Týden pohledem redaktorů: Akty na erzetě?

Filip Rakovan:
Jsem jenom člověk, rozumějte muž, a tak jsem nemohl přehlédnout ukrajinskou závodnici rally, která kromě toho, že se věnuje závodění, je také aktivní v oblasti focení aktů. Jedním dechem ale dodávám, že mě zaujalo, když jsem sledoval její fotky, jak moc umí profesionální fotograf a photoshop. In natura holka jako každá jiná, na ulici by si jí jeden ani nevšiml, ale na „profi“ fotkách jako by právě sešla z přehlídkového mola.

Dostal jsem se také k zajímavé debatě na téma „jaké bude další Subaru WRX STI a Mitsubishi Lancer Evo.“ Názory padaly různé, ale co já vím z kuloárů, tak Evo jako takové končí, další model ve stylu sedanu s přeplňovaným benzínovým dvoulitrem a pohonem všech kol (prý) neuvidíme. Maximálně se dá uvažovat o nějakém ostřejším hatchbacku, ale ve skutečnosti se chce automobilka spíš než na sportovnost soustředit na hybridy.

U Subaru je to podobné. Ani tam nepotřebují auta pro homologování do rally, a WRX STI evidetně není takovým šlágrem, jak by se mohlo zdát. Určitě ne na obrovském trhu ve Velké Británii. A když tam prodej STI skončil, tak zbytek Evropy má asi smůlu. Až skončí platnost Euro 5, uvidíme. Nový model s novým motorem? Výjimka za cenu toho, že STI bude stát o pár set tisíc korun víc? A nebo prostě nic, konec, šlus? Pesimisticky se obávám, že „cé“ je správně. Aspoň že víme, jak je na tom Ford Focus RS.Dalibor Žák:
Jelikož jsem se vrátil z testování Range Roveru SDV8, přebyl většinu dojmů z tohoto týdne právě on. Je to vskutku božské auto a kdybych ho měl přirovnat k nějakému jídlu, což jsem s ostatními auty už udělal ve svém blogu, pravděpodobně by to byl steak servírovaný na hrudníku nějaké hodně prsaté paní. Hergot, my jsme s těmi sexistickými narážkami tento týden nějak uletěli…

Na Rolls-Royce Phantom Coupé si bohužel musím nechat zajít chuť, místo toho ale vymýšlím, jak se teď bránit policejní a především úřední buzeraci, až někdo s mým autem spáchá přestupek (rozuměj pojede 53 km/h na tříproudé magistrále…). Ještě že to doktor Beran hezky shrnul v dalším díle článku o tom, že osoba blízká nekončí.​Hugo Kottás:
Můj týden byl vskutku pestrý. Stačil k tomu jenom den, ba dokonce hodina, aby se mi jedna událost vryla do paměti opravdu hluboko. Po velmi dlouhé době jsem si znovu zkusil trojkombinaci, rozumějte jízdu autobusem, metrem a tramvají najednou. Tedy ne najednou, samozřejmě, to bych se musel rozkrájet, ale po sobě při jedné cestě.

Ne že bych byl nějak zhýralý a všude jezdil autem. Spíš jsem poslední dobou neměl skutečnou potřebu je někam do centra nebo přes celou Prahu. Jenže okolnosti se zrovna sešly tak, že mi před domem nestálo ani moje vlastní auto, natož testovací, takže mi nic jiného nezbývalo. Dojmy se doteď snažím vytěsnit. Smrad, špína a divní lidé, po nichž se štítíte sáhnout na tyč. Dřív mi to nevadilo, protože jsem na to byl asi zvyklý. Uvědomil jsem si to, až když jsem po dlouhé době spatřil situaci v opravdu silném kontrastu.

Víte ale, co je na tom nejhorší? I když si dobrovolně vyberete jízdu autem a přistoupíte na zaplacení všech nákladů za provoz auta (palivo, údržba, pojištění, parkovné, pokuty) výměnou za vlastní soukromí, bezpečí a komfort, stále jednomu pasažérovi v MHD přispějete na jízdu větší částkou, než on sám zaplatil za lístek!Ondřej Lilling:
Protože se Dalibor ve čtvrtek vrátil z akce s Range Roverem, museli jsme v redakci poslouchat všechna ta slova o tom, jak je to nejlepší auto na zeměkouli a jak ho hrozně potřebuje. Ehm, takže jsem si radši vzal foťák a odjel do showroomu Lexusu, kde stojí supersport LFA.

Ano, to je to auto, které drží na Nürburgringu titul nejrychlejšího produkčně vyráběného auta (ano, s Nürburgring paketem, což tenhle neměl), na kterém Lexus začal pracovat už v roce 2000. Práce trvaly extrémně dlouhých deset let, během kterých se auto nejen změnilo k nepoznání, ale především spolkl tak ohromné množství peněz, že se to automobilce nikdy nevrátí, přestože stojí přes deset milionů korun.

Ale víte co? Podle mě to stálo za to. Auto působí naživo naprosto fenomenálně, je široké, neskutečně nízké a na pohled aerodynamicky dokonalé. A tím se dostávám k tomu, že byť má pod kapotou dnešním pohledem trochu slabý motor o výkonu 560 koní, dokáže na Ringu zatopit mnohem silnějším strojům. V nedělním TopGearu se tak možná dočkáme dalšího přepisování rekordu, který jen pár dní drží Pagani Huayra. Já vím, to jsou supersporty z říše snů, které jen výjimečně spatříme na vlastní oči a šance, že usedneme za jejich volant se rovná jackpotu ve sportce. Podobnou šanci má podle mého i projekt arabského superauta, které chce ze šestiválce dolovat výkon 740 koní.