Ford Mustang vs. Chevrolet Camaro: Ochutnali jsme dvě americké klasiky z půjčovny

Amerika. Země svobody a neomezených možností. A především nenasytných osmiválců. Pro nás tady na druhé straně velké louže stále poněkud exotických. Abychom dokázali, že tomu tak zdaleka není, vyrazili jsme pro Chevrolet Camaro SS a Ford Mustang GT Cabrio. Samozřejmě také z důvodu, abychom zjistili, jak chutná opravdová svoboda.

Chevrolet Camaro SS ze svého osmiválce o objemu 6,2 litru vydoluje 432 koní, Mustang z objemu 4,6 litru jen 300 koní. Tato dvojice se může zdát trochu nesourodá, ale dnes tu výjimečně nejsme kvůli srovnávání. Nebudeme auta testovat ani zjišťovat, které je lepší. Chevrolet Camaro i Ford Mustang jsme v minulosti již testovali. Spíše se podíváme na to, co pro nás americká auta znamenají.Hugo Kottás:
Pro mne jsou ameriky zhmotněním svobody pohybu a volnosti. Ačkoliv nesnáším americký patriotismus v jeho tradiční formě vyobrazené svalnatým superhrdinou, líbí se mi jejich pýcha, s jakou osmiválec montují do všeho. Vždyť je to jejich národní motor, na který (s trochou nadsázky) seženete díly v každé samoobsluze. Najdete ho od zahradních sekaček přes NASCAR až po dragsetry Top Fuel. V porovnání s naším národním motorem, škodováckým OHV, který v různých modifikacích přežíval až do první generace Škody Fabia, to je trochu ostuda.

Nicméně zpět k našim autům. Camaro jsem už v minulosti řídil a už tenkrát se mi líbila padoušská vizáž a také to, jak jezdí. Síly má tak akorát přebytek, nikterak zázračně nezatáčí, ale zní skvěle. Co víc si přát za milion korun? Raději bych ale kabriolet, z kupé je mizerný výhled a auto je vážně obrovské.

Do Mustangu sedám poprvé. Považuji ho za klasiku i mezi novodobými retro muscle-cary, vždyť byl také první, takže je to pro mne událost. První dojem z otřesného interiéru je šokující, na nerovnostech má karoserie pevnost americké žvýkačky a pravý pedál místo dopředného pohybu spíš jen zvyšuje hlasitost výfuku, ale dokázal mne okouzlit.

Srovnáváme nesrovnatelné, první generace novodobého Mustangu celkovými kvalitami na Camaro nestačí, ale proto tu dnes nejsme. Chceme si spíš užít krásné slunné dopoledne a načichnout k americkému snu. Narovnávám si pilotní brýle na nose, vystrkuji loket z okna, druhou rukou nesprávně chytám volant za vršek a zabořuji nohu do plynu. Za burácení osmiválce chutná žvýkačka, kterou spokojeně převaluji ze strany na stranu, mnohem sladčeji.

Ošklivý interiér. A automat ve sportovním autě? Tohle ale není žádný sporťák.

Kolikrát si říkám, proč národ, který staví nejvyspělejší stíhačky na světě a vystřelil člověka na Měsíc, neumí pořádně postavit ani auto. Velký a hlučný osmiválec, pohodlný podvozek, laciný, ale prostorný interiér a schopnost zapálit zadní pneumatiky na požádání, to je jednoduchý recept, který k pocitu nasycení bohatě stačí. Každý by se měl jednou za život ochutnat.

Není to tak nereálné, jak se na první pohled zdá. A nejen co se půjčení týče, ale také z hlediska vlastnictví ameriky. Klidně můžete jednu využívat jako rodinný vůz. Auta jsou to technicky primitivní, tudíž levná na servis, díly jsou dostupné a v Evropě je z čeho vybírat. A vysokou spotřebu obejdete zástavbou LPG. Vůbec nepovažuji tuto myšlenku za kacířskou, ale naprosto legitimní způsob, jak si americký sen nejen přiblížit na dosah, ale také dlouhodobě udržet. Udělal bych to také. Život je totiž moc krátký na to, abychom ho strávil za volantem Škody Octavia 2.0 TDI. Při vší své špatnosti jsou totiž muscle-cary vlastně neskutečně dobrá auta…Ondřej Lilling:
K americkým autům jsem osobně nikdy moc netíhl, nikdy jsem necítil touhu nějaké vlastnit a to se ostatně nezměnilo ani po svezení s dvojicí současných amerických ikon. Ano, nemůžu zastírat, že svalnaté boky Camara a jeho zamračený vzhled na mne zafungoval. Líbí se mi, obzvlášť v té křiklavě žluté, s vědomím, že jeho muskulaturní karoserie ukrývá přesně to, co naznačuje – sakra velký motor.

Podobnými zbraněmi disponuje i Mustang, v jeho případě se bavíme o trochu menším motoru, ale i tak svým objemem překonává kupříkladu i poslední generaci BMW M3. Podobné řidičské zážitky však nečekejte, Mustang je se svým archaickým automatem a plátěnou střechou stvořen především k poklidnému plachtění krajinou. To bude velmi pravděpodobně platit i pro kupé, tedy pokud budu vycházet z chování Camara.

Takové naladění podvozku možná funguje za oceánem, na širokých a rovných bulvárech, ale na úzkých evropských silničkách si jeho projevy nedokážu oblíbit. Karoserie se vlní jako nafukovací lehátko na rozbouřeném moři a ze všech koutů interiéru se rozehrává vrzání laciných plastů.

Možná je to jen moje nepochopení, možná je v tom i drobet nechtěné zaujatosti, ale ani s příjemnou cenovkou mi v našem evropském prostředí nedávají velký smysl. Čistě tabulkově sice nabídnou velký, charakterní motor se zajímavým výkonem, ale já osobně upřednostňuji zcela opačný směr, pramenící z co nejnižší hmotnosti. I tak se ale za Mustangem a dalšími představiteli amerického megalomanství rád ohlédnu a zdvihnu palec. Vlastnit bych je ale nechtěl.

Filip Rakovan:
Mustang i Camaro ve mne budí, řekl bych, protichůdnou směs pocitů. Ano, mají pod kapotou atmosférické či kompresorem přeplňované osmiválce ( i když budoucnost pohonné osmiválcové jednotky u Mustangu se jeví svým způsobem trochu „ohrožený“ přeplňovaným čtyřválcem), a to je masakr. Zároveň je tady totiž jejich extrémně nízká základní cena.

Pokud lze o nějakých autech prohlásit, že z nich sálá testosteron, jsou to tato dvě

Tedy rozumějte cena na americkém trhu. Chci tím říct, že se mi hrozně líbí skutečnost, že Mustang pořídíte v USA od nějakých 22000 tisíc dolarů, což je v přepočtu nějakých 440 000 Kč. Za to u nás koupíte třeba kompaktní hatchback asijské značky.

Problém trochu je, že než se z USA auto dostane k nám do Evropy, ze 440 000 Kč se stane 780 000 Kč. To pořád není špatné, na auto s osmiválcovým motorem a charismatem Steva McQueena, ale pořád je to „jen“ levné auto za 22 000 dolarů. Levná alternativa. U nás bohužel možnost, jestli si za stejné peníze koupíte Kia cee´d GT nebo Ford Mustang nemáme a s nárůstem ceny při cestě přes oceánem se musíme smířit.Každopádně z nízké ceny na domácím trhu vychází základní kvalita materiálů, zpracování, jízdy. Tím nehodnotím, jen konstatuji a protože nejde o klasický test, rovnou přejdu k tomu, jestli se mi obě auta líbila. Mimochodem, platit jsem je nemusel, půjčili jsme si je v půjčovně luxusních aut Dream-Cars, takže už to byla poměrně zajímavá výchozí pozice.

DOPORUČUJEME: Jízdní dojmy Ford Mustang Boss 302

A ano, obě auta se mi líbila, a to moc. Mustang se skládací střechou se zdál jako ideální společník do letního vedra, relativně slabý motor nevadil, na plynulé a pomalé korzování městem a krajinou byl fajn. A Camaro? Výtržník, který se směje a ukazuje prostředník na všechny okolo. Byť nemá na evropskou konkurenci co do jízdních vlastností, kdyby nic jiného, dokáže všechny překřičet. Má styl a ducha. Jak jedno, tak druhé auto stojí za vyzkoušení, pro mne osobně by byla nejlepší možnost mít americký muscle car se skládací střechou, a trochu silnějším motorem než byl ten v Mustangu. Kdyby to Camaro bylo bez střechy, asi bych ho vracel jen velmi, velmi nerad.