Reportáž: Retro Chrchel 2017

Motorky | vydáno 19. 6. 2017

Velikost textu: a a a

Je to už nějakou to desetiletí zpátky, kdy byly fichtly, kozidechy, babety a jiné chrchle na špici oblíbenosti. Právě s nimi mnoho tehdejších motocyklistů získalo cenné zkušenosti a možná ještě cennější vzpomínky.

Oblíbené motorky mdlého výkonu se staly svým způsobem kultem, který nezemřel ani po třech dekádách kapitalismu. Ono se není moc čemu divit – nabídka malých motocyklů u nás tehdy nebyla kdovíjak pestrá, takže není úplně těžké udržet v paměti vše, co bylo během let dávno minulých na cestách plížilo. Ostatně i má vlastní rodina má na Jawu Pionýr plno vzpomínek. Už moje bábi ráda vykládala, jak kdysi dávno jezdívala v bílých rukavičkách na pařezu. A samozřejmě můj otec, jakožto kluk z mírně zapadlé vesnice krotil na návsi a v přilehlých polích pincky všech verzí v různém stádiu rozkladu již od útlého věku.

Rozmontovat a smontovat primitivní dvoutaktní motůrek by dokázal snad i poslepu (alespoň se tak někdy tváří). Já už si s Pionýrem sice tolik zábavy neužil, ale i pro mne to byla ta první motorka. To jsem se někdy ve dvanácti prohnal ulicí za velkého řevu na vytočenou jedničku, protože jsem dvojku neuměl zařadit. Na Pionýra má své vzpomínky i má máma. Tedy… spíše na otce, který vždy po námluvách na sídlišti v nočních hodinách probouzel celý blok domů ne zrovna tichým startováním.

No, snad tedy můžu s klidem na duši prohlásit, že ti z nás, kteří dozráli věku, kdy musí alespoň jednou týdně vytáhnout žiletku, Pionýra už někdy alespoň viděli. Anebo slyšeli. Anebo… cítili? Tyhle stroje snad ani po letech nic nezastaví. Na víceméně primitivní technice se vlastně ani nemá moc co zkazit. A právě na to sázejí pořadatelé oblíbené akce Retro Chrchel, která se letos dočkala již pátého ročníku a jak je již dobrým zvykem, my jsem u toho nemohli chybět.

Letos se sjelo přes čtyřicet závodníků, bez ohledu na to, zda šlo o ženy či muže, děti či seniory, ukázněné motocyklisty anebo naprosté blázny. Na vysekané trati bylo možné zahlédnout vše od naleštěných strojů zrestaurovaných do dobového stavu až po radikálně očesaný rat-rod se suchou spojkou, řadící pákou s upírským krtečkem místo hlavice, nádrží z lahve od Coca-Coly a efektním stojánkem z lahve vína. Připomíná Vám to něco? V galerii k Retro Chrchlu 2014 byl k vidění podobný stroj stejného autora – tenkrát to byla kostra Babety osazená motorem z Pionýru s nádrží tvořenou dvěma lahvemi Jacka Danielse. Nedalo mi nezeptat se, proč tentokrát padla volba na láhev Coly a flašku vína. Důvod je prostý – zatím co první stroj stavěl autor pro sebe, druhý stroj vznikl pro jeho přítelkyni. Zatím co on rád whisky, ona radši Colu s vínem…


Účastníky neodradilo ani trochu nepříznivé počasí. Je sice pravdou, že během samotného závodu bylo vcelku slunečno, ale celé dopoledne před začátkem vydatně pršelo a během vyhlašování nebyla situace o moc lepší. Na druhou stranu - kombinace mokré travnaté trati a pneumatik, které zažily nejlepší léta spolu s Helenou Vondráčkovou, přinesly výzvu závodníkům a zábavu divákům. O hrabání, klouzání a padání nebylo nouze, třebaže se někteří závodníci na trať vyzbrojili řetězy.

Oproti loňskému ročníku se trochu změnila pravidla. Tentokrát nerozhodoval nejrychlejší čas, ale nejmenší rozdíl časů v prvním a druhém kole. Přestože se startovalo s vypnutým motorem se některým ze závodníků podařilo zajet s obdivuhodnými výsledky s rozdíly v řádech desetin vteřiny. Nutno podotknout, že stopky či jakékoliv pomůcky schopné měřit čas, měli jezdci striktně zakázány, takže vše bylo jen o dobrém odhadu.

Bez zajímavosti nebyl ani výkon nejpomalejšího jezdce, který v obou kolech strávil na trati více než sedm minut, zatímco běžné byly časy tříminutové. Tato loudavá jízda cestou necestou, polem nepolem na Babetě trvala tak dlouho, až se přidělenému časoměřiči téměř vybil mobil se stopkami. Ve výsledku to ale vlastně nikomu nevadilo. Hlavním cílem akce totiž nebylo vyhrát, ale pobavit. Diváky, ostatní účastníky… a hlavně sám sebe!


Komentáře ke článku

Tento článek nikdo nekomentoval, buďte první.

Škoda Citigo na Masarykově okruhu: Stačí mrzký výkon k opravdové zábavě?

Říká se, že potřebujete alespoň 400 koní na to, abyste si pořádně užili Masarykův okruh v Brně, jinak je to utrpení. A co takhle mrzkých 60 koní litrového tříválce ve Škodě Citigo?

Škoda Citigo na Masarykově okruhu: Stačí mrzký výkon k opravdové zábavě?
JUDr. Tomáš Beran

Právní poradna

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak je to s pojistným plněním z povinného ručení... Více

Odpovídá: JUDr. Tomáš Beran

Stojí za pozornost?

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

© 2000 - 2017 Media Marketing Services a. s. Perucká 7 120 00, Praha

Přihlašte se k odběru newsletteru Autoweb.cz!

  • Získáte informace o žhavých novinkách ze světa aut
  • Budete mít možnost účastnit se soutěží o atraktivní ceny
  • Zajistíte si neustálý přístup k informacím o autech z domova i ze světa
  • Nepřijdete o žádné důležité informace ze světa automobilismu
  • Užijete si pravidelná redakční videa, reportáže a videotesty
Odběr novinek lze kdykoliv odhlásit
TOPlist