Speciál o dieselech: Má smysl je kupovat?

Rady a tipy, vydáno před 9 týdny 21. 03. 2013 v 12:00

V současné době řeší provozní náklady auta mnohem víc řidičů. Cena nafty je mnohem vyšší, než ještě nedávno bývalo zvykem. Jenže dává diesel smysl?

Speciál o dieselech: Má smysl je kupovat?

Na otázku, zda se vyplatí diesel, hledají zájemci o nové nebo ojeté auto odpověď už hodně dlouho. Někdo i přes objektivní výhody diesel prostě nechce a někdo jiný po naftovém autě zase prahne, i když se mu vůbec nevyplatí a ve výsledku na něm i prodělá. Pojďme se nyní podívat, jak se to vlastně s diesely má, kde se v autech vzaly a jaká je jejich budoucnost. Nejlepší bude položit si základní otázky.

Proč zrovna diesel?
Vznětový motor sestrojil Rudolf Diesel v roce 1893. Cílem bylo vytvořit pracovní motor, který bude mnohem efektivnější než tehdy běžný parní stroj. Dieselový motor má vysokou termodynamickou účinnost, což vychází z principu, na jakém pracuje. Nasávaný vzduch je stlačen pístem, čímž teplota nasátého vzduchu vzroste. Pak je do spalovací komory vstříknuto palivo (obvykle nafta) a dochází k jeho vznícení (při asi 500°C). Následný tlak plynů tlačí píst dolů, který přes klikový mechanismus pohání to, co je zrovna zapotřebí - zpravidlo nějaké kolo, čerpadlo a podobně.

Dieselův motor našel uplatnění především jako stacionární pracovní motor fungující ideálně v konstantních otáčkách, kdy má při částečném zatížení největší účinnost. Později se ale čtyřdobé vznětové motory přesunuly do dopravních prostředků, kde hmotnost nehrála takovou roli (lokomotivy, lodě). Jako stacionární a lodní motory se osvědčily i dvoutaktní diesely, které dokáží právě při konstantním zatížení pracovat velmi efektivně při nízkých otáčkách.

První osobní auto s dieselem se sice objevuje už v roce 1936, ale v osobních autech se tento druh pohonu rozšířil spíše až v posledních dvaceti letech. Přispěly k tomu především nové technologie výroby. Moderní dieselový motor pro osobní automobil už se sice od prapůvodní koncepce dost liší, ale princip zůstal stejný a pořád tento motor vykazuje větší efektivitu při konstantním a částečném zatížení, zejména pak s použitím dnes obvyklého přeplňování.

Vyplatí se mi to?
Pravděpodobně tuhle otázku řešíte při nákupu nového (nebo ojetého) auta vždycky. Jak už jsme si napsali v článku Speciál o spotřebě paliva - vše, co musíte vědět, lze celkem jednoduše zjistit, kolik kilometrů musíte najet, aby vám dieselové auto začalo dávat smysl. Samozřejmě je ale potřeba vzít v úvahu způsob použití auta a nesmíte ani zapomenout na servisní náklady, respektive kalkulovat s možností, že se něco drahého pokazí.

Doporučujeme: Diesel z druhé ruky - pravdy a mýty

Dieselový motor je konstrukčně poměrně složitý a v osobním autě dost trpí, protože zpravidla není používán tak, k jakému účelu byl sestaven. Ostatně, o tom už jste si mohli přečíst v článku Časté chyby majitelů dieselů - jak si ničí motory. Pokud se vám ale podaří tyhle chyby eliminovat, máte relativně vysokou šanci, že vám diesel vydrží a jediné, co budete řešit, je spotřeba a pravidelný preventivní servis.

Jak je to se spolehlivostí?
Vznětový motor pracuje s mnohem vyššími tlaky než běžný atmosférický benzínový agregát. Jeho konstrukce je tak více namáhána a je choulostivější na necitlivé zacházení, stejně tak na neodborné zásahy. Dá se říci, že moderní naftový motor pracuje skoro na maximum své konstrukce, takže zásahy v podobě čiptuningu mu jen zkracují životnost (řeči čiptunerů, že nás výrobci schválně okrádají o výkon, jsou jen marketingové žvásty). Nejvíce ale spolehlivost ovlivníte údržbou a především stylem jízdy, takže si přečtěte článek: Máte diesel? Zjistěte, jak zvýšit jeho spolehlivost.

Ve zkratce - musíte se motoru trochu přizpůsobit a velmi zvážit, jakým stylem budete auto provozovat. Obecně lze říci, že motor o větším objemu bude méně namáhaný než přebuzený maloobjemový agregát. Teoreticky může pomoci i automatická převodovka, která udržuje motor v ideálním pásmu otáček a eliminuje chyby řidiče, které způsobují nadměrné zatěžování motoru a jeho komponent. Jde především o dvouhmotový setrvačník.

Má smysl jako ojetina?
Plno problémů je samozřejmě vyřešeno nákupem nového auta, ale většina lidí kupuje ojetiny. Diesely jsou velmi žádané a slibují skutečně kouzelná čísla spotřeby paliva, ale spousta lidí už doplatila na to, jak se nechala očarovat "mocným zátahem točivého momentu již z nízkých otáček". Ojetý diesel vyžaduje mnoho pozornosti a rozhodně si připravte větší množství peněz na další investice, především do preventivního servisu a údržby. Dá se předpokládat, že se bude brzy poroučet turbodmychadlo, že auto může mít dvouhmotový setrvačník na konci životnosti, že bude oddělaná spojka a trpět bude i podvozek. Nejsou výjimkou vozy s falešnou servisní historií a několikrát stočeným tachometrem, často o stovky tisíc kilometrů. Proto se mějte obzvláště na pozoru a nejste-li si jisti, přizvěte si na pomoc odborníka.

DOPORUČUJEME: 10 nejčastějších chyb při koupi ojetého auta

A co vůbec spotřeba paliva?
Spotřeba auta se sice počítá v litrech, ale když vezmeme v úvahu, že v naftě je obsaženo více energie a že je hustší (a těžší) než benzín, zjistíme, že po přepočtu na hmotnost paliva se najednou rozdíl "spotřeby" mezi dieselem a benzínovým motorem docela změnší. Zatímco jeden litr benzínu váží asi 0,75 kg, litr nafty je o něco těžší - přibližně 0,85 kg (ve skutečnosti tak za kilogram benzínu platíte skoro 50 korun, za kilo nafty asi 42 korun). Pro zajímavost, pokud má auto spotřebu benzínu 10 litrů na 100 km, potřebuje 7,5 kilogramu paliva. Diesel se spotřebou 8 litrů na 100 km ale potřebuje 6,8 kg paliva. Chcete znát další důvody, kvůli kterým má diesel nižší spotřebu? Čtěte článek Proč jsou naftové motory úspornější než benzínové.

Jak už jsme si řekli, přeplňovaný dieselový motor je nejefektivnější v konstantním a částečném zatížení, takže přesně tak byste ho měli používat - tomu odpovídá především mimoměstský jízdní cyklus někde na dálnici. Nevěřte udávaným hodnotám spotřeby, reálná hodnota je zpravidla o čtvrtinu až třetinu vyšší. Hlavně u maloobjemových motorů lze jen těžko dosáhnout slibovaných hodnot, jedodušší je to u velkých aut s velkoobjemovými motory.

Další články o Audi

Emise a dopad na okolí
Vznětový motor je pro okolí mnohem větší zlo než motor zážehový, pokud se teda nebavíme o vozech ze socialistické éry bez katalyzátorů... U dieselu jsou ale největším problémem pevné částice, které se podařilo ve spalovacím procesu zážehových aut prakticky úplně eliminovat. Diesely si s tím ale rady nevědí. Drobné částice se usazují v plicích, dostávají se do krve a nejen, že jsou silně karcinogenní, ale také mohou způsobovat krevní sraženiny, což může vést například k mozkové mrtvici. Částečným řešením je filtr pevných částic, ale to je zas jen další drahá součástka, kterou je potřeba měnit a která zvyšuje spotřebu a snižuje spolehlivost.

Dalším negativním dopadem dieselových motorů je hlučnost a především kyselý puch, který do okolí vypouští. Studie prokázaly, že zápach ze spalování nafty je štiplavější a lidé na něj reagují podražděněji než na zápach splodin čtyřdobého zážehového motoru.

Jaká je jejich budoucnost?
Právě emise, respektive neschopnost dieselů si s nimi poradit, jsou velkou překážkou pro budoucí rozvoj vznětových motorů. Zatímco v Evropě mají vznětové motory mnohem benevolentnější pravidla pro svůj provoz než zážehové motory (nejde o emise oxidu uhličitého, ale právě o pevné částice, saze a emise oxidů dusíku či síry), na jiných trzích je dieselům měřeno spravedlivým a tedy velmi přísným metrem. Proto se třeba nedokáží pořádně prosadit v USA, v Japonsku a jinde.

Automobilky proto hledají jiné cesty, a tak přišly hybridní pohony s pomocným zážehovým agregátem s nižšími emisemi. Z hlediska blízké budoucnosti se diesely ještě obávat nemusí, ale přísnější limity emisí je budou omezovat a zdražovat stále víc a jednou dospějeme do stádia, kdy hybrid s benzínovým motorem bude konstrukčně levnější, jednodušší a spolehlivější než diesel, který vyhoví přísným předpisům.

Dalibor Žák