Sedm automobilek, které nám už (bohužel) chybí

Jsou automobilky, které „jedou“ a přesto nám v životě tak nějak neschází. A pak ty, které nám třeba byly blízké, ale pomalu už na jejich historii padá prach.

Saab (1947 – 2011)
Určitě také znáte historku o tom, že měl Saab nejvzdělanější klientelu mezi automobilkami a že v Saabech jezdí architekti. Saab ale nejprve začal jako výrobce letadel. Když po druhé světové válce najednou přirozeně klesla poptávka po stíhačkách, rozhodl se vyrábět auta. První pokusy byly trochu… jak to říci bez urážky… naivní. Skoro nikdo z techniků neměl řidičák, ale přesto stavěli auta. Časem se ale vypracovali v solidního výrobce aut.

Saab byl doslova posedlý bezpečností a inovacemi. Traduje se, že nikdo nechápal, proč byly Saaby tak drahé, než v nich nenaboural, nebo že závodní auta měla tak tuhé střešní sloupky, že nepotřebovala ochrannou klec. Samozřejmě, že klec mít musela, ale jen proto, že si to žádaly regule. Co nám bude opravdu chybět jsou detaily odkazující na leteckou minulost Saabu – od spínací skříňky mezi sedadly přes kontrolky na palubní desce až po design.Kromě toho dokázali u Saabu zhotovit skutečně skvělá auta, namátkou 99 Turbo nebo 900 Turbo, již ve své době tak trochu zapomenuté hot-hatche. Nebo úchvatný koncept Aero-X. Saab charakterizovalo to, že se snažil být vždy tak trochu jiný a lepší. Tak trochu jižansky ztřeštěný, ale stále seversky racionální. Možná právě proto tolik přitahoval svou specifickou klientelu. A možná právě na to také ke konci doplatil.


Proč Saab zkrachoval? Možná proto, že pod GM zanevřel na svou historii.

TVR (1947 – 2012)
Proč nám chybí právě TVR? Protože dělalo auta, která měla, no… jak to jen říci slušně… mužské náčiní. Tradiční britský výrobce bláznivě rychlých sporťáků měl vždy jednoduchý recept – vzít co největší (většinou americký) motor a nacpat jej do co nejmenší britské karoserie. Recept to byl věru funkční, TVR patřila mezi nejrychlejší auta, která trh nabízel. A také mezi nejděsivější. Přísloví říká, že by každý správný muž měl postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Podle nás správní muži jezdí do práce v dešti na sjetých pneumatikách v TVR. A to je přesně to, co nám chybí – auto, které by z nás udělalo muže.

Pontiac (1926 – 2010)
Pontiac je původní indiánské jméno, takže nám chybí už jen kvůli té zvučnosti. Také tu s námi byl dlouho a obohatil nás o mnoho zajímavých aut. Nutno podotknout, že také občas šlápnul vedle. Hlavně poslední dobou stavěl obyčejná, nudná a skoro až podprůměrná auta, za všechny jmenujme odporný Aztek. Ale zavzpomínejme raději na to lepší. Stačí vám Pontiac GTO, originální muscle car? Nebo Firebird, originální pony car a donedávna jeden z nejlepších způsobů, jak si pořídit laciný americký sporťák? To auto, které proslavil seriál Knight Rider. Nebo moderní reinkarnace GTO z roku 2005? Auto postavené přesně podle svého původního zadání – hodně železa za málo peněz. Dnes naše nejoblíbenější pontiaky do jisté míry nahradilo Camaro, Mustang nebo Challanger, ale nemůžeme se ubránit dojmu, že tu chybí čtvrtý do party.British Leyland (1968 – 1986)
Podle data by se mohlo zdát, že BL nefungovalo příliš dlouhou. V této formě existovalo opravdu jen 18 let, ale samostatné značky, ze kterých se tento konglomerát skládal, tu byly dávno před tím. BL spojovalo nespočet britských značek, od Austinu, Wolseley, MG, Triumphu přes Mini až po Morris nebo Rover. Co vedlo tak obrovskou korporaci k neúspěchu? Svou roli hrálo částečné znárodnění v roce 1975. Potom následovaly neustálé stávky. A když už se něco vyrábělo, tak to potom mnohdy za nic nestálo. Občas ale v British Leyland udeřili hřebík na hlavičku – původní Mini nebo Range Rover doslova změnily svět. Jejich odkaz tu je s námi naštěstí dodnes. BMW dál vyrábí skvělé Mini v mnoha variantách a Land Rover staví stále skvělé off-roady. Když na věc pohlédneme optimisticky, vlastně British Leyland tak úplně nezanikl. Ale chybí nám ty revoluční nápady a tak trochu škodolibě i nějaký otloukánek – nemáme se totiž komu posmívat.

DeLorean (1975 – 1982)
Americká společnost založená neponaučitelným snílkem Johnem DeLoreanem. Doufal, že svým revolučním výtvorem změní trh sportovních aut. DeLorean DMC 12 mělo konkurovat Porsche 911 a stát přitom méně peněz. Nic z toho se však nestalo. Obstarožní technika slibovala jen vlažné výkony a karoserie z nerezavějící oceli výrobu pěkně prodražila.



Kdo ho tehdy nemiloval? Řeč je samozřejmě o autě, ne o Michaelu J. Foxovi.

Alespoň bylo auto ideální na cestování časem. Asi netřeba zmiňovat trilogii Návrat do budoucnosti, která DeLorean nejvíce proslavila. Přestože za dobu své existence společnost dokázala vytvořit pouze jeden model, který navíc za moc nestál, chybí nám kvůli všem těm otázkám, které nás pronásledují – co všechno ještě bývalo mohlo vzniknout? Na tuto otázku by nám však nedokázal odpovědět ani bláznivý doktor Emmett Brown se svým strojem času.

Duesenberg (1913 – 1937)
Duesenberg je u nás možná trochu neznámou značkou. Ačkoliv může být název trochu zavádějící, jedná se o americkou značku. V dobách své největší slávy – mezi světovými válkami – se jednalo o jednu z nejvěhlasnějších značek na světě. Společnost si kladla za cíl vyrábět nejrychlejší, nejluxusnější, a technicky nejpokročilejší auta, což se jí také dařilo. Nejznámějším model je bezesporu Duesenberg Model J, auto filozofií velmi podobné dnešnímu Bugatti Veyron. A proč nám tolik chybí? Nechybí nám ani tolik samotná automobilka, jako spíš nějaká americká společnost, která by dokázala konkurovat značce Rolls-Royce. Cadillac se k tomu dnes nemá, ačkoliv malý výkřik do světa v podobě konceptu Sixteen proběhl. Zejména na východních trzích je po opulentním luxusu velká poptávka, takže je trochu škoda, že americký průmysl nemá své želízko v ohni. Přitom má tradici, na kterou může navázat.

Tatra (1897 – 1999)
Nenechte se zmýlit. Přestože tatrovka dál vyrábí světově věhlasné náklaďáky, nám chybí především její automobilová divize. Naše maličká země je totiž bez luxusního výrobce aut tak trochu ještě víc maličká. Tatrovky znal celý svět. Od revoluční Tatry 87, která tehdy všem vytřela zrak svojí aerodynamickou efektivitou a dodnes fascinuje i oceánem. Jay Leno, slavný americký showman a milovník aut, také jednu vlastní. Netřeba asi připomínat nedávný úspěch, kdy také vyhrála v hlasování deníku The New York Times titul sběratelského klenotu roku.

A nejde jen o historcký pohled nazpět, už ve své době byla Tatra fenomenální. Tak moc, že její koncept ukradl jistý Ferdinand Porsche a postavil podle ní svůj Volkswagen. Soudy se pak táhly dlouhá desetiletí a … nakonec daly zapravdu Ledwinkovi. Toho času v emigraci, takže vypořádání shrábla – Československá socialistická republika. A s „rudou mocí“ souvisí i další osud Tatry.



Konstruktér Tatry H. Lewinka, za volantem F. Porsche, který jeho nápad ukradl.

Boubelatá Tatra 603 přes svůj půvab zase každému naháněla strach, když si nikdo nemohl být jistý tím, který z komunistických pohlavárů z ní vystoupí, stejně jako následovnice 613. Porevoluční období ale modernizované Tatře 700 už moc nepřálo. V konkurenci BMW a Mercedesů prostě už neměla co nabídnout, ačkoliv si stále držela svůj půvab. Nepotřebujeme nutně obrovskou velkosériovou výrobu. Stačí tradiční manufaktura, na kterou bychom mohli být vedle koncernové škodovky opravdu pyšní.

Hugo Kottás

DOPORUČUJEME: Reportáž – Na návštěvě v muzeu SAAB

5.11.2012 6:00| autor: Hugo Kottás

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist