Řídili jsme: Porsche 911 (996)

Nebudu nějak zakrývat svoji slabost pro Porsche 911. Když jsem se před lety svezl s generací 964, věděl jsem hned, co je to správné auto. Nemyslím teď sportovní nebo zábavné, ale prostě auto. Časem člověk samozřejmě dospěje a zjistí, že nejlepší auto je Volkswagen Golf, potažmo Range Rover s osmiválcem, pokud nejste omezeni rozpočtem. Ale Porsche 911 pořád zůstává na žebříčku priorit velmi vysoko.

Vlastně jsem si málem Porsche 911 také koupil, ale nakonec jsem usoudil, že můj rozpočet není tak velký, abych pořídil zachovalý kus. Problém Porsche je stejný jako s opicí a banány. I po letech, kdy pořídite za celkem hezké peníze nějaké auto, potřebujete spoustu peněz na údržbu a provoz, a to nemluvím o pojištění a podobných záležitostech. Zkártka, zatímco ojetinu koupíte za cenu Octavie, na provoz potřebujete stejný rozpočet, jako byste si kupovali Porsche úplně nové.

Ale k věci. Filipův známý nám nabídl projížďku ve starším exempláři, který má dnešním pohledem možná daleko k řidičské dokonalosti (ono jde ale asi spíš o to, jak se změnilo nahlížení řidičů na auta) , ale pořád je to Porsche, i když se základním motorem a s automatem. Jedná se o první vodou chlazenou generaci 996, tento konkrétní vůz byl vyroben v roce 1998. Už dávno to není nové auto, ale když nasednete dovnitř a přenesete se přes prach na palubní desce, uvědomíte si, že to tu i po takové době vypadá velmi dobře. Interiér není o nic opotřebovanější než třeba v pět šest let starém Volkswagenu. A všichni víme, jak jsou na tom interiéry Volkswagenů dobře.Co mě ale překvapuje, jsou celkové rozměry auta. Vždyť Porsche 911 (996) je podobně velké jako třeba Mazda MX-5, kterou jsem ráno přijel. Dokonce i vedle zaparkovaná Fabia druhé generace vypadá jako obří MPV s osmiválcem pro sedm lidí. Přesto se s Filipem vpředu usazujeme pohodlně, máme spoustu místa nad hlavou i se střešním oknem (víc než mám já ve své M3 se střešním oknem) a odhaduji, že dozadu by se vešla i útlejší spolujezdkyně. Nebo děti.

Co víc vlastně k absolutnímu štěstí potřebujete než tyto klasické tvary?

Nojo, já vím… Porsche… Takže si přendavám klíček do levé ruky, už jsem se zase nachytal! Plochý šestiválec naskočí ihned a běží velmi tiše. Přesouvám páku do pozice D a můžeme vyrazit. Auto necuká a automat v úzkých uličkách funguje jemně a citlivě. Trošku si tu připadám jako na skútru, ale rozhodně je tohle velmi dobrý výkon na řadu let technologicky starou převodovku. I moderní automaty leckterých značek by se od ní mohly v jemnosti a intuici učit.

Potěšila me tuhost karoserie a schopnosti podvozku filtrovat pražskou dlažbu a víka od kanálů. Čekal jsem poskakování, vrzání a plechové rány, ale i když je znát tušší nastavení tlumení, Porsche si s rozbitou silnicí skutečně dobře poradí. Teď už ale vyjíždíme ven z města a motor se může trochu probrat k životu. Plochý šestiválec má objem 3,4 litru a výkon 300 koní, což možná není z dnešního pohledu moc, ale v reálu to bohatě stačí.

Nad navigací s kazeťákem se dnes pousmějete, dotváří ale retro atmosféru.

Na zatočené silnici sice trošku automat okrádá motor o naléhavost a nemáte tak přesnou kontrolu nad dodávkou výkonu, neboť malinká prodleva v reakci vypadá, jako by auto mělo přeplňování. I ve sportovním režimu, kdy lze řadit kolébkovým přepínačem na volantu, není motor tak bezprostřední jako u verze s manuálem. Přesto tahle 911 nabírá rychlost velmi slušně a především ji pohodlně udržuje.Blíží se ale první série zatáček a už se těším. Tak nějak podvědomě zvolňuji tempo, opatrně zatěžuji přední kola a mířím na pozdní apex. Ve volantu je totiž cítit úplně všechno, a tím myslím opravdu všechno, takže kdybych se soustředil ještě o kousíček víc, určitě bych z věnce volantu skrze dlaně poznal, co měl řidič, který před námi vyhodil papírek na silnici, k svačině.

Lehký předek je v tomhle starém Porsche hodně znát, takže musíte přední kola trošku přemlouvat. Je to ještě pozůstatek charakteru ze starých aut, kdy jste skutečně museli přesunout váhu opatrně dopředu, abyste získali v předních gumách oporu a mohli auto poslat rychle do zatáčky. Dá se na to ale velmi rychle zvyknout a díky obrovskému množství trakce na zadních kolech se dá právě motor vzadu využít k velmi rychlému opuštění zatáčky beze strachu o ztrátu adheze na zadních kolech.

Není nejnovější, přesto se na silnici chová velmi kultivovaně.

Můžete se domnívat, že je motor vzadu nebezpečný, ale jediný okamžik, kdy jsem zažil v Porsche horkou chvilku, byl poněkud přehnaný nájezd na horizont, na kterém se silnice lámala vlevo a zatáčka byla trochu klopená ven. To je moment, kdy se vám zadní kola odlehčí a zadek začne fungovat jako kladivo. Na to si musíte dávat pozor, ale tohle Porsche už má naštěstí kontrolu trakce, takže i při odlehčení nápravy se s tím dá pořád něco dělat. A především, díky ultrakomunikativnímu řízení budete mít vždycky pocit, že jedete tak o 10 km/h rychleji, než byste měli.Zkrátka, i s automatem si lze tohle auto náramně užívat. I po letech provozu a najetých kilometrech působí pořád zajímavě a zábavně. Jistě, poznáte, že je to staré auto a že už má něco za sebou, ale všechno to funguje a na cokoli sáhnete, máte dojem, že to vydrží i třetí světovou válku…

Už je ale čas vrátit auto zpátky. Tohle byla z mého pohledu velmi poučná projížďka. Přesvědčila mě, že i staré Porsche s automatem dokáže mít stále spoustu charakteru. Řekl bych, že snad i víc než nejnovější 911, která je taková nasteroidovaná. Tahle stará totiž působí tak nějak normálně, jako obyčejné a zatraceně dobré auto. Nová 911 už tak nepůsobí.

Dalibor Žák

Druhý pohled
Je opravdu těžké hodnotit ojeté auto a nedívat se při tom na moderní nástupce, ale Porsche 911 touto optikou umí obstát. Dalibor mluvil o jízdních vlastnostech a ty jsou vážně jedinečné, lehkost, s jakou se auto opírá do zatáček, komunikativnost řízení, předvídatelnost chování… Paráda! Chování automatu lze jen těžko něco vyčítat, samozřejmě že není tak bezprostřední jako by bylo s přímo řazenou převodovkou, ale je fakt, že kdyby takto pracovaly mechanismy v dnešních autech, v mnoha testech, které jsme za posledních pár měsíců absolvovali, by měla hodnocení navíc půl hvězdičky. A když si uvědomím, že tenhle exemplář je stejně starý jako mé STI, přičemč u něj mám obavu, že se rozpadne v každé další zatáčce, zatímco tohle Porsche, až na šrámy na čalounění, se tváří, jako zánovní? Pak nemohu než před tehdejšími inženýry značky Porsche smeknout klobouk.

PS: Vím, že si Dalibor kdysi (téměř) koupil ojetou 911 a tak jsem mu z důvodů, aby mě s tím celou jízdu neobtěžoval, nespekuloval a nepočítal nahlas peníze, zatajil, že i tenhle kousek je na prodej. Případný zájemce – ne, Dalibore, ty vážně ne, nebylo by s tebou jako s hrdým majitelem Porsche k vydržení, stačí nám báchorky o M3 – dostane kontakt na prodejce a informace o autě v redakci.