Volkswagen CC 2.0 TDI DSG

• Dynamika 8

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 8

• X-Factor 5

• Celkové hodnocení 7.8

RADOSTI
Vysoká kultivovanost; příjemné řízení; kombinace motoru a převodovky

STAROSTI
Celé je to takové sterilní a bezpohlavní

Zatímco kolegové si hověli za volanty mercedesů, na mě zase zbyl Volkswagen s motorem 2.0 TDI. Raději pominu, že jsem model CC docela nedávno testoval, dokonce ve stejné motorizaci. Jenže nechte stát přes noc na ulici koncernové auto s navigací… A protože jsem jediný, kdo může auto zavřít přes noc za vrata, zase jsem musel jezdit tím samým autem.

Jenže v případě Volkswagenu CC 2.0 TDI to není tak úplně za trest. Nejen, že auto vypadá trochu zajímavěji než neutrální (čti nudný) Passat, ale především velmi dobře jezdí. Zásluhu na tom ve velké míře má elektronicky nastavitelný podvozek. Ten si totiž můžete nastavit v režimech Comfort, Normal a Sport. Otázkou pak je, co dělá v dieselovém volkswagenu s automatem tlačítko Sport, takže to stisknete spíše jen ze zvědavosti.V komfortním režimu je CC 2.0 TDI totiž jedno z nejpříjemnějších aut nejen ve „své kategorii“, ale i v oblastech přilehlých. Podvozek pohlcuje nerovnosti velmi jistě a jediné pohupování, kterého se dočkáte, je od přední nápravy při hodně rychlé jízdě na dálnici. Auto ale netrpí na rozvlnění se uprostřed zatáčky a vlastně jsou citelnější náklony karoserie spíše k užitku, protože to působí jako jakýsi „přírodní“ omezovač rychlosti. Prostě si nedovolujete tolik, ačkoli je mez přilnavosti opravdu vysoká.

Sportovní režim sice posune rychlosti v zatáčkách ještě dál, ale Volkswagen CC je v něm zbytečně tuhý a nikde jinde než na opravdu dokonalé okresce si ho neužijete. A prostřední režim Normal? Ten je svým způsobem k ničemu, protože CC je nejlepší v komfortním režimu.

O dieselu 2.0 TDI se vstřikováním common-rail už toho také bylo napsáno dost a upřímě nevím, jaká další moudra bych tu ze sebe měl sypat. V silnější variantě o výkonu 170 koní se jedná o důstojnou motorizaci, i když čtyřválcové chrochtání „dig-dig-dig“ úplně nezmizelo a zrovna k modelu CC by se šestiválcové hučení hodilo mnohem více. Jenže chtít dneska, aby Volkswagen udělal malý dieselový šestiválec – třeba 2.5 TDI o nějakém skromném výkonu (například těch 170 koní), to je jako chtít po BMW, aby dělalo skutečně charakterní a zábavná auta.Z hlediska nákladů je prostě šestiválcový diesel ve VW za necelý milion nesmysl a i když mě by se takový motor líbil, berme čtyřválec 2.0 TDI takový, jaký je. Vy se stejně budete ptát hlavně na spotřebu, takže vás můžu uklidnit, že Volkswagen CC 2.0 TDI jezdí bezpečně za nějakých 6,2 až 6,5 litru na 100 km, aniž byste se museli výrazně omezovat.

DOPORUČUJEME: Speciál o spotřebě paliva – vše, co musíte vědět

Šestistupňový dvouspojkový automat DSG už dosáhl ideální kombinace mezi rychlostí a kultivovaností, takže cukání při rozjezdech nebo protáčení kol se objevují jen velmi zřídka. Teprve až nějaký druhý třetí den jsem objevil pádla pod volantem, což je spíše vizitka toho, že automatu DSG neni třeba pomáhat, než toho, že by byla neergonomicky řešená.

Ačkoli je samotné řízení docela dobře vyvážené a přesné, jízda s autem nijak extra zábavná není. Prostě jedete dopředu, zatáčíte, brzdíte… Nedokážu najít způsob, jak se za volantem modelu CC bavit a nedokážu najít ani stopu po charakteru. Nemůžu říct, že by se s autem jezdilo špatně a že by dělalo v něčem chyby. Jen není tak řidičsky atraktivní. Je to pořád jen obyčejné konzumní auto, jakkoli je velmi dobře vyvážené.

To je obecně problém všech Volkswagenů. Ta auta jsou technicky téměř dokonalá, ale chybí jim něco, kvůli čemu byste je řídili tak rádi. Jejich výhoda je v tom, že vás neobtěžují a neštvou, ale neumí být zábavná tím způsobem, jako nás bavil třeba minulý Focus, současná Mazda3 a podobně. Stačí málo – upovídanější řízení, charakternější zvuk, ostřejší odezva na pokyny řidiče.Ačkoli si Passat CC, tedy vlastně jen CC, nebudete kupovat především kalkulačkou, stejně vidím poteciálního zákazníka v někom, komu přijde obyčejný Passat 2.0 TDI moc uniformní, ale potřebuje ho. Co se praktičnosti týče, neskrývá model CC nějaké nepříjemné překvapení a třeba kufr je tak obrovský, že přemýšlíte, jak se to jen mohlo technikům povést. Kočárek, nákupy… To sem všechno naházíte a ještě vám zbývá dost místa.

Proti sedanu tak není model CC horší a dokonce ani od bezrámových oken se nedočkáte výraznějšího hučení, takže cestování rychlostí do 150 km/h je nerušené a prakticky totožně pohodlné jako ve standardním Passatu – s tím rozdílem, že můžete žít v přesvědčení, že máte aspoň trochu stylovější auto. I když máte pořád jen dieselový Volkswagen…

Takže, stojí Volkswagen CC 2.0 TDI za těch 841 900 korun? Ale jo, stojí. Jen musíte vědět, že ho chcete. A pokud si nemůžete vybírat jinde než v rámci modelové řady, tohle je dobrá cesta, jak zakotvit v trochu jiném než přísně uniformním autě.

Verdikt
O Volkswagenu CC 2.0 TDI DSG skutečně nic převratného napsat ani nejde, protože je přesně takový, jak od Volkswagenu očekáváte. Je pohodlný, na oko dobře sestavený, kultivovaný, ergonomicky příjemný a adekvátně dynamický. Celé je to ale pořád takové sterilní a nudné, i když samotné funkci se skutečně nic zásadního vytknout nedá. Já bych prostě jen rád aspoň jednou zažil od Volkswagenu trochu emocionálně založené auto – ne jen bezchybný dopravní prostředek.

Měření a technické údaje