dražší.
Důležitým poznatkem ovšem je, že ani jedno auto z této dvojice není vůbec špatné. To jediné, co by si obě opravdu zasloužila, je malinko silnější motor. Jezdilo by se s nimi nejen o něco pohodlněji, ale především zábavněji. Volkswagen up! už silnější motor s turbem dostal (na testování však bude až za dlouho), Aygo se ovšem většího motoru 1,2 litru, který najdeme v Peugeotu 108 a Citroënu C1, stále nedočkalo. Úplná nezbytnost to ale není a chybu neuděláte ani s jedním autem.
Konkurenti
Měření a technické údaje
| Motor | |
|---|---|
| Konstrukce | řadový tříválec |
| Palivo | benzín |
| Rozvod | DOHC |
| Plnění | atmosférické sání |
| Uložení | vpředu napříč |
| Zdvihový objem (cm3) | 999 |
| Kompresní poměr | neuvedeno |
| Vrtání x zdvih (mm) | neuvedeno |
| Převodovka | pětistupňová manuální |
| Poháněná kola | přední |
| Podvozek | |
| Pneumatiky vpředu | 185/50 R16 |
| Pneumatiky vzadu | 185/50 R16 |
| Výkon a spotřeba | |
| Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.) | 55 / 75 v 6200 |
| Točivý moment (Nm) | 95 v 3000 - 4300 |
| Výkon/hmotnost (k/t) | 81 |
| 0-100 km/h (s) | 13,5 |
| Nejvyšší rychlost (km/h) | 172 |
| Spotřeba paliva (l/100 km) | 5,5 / 3,8 / 4,4 |
| Objem nádrže (l) | 35 |
| Rozměry a hmotnosti | |
| Délka (mm) | 3600 |
| Šířka (mm) | 1645 |
| Výška (mm) | 1504 |
| Rozvor náprav (mm) | 2407 |
| Provozní hmotnost (kg) | 926 |
| Celková hmotnost (kg) | 1320 |
| Hmotnost přívěsu nebrzděného (kg) | - |
| Hmotnost přívěsu brzděného (kg) | - |
| Zavazadlový prostor (l) | 251 / 959 |
| Ceny | |
| Základní cena modelu | 219 900,- (1.0 MPI 60 k take up! 3 dv.) |
| Základní cena test. verze | 254 900,- (1.0 MPI 75 k move up! 5 dv.) |
