Volkswagen Touareg 3.0 TDI Terrain Tech (2014)

• Dynamika 9

• Chování na silnici 10

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 9

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8.8

Radosti

Mix schopností v terénu i na silnici; univerzální použitelnost; nevulgární vzhled;

Starosti

Zdánlivý nedostatek přepychu v kabině; vážně nic jiného nejde najít

Ačkoliv dnešní sportovně užitkové vozy v sobě (nebo alespoň v marketingových materiálech) skrývají i kus dobrodružného ducha, když přijde na lámání chleba v podobě nazutí holínek, žádnému se do bahna příliš nechce. SUVčka je dnes stále více možné potkat v ulicích měst, jak rozvážejí ratolesti po vzdělávacích institutech, nebo jak na parkovištích před obchodními centry polykají celé nákupní košíky. Proto je pokaždé setkání s autem, které se jízdy v terénu ještě zdaleka nezřeklo, tolik osvěžující.

Jedním takovým je i Volkswagen Touareg 3.0 TDI Terrain Tech, který je na příležitost, kdy by bylo zapotřebí zdolat nehostinné prostředí, plně připraven. Nechybí mu uzávěrky středového a zadního diferenciálu, redukční převodovka a především vzduchový podvozek zvýšený o 10 mm vpředu a 15 mm s nastavitelnou světlou výškou, který se ukazuje jako nepostradatelný pomocník při jízdě v terénu. V případě Touaregu jej lze nastavit v pěti výškových úrovních a třech úrovních tuhosti tlumičů.

Nejvyšší úroveň s názvem Zvláštní terén zdvihne auto až do světlé výšky 300 mm, a slouží k překonávání obtížnějších terénních překážek. Běžnější uplatnění najde režim Terén, který zůstane aktivní do překročení rychlosti zhruba 65 km/h. V tomto režimu lze také nastavení uzamknout, to aby při delší jízdě terénem nedocházelo k automatickému přenastavování světné výšky, a navíc vás také zarazí omezovač rychlosti. To jen pro připomenutí, že terénem se jezdí hlavně s klidem a rozvahou.

20 nejošklivějších aut novodobé historie

Autonovinky | vydáno 1. 4. 2014

Kombinace mechanické výbavy, kterou dostal Touareg do vínku, mu v praxi propůjčuje vskutku dech beroucí schopnosti. Papírově nezní brodivost 580 mm, stoupavost 45 stupňů nebo přejezdový úhel 27 stupňů tak obdivuhodně, zejména proti králi džungle Range Roveru, v praxi však propůjčují autu naprosto dostačující průchodnost terénem.

Dostat se na hranici schopností auta není tak snadný úkol, a přestože zvolený terén měl co do náročnosti např. vojenského polygonu daleko, povrch, překážky a stoupání, které jsem před Touareg postavil a které jsem považoval za náročnější, než jaké za celý svůj pohodlný městský život tohle auto kdy spatří, jej ani nezaskočily. Pro srovnání jsem vyrazil s autem do stejných končin jako s nedávno testovaným BMW X5 xDrive30d a tam, kde se bavorák zasekl na prvním menším hrbolku (nutno uznat, že na tom měla velký podíl absence adaptivního podvozku), si Touareg poradil bez zaváhání.

Vzhledem k tomu, co může kdy obyčejný smrtelník potřebovat, mi připadají zcela dostačující, a jakkoliv jsem se zdaleka nedostal na limit schopností auta – nebo možná právě proto – dokázalo si získat moji pevnou důvěru. A potom ta lehkost, s jakou se všechno děje. Zdoláváte bahnitý kopec se 100% stoupáním, zabořeni do měkké kožené sedačky, vychutnáváte si čisté tóny kvalitní audioaparatury a přitom jste dokonale odstíněni od veškerého dramatu, které „někde tam venku“ právě probíhá. V tu chvíli vás napadne příměr skutečně jen k Range Roveru.

Jakkoliv je však kabina Touaregu skutečně útulná, k dokonalému komfortu mu něco chybí. Výběr materiálů, celkové zpracování a řemeslné sestrojení je tradičně přítomno, stejně jako vyvážený chod všech tlačítek, koleček a ovladačů, tak jejich příkladně ergonomické rozmístění (snad až na výjimku delšího seznamování s ovládáním terénních režimů), ale nad pocitem vrcholného přepychu stále převládá jistý pocit strohého chladu. Částečně za to může unylý masiv černého plastu, přestože na dotek jemného a měkkého, kterému by alespoň prošívání kůží jistě velmi prospělo. V jinak kvalitně sestrojené, přehledné a komfortní kabině je už pomalu cítit věk, kromě prémiovějšího dojmu jí však nic nechybí.

Ani bohatý prostor. Jak vpředu, kde si ani přes široký středový tunel nebudete stěžovat, tak vzadu, s čímž některá SUV navzdory velkým vnějším rozměrům často bojují. Velkorysost luxusní limuzíny nečekejte, stejně tak ani pocit stísněnosti třeba takového BMW X5. Prostor je taktéž závislý na posuvné zadní lavici, jež dokáže kufr o objemu 580 litrů rozrůst až na 697 litrů. Vhod přijde také Nakládací úroveň vzduchového podvozku, tedy nejnižší režim, jenž slouží především k usnadnění manipulace s břemeny. Výšku nakládací hrany lze navíc regulovat přepínačem přímo z prostoru zavazadlového prostoru, nechybí ani skládací tažné zařízení, jehož odjištění se děje ze stejného ovládacího panelu.

Zbývají nám poslední dvě prostřední nastavení vzduchového podvozku určená k použití na silnici. Ve skutečnosti se jedná pouze o jeden silniční režim, ve kterém se světlá výška mění automaticky v závislosti na zvolené tuhosti tlumičů. V mém případě zůstal po většinu času otočný přepínač v komfortním režimu, i proto, že rozdíl mezi sportovním režimem je co do schopnosti filtrovat nerovnosti znatelný. Nejměkčí nastavení však s ohledem na pohodlí a odhlučnění nelze co vytknout.

Přitom si podvozek stále vede dobře při potlačování náklonů při ostřejším projetí zatáčky a velmi příkladně vede zvolenou stopou. Určitě neumí zpřetrhat fyzikální zákony způsobem jako BMW X5, nicméně Touareg chytře směnil tu část schopností zatáčet, která překračuje absurdní meze a stává se tak pro SUV zcela zbytečnou, jak za lepší průchodnost terénem, tak hlavně za pohodlí. Podle mého skvěle vyvážený kompromis ve všech ohledech. Zároveň je i ovládání auta s lehkým, avšak přesným řízením uvolňující záležitostí.

Volkswagen Touareg 3.0 TDI R-line

První jízda | vydáno 29. 10. 2012

Třílitrový turbodiesel pod kapotou patří do samého středu nabídky pohonných jednotek spalujících naftu, a jeho 245 koní a 550 Nm vůbec nepůsobí podměrečným dojmem. Určitě neohromí brutálním zátahem, osmistupňová automatická převodovka však točivý moment motoru „rozkrájí“ způsobem, který vám dá příjemný pocit nenuceného unášení vpřed. Navíc řadí jemně a téměř vždy si dokáže z množství převodů vybrat v dané situaci ten správný. Spotřeba je velmi závislá na způsobu jízdy a i přes velkou snahu jsem se při městském loudání nedokázal dostat pod 13 litrů, devítilitrová spotřeba mimo město však rozhodně není utopií.

Utopií není ani rozumná pořizovací cena. V základu vyjde Touareg se silnějším třílitrem na 1 335 900 korun, s paketem Terrain Tech potom na dalších 45 tisíc, což je stále méně než základní ceny konkurentů se srovnatelnou motorizací. I v testované specifikaci, jejíž výčet výbavy by vydal na další tři testy, je při dvoumilionové cenovce stále o dobrý půl milion levnější než základní Range Rover TDV6, přitom za ním až na honosnější atmosféru v kabině a o něco bohatší prostor v ničem zásadním nezaostává – jak v dynamikou a komfortem na silnici, tak ve schopnostmi v terénu. Skutečné rozdíly se mohou projevit až v naprostém extrému, do kterého se však většina aut za celý život stejně prakticky nedostane, a pro mnoho zákazníku tak mohou být zcela nepodstatné.

Verdikt

Volkswagen Touareg 3.0 TDI Terrain Tech je výborně namíchaným univerzálem, který balancuje na vyvážené hranici co do schopností v terénu i na silnici. Mimo zpevněné cesty je pro něj velmi těžké najít situaci, se kterou by si neporadil, a na silnici je příkladně komfortní a ovladatelný přesně tak, jak od velkého SUV očekáváte. Po praktické a prostorové stránce lze jen těžko hledat nějaké zásadní chyby, a svým zdánlivě nenápadným, ale chytrým přístupem k věci si dokáže došlápnout i na prémiové konkurenty. Tohle je zkrátka po čertech povedené auto.

Měření a technické údaje