Subaru Tribeca 3.6 H6

• Dynamika 6

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 6

Na úvod

Běžný životní cyklus nového modelu auta je dnes šest let, v některých případech dokonce i méně. V polovině této doby většinou přichází facelift. Subaru se trochu vymyká, jeho faceliftované modely občas přicházejí velmi brzy. Opravdu velmi brzy. Určitě se pamatujete na Imprezu, která kvůli své neobvyklé masce dostala přezdívku „muší oči“. Prudká zamítavá reakce věrných zákazníků znamenala, že Subaru příď změnilo hned v dalším roce. Příliš dlouho nevydržela ani komplikovaná trojdílná maska, která měla symbolizovat leteckou minulost značky. Ve skutečnosti symbolizovala spíš odlišnost asijského a evropského vkusu.

Přesně tuhle masku měla i B9 Tribeca v minulém roce. A její prodeje, pokud to mám napsat kulantně, zdaleka nenaplnily očekávání automobilky. Teď tedy přichází facelift a ne zrovna malý.

Kromě přídi a zádi se totiž změnily i celé boky, což u faceliftů nebývá zvykem. Předělat výrobní zařízení na tak velké plochy karoserie není totiž zrovna levná legrace. Celkově se dá říct, že z podivného, ale rozhodně výrazného a nepřehlédnutelného vozu pro individualisty se stalo poměrně konzervativní SUV.

Protože původní Tribecu mám ještě v živé paměti, zdála se mi tahle nová zpočátku dost nudná. Jenže během týdne jsem začal zjišťovat, že se mi vlastně docela líbí. Ano, její design je dost klidný a ničím nedráždí, ale dá se v něm najít cosi, co lze označit za nadšasovou eleganci – alespoň pokud zůstaneme v mantinelech mírně vyosené estetiky velkých SUV.Technika

Karoserie ale není to jediné, co se na Tribece změnilo. U minulého modelu jsem měl v podstatě jen jednu zásadní výtku a ta směřovala k motoru. Její polochý třílitrový šestiválec na velké a těžké auto stačil jen tak tak a vyznačoval se místy až nehorázně vysokou spotřebou.

V nově tvarované přídi se teď skrývá i nový motor. Pořád je to H6, čili šestiválcový boxer, ale jeho objem vzrostl na 3,6 litru, přibylo variabilní časování sacích i výfukových ventilů. Výkon 190 kW/258 koní a točivý moment 350 Nm už si s Tribecou poradí výrazně lépe a dokonce i automatická převodovka se zdá být trochu méně zmatená.

Teď si možná říkáte, že to s tou spotřebou musí být ještě nehoráznější, ale naštěstí je to úplně naopak. Samozřejmě pořád nemůžete čekat, že budete jezdit za osm litrů, ale už to není taková katastrofa, jako s předchozím motorem. Ten se ve městě jen stěží udržel na dvacetilitrové (!) hranici. Udávané kombinované spotřebě 11,6 l/100 km se přiblížíte spíš při plynulé jízdě mimo město. Jakmile přidáte, nebo se dostanete do hustějšího provozu, spotřeba stoupá, ve městě přibližně k sedmnácti litrům.

Pořád to nejsou malé hodnoty, ale v přímém srovnání s minulou verzí je kombinace nižší spotřeba/znatelně vyšší výkon jistě příjemným zjištěním.Na silnici

Tribeca se nesnaží tvářit, že by jejím hlavním rajónem byly nezpevněné cesty, natož nějaký těžší terén. Je to auto stavěné přesně na míru tomu typu zákazníka, který po velkém SUV pošilhává: po naprostou většinu času zůstane na asfaltu, takže potřebuje především pohodlnou a bezpečnou jízdu po něm.

Jakožto pravé Subaru může Tribeca profitovat ze symetrického pohonu všech kol, který se stará o perfektní vyváženost a společně s ležatým motorem typu boxer i o velmi nízké těžiště. Přesto ale nečekejte žádné sportovní průjezdy klikatých okresek, Subaru se nenechalo zlákat současnou módou, která praví, že co není „sportovní“, není „in“. Podvozek Tribecy je tedy naladěn především s ohledem na jízdní komfort, takže v rychle najeté zatáčce pocítíte mírně větší náklony, než u některých „sportovně“ odladěných evropských SUV. Otázka ovšem zní, zda je to vůbec nějaká chyba. Majitelům SUV přece o rychlou a mrštnou jízdu nejde, to by si koupili úplně jiný typ auta, naopak většinou potřebují přepravit rodinu a zavazadla. V tu chvíli je tvrdě nastavené odpružení jen na škodu. Tribeca boduje.

Zátah motoru a jeho typický hrdelní zvuk jsou celkem příjemné, ale přestože se převodovka dočkala vylepšení řídící elektroniky, čas od času se ještě stále dokáže chovat mírně zmateně.Prostor výbava

Interiér se po stránce designu prakticky nezměnil a myslím, že je to celkem dobře. Je zajímavý a neotřelý, pro některé pravděpodobně až extravagantní. Ergonomicky je ale naprosto v pořádku a materiály jsou velmi příjemné. Je sice pravda, že na horní straně palubní desky najdete kupodivu tvrdé plasty, ale také je fakt, že tam moc často rukou nezabloudíte. A tam, kde na tom záleží, jsou materiály prvotřídní. Nadchla mě jemná kůže čalounění, celkově jsem měl pocit trochu jako v Lexusu – a to je obrovská poklona.

Škoda jen, že Subaru neustále ignoruje potřeby vyšších evropanů, kteří by si rádi přitáhli volant trochu blíž k tělu. Sloupek volantu postrádá teleskopickou funkci, takže ho nastavíte pouze ve svislém směru.

Co se týče odkládacích prostorů, je jich tu celkem dost, na prostor si nestěžovali ani cestující v druhé řadě sedaček. Třetí řadu testovací vůz neměl, ale přiobjednat jde. Je ovšem na místě upozornit, že jde o skutečně nouzové sezení, které se dá snést jen na krátké vzdálenosti – a ještě jen pokud nejste moc vysocí.Verdikt

Velké, celkem pohledné SUV s dobře naladěným podvozkem a charismatickým motorem, který ovšem přináší negativní stránku v podobě vysoké spotřeby a krátkého dojezdu. V Evropě to může být problém, zejména proto, že Subaru nenabízí žádnou alternativu.

Dieselový boxer už sice existuje a začíná se prodávat v modelech Legacy kombi a Outback, ale v nejbližší době ho uvidíme navíc jen v Legacy sedan a v nové Impreze. Tribeca je na dvoulitrový čtyřválec přece jen poněkud velká a těžká. Možná, kdyby se na motor přidala dvě turbodmychadla… Ze Subaru se k nám ale doneslo, že vývoj dieselového šestiválce není zdaleka vyloučený, přestože ekonomicky by mohlo jít o celkem slušnou past. Subaru totiž většinu svých vozů prodá v Japonsku a na dalších trzích, kde nafta příliš rozšířená není. Naftomilná Evropa tvoří jen velmi malé procento odbytového trhu. Nicméně pokud se naftový šestiválec opravdu objeví a bude stejně dobrý jako čtyřválec, máme se skutečně na co těšit.

I tahle benzínová verze ale může oslovit spoustu zákazníků – má totiž v blatníku jedno zásadní eso. Zaprvé má velmi vysokou základní výbavu, vlastně se dá říct, že s výjimkou metalízy a těch nejluxusnějších prvků, jako je satelitní navigace, nebo DVD přehrávač se stropním monitorem, máte v ceně všechno. A přitom za Tribecu dáte bez pár korun 1,4 milionu. Jakýkoliv srovnatelně vybavený evropský soupeř vás bude stát o desítky, ne-li stovky tisíc víc. Stejně však není pochyb o tom, že případný naftový motor by Tribece pomohl k výrazně vyšším prodejům.

Honza Koubek

Měření a technické údaje