Rolls-Royce Ghost EWB: Neříkejte mi sedmičko

• Dynamika 9

• Chování na silnici 10

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 9

• X-Factor 10

• Celkové hodnocení 9.4

Libovolné množství fotografií, videí a přečtených stránek vás nemůže připravit na osobní setkání s ním. Je ohromný, impozantní a s tence přimhouřenými štěrbinami LED světlometů i trochu zlověstný. Třída S, kterou v hotelu Mandarin Oriental na Malé Straně používají coby hotelový taxík, jakoby se vedle Rolls-Royce Ghost proměnila v nějaký nízkorozpočtový korejský sedan.

V „Mandarínu“ si na několik dní zřídil základnu Frank Tiemann, ředitel korporátní komunikace Rolls-Royce Motor Cars pro Evropu, aby zástupcům několika málo exkluzivních médií udělal předčasné Vánoce osobní prezentací nové varianty Ghostu – EWB s prodlouženým rozvorem (EWB je zkratka pro extended wheel base).

Žádná tisková konference, žádné předdefinované trasy. Jakoby chtěl Rolls-Royce dát novinářům pocítit kousek z individuální péče, kterou věnuje svým zákazníkům. Od členů mezinárodní smetánky, kteří zpravidla vlastní několik sídel po celém světě a mnohdy i nějaký ten Gulfstream, nemůžete očekávat, že přijdou do showroomu a budou se doprošovat zkušební jízdy.

„Ghost přivedl k Rolls-Royce úplně novou klientelu,“ odpovídá Tiemann nad snídaní v hotelové restauraci na otázku, zda „levný“ model nekanibalizuje prodeje Phantomu. „Ghost není tolik formální, tolik okázalý jako Phantom. Ve skutečnosti to není tak, že by se zákazník rozhodoval mezi Ghostem a Phantomem. A pokud přece, nejspíš by si koupil oba.“

Ghost každopádně přispěl k výraznému růstu odbytu: Rolls-Royce nezveřejňuje přesná výrobní čísla jednotlivých modelů ani prodeje po regionech, ale loni, po uvedení Ghostu, prodal rekordních 2711 aut. Přes tisícovku se přitom přehoupl teprve v roce 2007. Podle Tiemanna řídí majitelé Ghostu většinou sami a mnohdy ani nezaměstnávají řidiče – jednoduše občas požádají zahradníka nebo sekretáře, aby je odvezl do opery. Právě pro takové příležitosti je nový Ghost EWB jako dělaný.

Sedmnáct centimetrů navíc jeho proporcím nijak neublížilo. Z profilu stále vyniká majestátně dlouhá příď, zdůrazněná minimálním převisem, zatímco na druhé straně kontrastuje relativně dlouhý převis s typicky kompaktní zádí. Zvenku nedává Rolls-Royce Ghost nijak najevo, že za svými aristokratickými rysy skrývá větší než malé množství dílů z BMW. Kolik přesně? Podle Tiemanna 20 %, ale fakt je, že podlahová plošina, elektroinstalace, „neviditelná“ architektura interiéru i hnací řetězec pocházejí z BMW 760Li.

Majitel kteréhokoli soudobého „bavoráku“ okamžitě rozpozná v komunikačním a ovládacím systému přemalovaný iDrive a povědomě působí i některé detaily, třeba ovládaní zrcátek (ačkoliv samotná tlačítka jsou unikátní). To však ani v nejmenším neznamená, že by Ghost uvnitř vypadal jako převlečená sedmička. Nic by nemohlo být dál od pravdy. Fotky bohužel nedokážou přesně vyjádřit, o kolik honosněji působí kabina Rollsu oproti „běžným“ limuzínám od Audi, BMW a Mercedesu.

Téměř všechny větší plochy v dohledu řidiče kryje jemná kůže nebo hluboký mnohovrstvý lak, vyblýskaný do vysokého lesku. Tlačítka jsou důsledně kovová a většinou opatřená typickým vybráním pro bříško prstu, výdechy ventilace se otevírají a zavírají rozkošnými kovovými táhly. Vedle tohoto interiéru vypadá i palubní deska Audi A8 plastikově a chudě.

Zadní dveře se otevírají proti směru jízdy do úhlu až 89 stupňů, aby nebránily elegantnímu nastupování. Když se po zaboření do měkkého křesla nedůstojně natahuji po nedosažitelném dveřním madlu, Tiemann decentně upozorní na tlačítko „door“ z vnitřní strany sloupku, po jehož stisku dveře elegantně připlují. Dovírání obstarávají elektromotorky, ale to známe i z plebejštějších aut.

Ghost EWB nabízí více než dvojnásobný prostor pro nohy oproti krátkému modelu (33 vs 16 cm) a v porovnání s BMW 7 přidává gigantických sedm centimetrů nad hlavou. Pouze ten, kdo někdy seděl v Phantomu, ví, že existuje ještě prostornější limuzína…

Když zvědavě zabořím prsty do hřejivě huňatého koberce na podlaze, dozvím se, že vlna na koberec se stříhá z jednoho konkrétního plemena kaledonských ovcí a že za tímto vznešeným účelem jsou vybírány pouze ty nejtlustší ovečky, protože ostatní nemají vlnu dost jemnou. Později během fotografování jsem obdivoval dílenské zpracování kufru, který je do posledního milimetru čalouněný podobně vypadajícím kobercem. Při vracení auta jsem se o tom zmínil Tiemannovi. „Je úplně stejný jako uvnitř,“ podotkl. „Z těch nejtlustších?“ „Ano, z těch nejtlustších.“​

Z místa řidiče působí Ghost snad ještě velkolepěji než zvenku. Sedíte poněkud výš, ale ne tak vysoko jako v Phantomu, za velkým volantem, ale ne tak velkým jako v Phantomu, a kdesi daleko vpředu vám jako tichý lodivod ukazuje cestu ikonická „Emily“. Na přídi Ghostu bojuje o vaši pozornost s informacemi průhledového displeje – další věc, kterou si Britové půjčili od mateřského BMW.

Vymanévrovat obrovitou limuzínu z úzkých malostranských uliček je úkol, který byste možná raději svěřili personálu, ale navzdory svým kolosálním rozměrům nepůsobí Ghost ani ve městě odstrašujícím dojmem. Pokud tedy zrovna nehledáte místo na zaparkování… Kombinace osmistupňové automatické převodovky ZF a dvakrát přeplňovaného dvanáctiválce umožňuje držet krok s provozem jen symbolickým lechtáním plynu a využívat mohutné síly turbomotoru v nízkých otáčkách.

V jak nízkých přesně? Těžko říct. Rolls-Royce má místo otáčkoměru ručičkový ukazatel „rezervy výkonu“ v procentech. Pro zajímavost: na dálnici při předpisových 130 km/h spotřebováváte jen asi pět procent potenciálu hnacího ústrojí. V tomto tempu se dvanáctiválec ozývá sametově hladkým ševelením, hluk od pneumatik a obtékajícího větru tvoří pouze jemnou kulisu na pozadí a pokud jste typ, co dokáže tyhle věci ocenit, nenabažíte se toho, jak hladce a tiše kloužou stěrače po rozlehlém čelním skle.

Fakt, že stěrače mají co na práci, bohužel nevěstí nic dobrého pro naše produkční záměry. Nebe nad lánskou oborou, kde máme sraz s fotografem, se slilo do neproniknutelné černošedi, je prakticky tma (přestože luxusní hodiny na palubní desce ukazují dvě hodiny před polednem) a intenzita deště se spíš stupňuje. Horší počasí pro fotografování aut neexistuje. Je smutná ironie, že tenhle nečas přišel do Čech zrovna v den, kdy máme na několik málo hodin půjčené pravděpodobně nejvýjimečnější auto v historii autowebu…

Na palubě je ovšem skoro nemožné dělat si s tím hlavu. Vlastně dělat si s čímkoliv hlavu. Podobně jako Range Rover nebo Mercedes třídy S má Ghost schopnost nafouknout okolo své posádky konejšivou bublinu klidu, z níž se vám chce vystupovat tím méně, čím déle v ní setrváváte. Atmosféru bezstarostné relaxace upevňuje i záměrné zjednodušení některých ovládacích prvků. Je tu sice noční vidění, asistent pro jízdu v pruzích, už zmíněný průhledový displej a další technika z BMW, ale třeba přesnou teplotu v kabině si nenastavíte.

Čtyřzónová klimatizace totiž postrádá displej. Má jeden ovladač pro volbu intenzity ventilátoru (nízká, střední, vysoká) a dva další pro plynulé nastavení teploty vzduchu na horní a dolní část trupu. Je vám horko? Jednoduše otočíte horním kotoučem kousek doleva. Studí vás nohy? Otočíte spodním kotoučem doprava. To je vše. A kupodivu to funguje.

Podobně „primitivní“ jsou sedadla. Majitelé dobře vybavených áosmiček, sedmiček a esek by asi žasli, že v Ghostu můžete nastavit a) podélný posuv a výšku sedáku b) sklon opěradla. To je prosím všechno. Žádné samostatné seřizování opory ramen, vyložení sedáku, šířky bočnic a podobné nesmysly. Nebo masážní funkce. Je tady, ale správnou rychlost a intenzitu masáže vybrali místo vás inženýři v Goodwoodu. Člověk se pak skoro diví, když pod luxusně čalouněnou loketní opěrkou objeví kabel na iPhone.

Po fotografování jsem ze zvědavosti vyrazil na úzké silničky mezi Lány a Berounem, kde by dlouhá a komfortní limuzína podle všech pravidel logiky neměla vůbec fungovat. Jenže ona funguje. Nechá se vést s upokojivou přesností, graciézně zvládá povrch nehodný kontaktu s jejími urozenými pneumatikami a poskytuje sice subtilní, ale přece jen srozumitelnou zpětnou vazbu, díky níž se stále cítíte jako řidič. Konstruktéři také zaslouží zvláštní uznání za to, že si odpustili tlačítko „Sport“ nebo jinou vulgaritu podobného ražení.

Velikost auta a ticho na palubě vás jaksi samozřejmě vedou k důstojnému způsobu jízdy – jen blikající kontrolka stabilizace občas připomene, jak obrovský točivý moment se přes zadní kola přenáší.Mnichovský přímovstřikový dvanáctiválec byl pro Ghost převrtán ze šesti na 6,6 l, což zvýšilo jeho výkon o pět procent a točivý moment o čtyři procenta. Nepředstavujte si ale opojnou akceleraci konkurující Veyronu.

Těžší Ghost je ve zrychlení na stovku ve skutečnosti o dvě desetiny pomalejší než 760Li a v době monstrózních reaktorů pod kapotami aut jako Audi RS6 nebo Porsche Panamera Turbo působí jeho schopnost nabírat rychlost spíš adekvátně než výjimečně. A kdo je zvyklý na neotřesitelnou suverenitu soudobých německých limuzín v tempu německé dálnice, bude zaskočen lehkým náznakem směrové nestability a sice slabým, ale podivně nepříjemným dunivým zvukem v rychlostech přes 200 km/h.

Z pozice normálního člověka je těžké ubránit se mírnému zklamání nad zjištěním, že dynamický potenciál Rolls-Royce není stejně mimořádný jako jeho vzhled, zpracování a cena, ale když se nad tím zamyslíte, musíte mi dát za pravdu, že z hlediska cílové skupiny je tato skutečnost naprosto irelevantní. Napsal jsem to už jinam, ale líbí se mi to, proto to napíšu i sem: spěch je povinností podřízených. Jako majitel Ghostu pravděpodobně zastáváte společenské postavení, které vám umožňuje volit dobu jízdy i čas příjezdu do cíle. Proč byste tedy měli chtít cestovat jiným tempem než tím, ve kterém se vůz, vy i případní spolucestující cítí nejpříjemněji?

Ghost dokonale vyplňuje donedávna prázdný prostor mezi vrcholnými dvanáctiválcovými motorizacemi německých limuzín, které bez výjimky stojí zhruba čtyři miliony, a Phantomem, jehož základní cena činí 345 700 € (8 567 000 Kč), ovšem bez dopravy a DPH. Za Ghost v krátkém provedení byste zaplatili 213 000 € a za prodlouženou variantu EWB 248 000 € – tedy pokud byste měli tu neomalenost pořídit si Rolls-Royce bez příplatkové výbavy.

Ghost, který je předmětem tohoto článku, disponoval například dvacetipalcovými kovanými koly, paketem elektronických asistenčních systémů, zábavním systémem pro zadní sedadla, masážní a ventilační funkcí pro všechna čtyři sedadla, kamerovým systémem, panoramatickou střechou, piknikovými stolky a zmíněnými koberci z ovčí vlny. Možnosti programu „Bespoke“ neboli zakázkových úprav mimo běžný ceník reprezentovalo kontrastní černé prošívání světlé kůže.

Cena díky tomu vystoupala na 282 000 €, což po přepočtu a přidání DPH dělá asi 8,43 milionu korun. Chystáte-li se namítnout, že za tyhle peníze by se dal pořídit (dejme tomu) Range Rover S/C a Porsche 911 Turbo navrch, zapomínáte, že zákazník Rolls-Royce je už nejspíš dávno má. A několik dalších aut k tomu.

Verdikt

Je Ghost EWB pravý Rolls-Royce? V technickém smyslu o tom lze vznášet oprávněné pochybnosti. Ani se příliš nesnaží skrývat, kde všude si půjčoval od BMW, a ve velmi vysokých rychlostech nepůsobí tak suverénně jako německé limuzíny za poloviční cenu.

Výjimečným ho ale činí jiné věci: nadoblačná úroveň dílenského zpracování, povznášející důstojnost jízdního projevu při klidném cestovním tempu a silná aura jeho exkluzivity, která – třebaže se to mnohým z vás nemusí líbit – tvoří nedílnou součást vlastnické zkušenosti. Takříkajíc „zvenku” se jeví výstředně drahý. Věřte mi ale, že když se posadíte dovnitř, nebudete litovat ani posledního z těch více než osmi set milionů haléřů, které jste za něj zaplatili.

Druhý pohled

Aniž bych četl test Jirky Červenky – ne snad z nedostatku zájmu či úcty, ale pouze a jedině v rámci objektivnosti a prevence možného ovlivnění názorem kolegy, se mi ze vzpomínek na jízdu s Rollsem vynořuje následující. Auto působí krásně, majestátně a opulentně, ale při chvilce pozorování se ukáže DNA společná s BMW a to je, podle mého, na škodu.

Co mi vadilo, to byly piktogramy na některých tlačítkách, stejné jako v každých jiných, mnohem levnějších a běžných autech. V autě za téměř takovou cenu bych si dokázal představit, kdyby nic jiného, tak grafiku v jiném, okázalejším designu. Když může mít Zonda namísto klasického výstražného trojúhelníku spínač s tlačítkem Hazard, proč nemá Rolls něco stejně netradičního?

A poslední věc – dynamika. Vzhledem k tomu, jak potentní motor má RR pod kapotou bych si představoval při akceleraci masivnější zatlačení do sedačky. I přes detaily, který mi nešli pod nos, Rolls Royce Ghost je nádherný kus auta. Dal bych za něj své peníze? Asi ano, i když možná jen proto, že bych jen těžko hledal stejně honosnou alternativu.

Filip Rakovan

10 věcí, které jste možná nevěděli o Rolls-Royce

1. Soška Emily, občanským jménem Spirit of Ecstasy, letos oslavila sté narozeniny.
2. Emily má i svoji vlastní položku v palubním „iDrive“, kde ji můžete skrýt do útrob chladiče ručně nebo ji nechat schovávat automaticky při každém opuštění auta.
3. Ve dveřích Rolls-Royce najdete elegantní deštník s teflonovou vrstvou.
4. Až 80 procent zákazníků RR si objedná nad rámec „běžné“ příplatkové výbavy i nějakou libůstku z programu Bespoke.
5. Bespoke dovoluje vše, od speciálních piknikových košů přes prohloubený zavazadelník až po jedinečný odstín laku. Zlatá maska chladiče je ale tabu.
6. Přibližně třetina majitelů Phantomu vlastní soukromé tryskové letadlo.
7. Emblémy RR na kolech jsou opatřeny závažím, která je udržují v ideálně svislé poloze – a to i během jízdy! Schválně se podívejte na fotky.
8. Paleta odstínů laku karoserie nabízených v rámci programu Bespoke čítá 44 000 (!) položek.
9. Přední sedadlo spolujezdce lze v Ghostu seřídit i z místa řidiče, aby se dáma nemusela touto nepříjemnou prací obtěžovat sama.
10. Šest z deseti všech vozů Rolls-Royce, které byly kdy vyrobeny, je stále provozuschopných.

Měření a technické údaje