Renault Clio R.S. 220 Trophy (2016)

• Dynamika 9

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 7

• X-Factor 9

• Celkové hodnocení 8.6

Radosti

Podvozek, přilnavost, výbušnost

Starosti

Převodovka, zpracování

Renault Clio R.S. Angel & Demon

První jízda | vydáno 15. 5. 2012

Podezřívat sportovní divize značky Renault, že postaví auto, které nebude vizuálně přitažlivé a atraktivní, by bylo opravdu troufalé, všechny modely R.S. pravidelně vypadají velmi dramaticky a ani Clio R.S. Trophy není výjimkou, byť ten zájem může být, podle mého názoru, vyvolán divokým vzhledem než líbivostí jako takovou. Matná bíla karoserie je nepřehlédnutelná a vlastně nevím, jde-li o folii nebo lak, každopádně v kombinaci s černými doplňky auto vypadá agresivně. Je nepřehlédnutelné, jak mohu doložit uznalými palci od ostatních řidičů či dotazy na parkovišti „jak to jede?“ a podobně. K R.S. patří křídlo, difuzor, velká kola, to vše tady najdeme a tak je to v pořádku.

Interiér

Vizuální drama pokračuje i v kabině, narazíme na sportovní volant, sportovní sedačky, které velmi dobře vedou, ovšem stejně tak jsem si nemohl nevšimnout zpracování a některých materiálů, které odpustím základnímu Cliu v rámci poměru cena-výkon, ale odstávající čalounění u R.S. Trophy mne trochu zklamalo. Každopádně na vzhled auto nejezdí a půjdu-li vyloženě po jízdních vlastnostech, tak zamhouřím nad uvolněnými díly oči a přeslechnu občasné drnčení.

Pohon

Nechci jako staromilec vzpomínat na atmosférický dvoulitr předchozího eresa, doba se prostě posunula a máme zde přeplňovanou šestnáctistovku, u Trophy posílenou vzhledem ke standardnímu Cliu R.S. o dvacet koní, výkonové parametry tedy jsou 220 koní v 6050 otáčkách a točivý moment 260 Nm, respektive 280 Nm na 4. a 5. rychlostní stupeň ve 2000 otáčkách. Motoru nechybí síla, kde krásně za plynem, v motoru necítím slabinu.

Ovšem u automatické převodovky ano. Automatika si řadí podle svého, ať se snažím pádly pod volantem diktovat tempo já, tak počítač v útrobách vozu si vede svou. Musím ale uznat, že ve výsledku motor stále tahá, ať mám zařazeno „cokoli,“ takže auto nijak nezpomaluje a tento chaos – nebo použiji slovo šarm? – funguje.

Spotřeba

Spotřeba? Ehm, neřešme ji prosím, prvních sto kilometrů testovací jízdy jsem vyprázdnil nádrž o dvě třetiny, když jsem pak sto kilometrů „vyklusával“ zpět domů, spotřeba se ustálila a ručička palivoměru nedošla ani ke „hladovému oku.“

Kvíz: Znáte nejslavnější automobilové přezdívky?

Kvízy | vydáno 21. 5. 2015

Ovladatelnost

Navzdory nedostatkům, neduhům, či charakterovým vlastnostem, chcete-li, je ovladatelnost Clia R.S. Trophy velmi dobrá v tom ohledu, že ve volantu cítíte, co se děje. Víte, že můžete jet velmi rychle, v podstatě jak se dostanete do tempa, je snadné ho udržovat, řítit se dál a dál a ukrajovat z asfaltu ďábelským tempem. Odsazovat zadní kola do zatáček a využívat přilnavosti na přední nápravě. Je prudce nakažlivé a návykové lehle překlápět volant zprava doleva a nazpět v rytmu zatáček.

Je tady jedna jediná podmínka a tou je dokonale hladký asfalt. Na nerovnostech auto podléhá nedokonalému porfilu tratě, není to rallyový speciál, ale okruhová žehlička a zlomy na silnice ne že by snad Clio rozhodily a destabilizovaly, ale rozhodně se projeví nežádoucími otřesy.

Verdikt

Závěr je zřejmý. Chtěl bych říct, že i jako zarytému nadšenci dvoulitrového atmosférického Clia R.S. se mi tato nová verze líbila a to moc. Její neurvalost v tom, jak převodovka řadí zcela autonomně, nepředvídatelně, ale díky neustálé síle a podvozku se tento chaos přetaví v rychlé tempo.

Jsem nadšený z agility v zatáčkách, ze schopností jízdy na dobrém povrchu a to tak, že zavřu obě oči nad provedením auta (které – navzdory špičkové sportovní verzi, stále nese jasné prvky „levného“ modelu ze spodní části nabídky). Clio R.S. Trophy je svým způsobem jednoúčelové auto, ale účel, pro který bylo postaveno, zvládá a plní skvěle.

Měření a technické údaje