Renault Captur 1.5 dCi (2013)

• Dynamika 5

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 6

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 6.6

RADOSTI
Vzhled, spotřeba, jízdní vlastnosti

STAROSTI
Dynamika, kapacita palivové nádrže

To, o čem musím mluvit v první řadě u testu Renaultu Captur je jistě jeho vzhled. Právě ten je podle mne tím nejdůležitějším aspektem celého auta, které je evidentně dalším příspěvkem do kategorie takzvaných crossoverů, tedy vozů mixujících několik automobilových kategorií dohromady.

Kdesi jsem se dočetl, že Captur nabízí spojení MPV, SUV a jízdních vlastností kompaktních sedanů, ať už to znamená cokoli, nicméně já vidím skutečně vzhled jako hlavní atribut tohoto vozu, jako největší lákadlo pro potencionální zájemce. Protože pokud bych já osobně měl hledět na auto po racionální stránce, tak shledávám Clio jako příjemnější kompaktní hatchback, který mohu mít, Koleos jako vhodnější SUV a řadu MPVček typu Grandtour, když bych měl přemýšlet tímto směrem. Vzhled mne na Capturu hned zaujal, jak zvenku, tak uvnitř.

Jednoduché a … funkční. Jak navigace, tak palubní počítač jako takový.

Zvenku bych řekl, že auto navazuje na aktuální designový jazyk automobilky, jsou tady klasické linie karoserie, ovšem třeba také zajímavě lakovaná kola a ryze stylové prvky. A podobně je tomu i v kabině. Stylově zpracovaný volant, záda předních sedaček zdobená světlými gumovými lanky… I když nejsem příznivec takto extravagantního stylu, nemohu říct, že by mne Captur nezaujal.

Na druhou stranu musím prohlásit, že takto vyšperkované auto je trochu svázané co do použití, tak třeba jen těžko posadíte na zadní sedačky dítě, kterému nic nezabrání v kopání špinavými botami do místa před sebou. Pokud je „nárazová“ plocha z plastu nebo koženky, lehce ji vlhkým hadrem uvedete do původního stavu, ale textilní gumy ve světlé barvě znečistíte jen jednou a jen velmi obtížně jim budete vracet původní světlou vizáž.

Ještě chvíli zůstaňme u sedaček. Maji vkusný rastr, ale na dlouhé cesty by mohly být pohodlnější, dal jsem si s Capturem cestu z Prahy do Ostravy a zpět, a určitě bych uvítal větší boční vedení a měkčí materiál pod zadkem a bedry.

5 důvodů, proč nekupovat SUV

Rady a tipy | vydáno 23. 9. 2010

Zmínil jsem cestu přes celou republiku, dohromady jsem s Capturem najel nějakých osm set kilometrů hned během prvních dnů testu, a jedním dechem tak pohovořím o spotřebě, a motoru vůbec. Pod kapotou Capturu je naftová patnáctistovka s výkonem 90 koní a točivým momentem 220 Nm. Mám rád tento motor, zejména pro jeho spotřebu. Podle tabulek by měl jezdit Captur v průměru za 3,6 litru, já jsem se k této hodnotě vůbec nedostal, maximum apetitu auta na palubním počítači definovala hodnota 6,0 l/100 km, což ale i tak považuji za poměrně příjemnou hladinu. Ano, určitě by to šlo ještě s menší spotřebou, ale… Naftový čtyřválec má výkonu tak akorát na velmi klidné korzování krajinou, já jsem ve městě evidoval poměrně zvýšenou chuť po palivu, a na dálnici se sice spotřeba snížila a ustálila, ale bylo zřejmé, že daní za to je mírné cestovní tempo. Snaha o vyšší dynamiku se jednak podepsala na horší spotřebě, a za druhá vyšla poměrně naprázdno, protože schopnosti motoru jsou omezené.

O stylu tu jde (asi) především a tento úkol zvládá Renault Captur dobře

Na stovku zrychlí Captur za 13,1 sekundy a maximálka je 171 km/h, hranice jsou pak patrné hlavně při pružném zrychlení. Posádka v autě nějakých 200 kg, zavazadla 70 kg a s klidným svědomím mohu prohlásit, že s Capturem je možná příjemné jezdit, ale žádný dravec to není. A to nemyslím při (teoretickém) okreskovém řádění nebo nedejbože srovnávaní sil s jiným autem, ale při akceleraci, výjezdu do kopce, předjíždění. Takže se mi opět zužuje cílová skupina – bezdětní, bez nároků na rychlou jízdu, se smyslem pro estetiku, styl, osobní prezentaci.

Renault Captur velká fotogalerie

Jízdní vlastnosti přitom nejsou vůbec špatné, tak nějak na pozadí tuším společnou DNA s Cliem, podvozek je schopný, naladěný na ideální rovnováhu tuhosti a komfortu. Auto překvapivě drželo stopu, nebylo labilní v zatáčkách a na nerovnostech, a pokud je něco rozhodilo, tak spíše nárazový boční vítr než díra v asfaltu nebo podélná nerovnost. Znovu se chci vrátit do kabiny a zmínit navigaci, která měla sice lehce infantilní kukuč, ale byla jednoduchá a fungovala dobře. Chci říct, že jsem přišel na drobnost, která navigaci znesnadňovala práci, totiž že když jsem si vysypal kapsu do schránky pod panelem středové konzole, tak telefon občas vymáčkl kartu s mapovými podklady a navigace přestala fungovat – příště by možná nebylo od věci umístit slot na kartu jinam, na méně exponované místo. Jinak všechny ovladače odpovídaly svým rozmístěním „renaultovskému“ stylu a byly tam, kde bych je čekal. Do kufru lze naložit průměrné množství zavazadel (a něco do schránky pod dnem zavazadlového prostoru), kapacita palivové nádrže je 45 litrů, což na dlouhé cestě znamená četnější zastávky u čerpací pumpy.

5 důvodů, proč nekupovat diesel

Rady a tipy | vydáno 7. 5. 2010

Zapomněl bych zmínit převodovku. Pětistupňový manuál pracoval poměrně dobře, občas jsem měl problémy zařadit zpátečku, nechtěla zapadnout na své místo. Pracovala ale ve spojení s couvací kamerou, abych zmínil snadnou jízdu dozadu. Jestli mi chyběla šestka na dálnici? Vlastně ani ne, převody byly takové, že vzhledem k potenciálu motoru jsem nejel nikdy rychle natolik, že bych cítil potřebu z pětky dále odřazovat. Zmínka o parkovací kameře signalizuje, že naše auto bylo slušně vybavené (klimatizace a tak dále), nicméně je potřeba říct, že základní verzi Capturu pořídíte už za necelých tři sta tisíc korun.

Verdikt
Ve verdiktu se odrazím od „hvězdičkového“ hodnocení na začátku článku, které v podstatě říká vše podstatné. Renault Captur není podle mne nabídkou pro rychlého a razantního řidiče, nicméně jeho jízdní vlastnosti nejsou zlé. Neoslní praktičností, ale potěší spotřebou a skutečně zazáří na poli charisma a extravagance. Extrovertně orientovaní řidiči s omezenými finančními možnostmi preferující styl, vzhled a image, mohou počítat s dalším nepřehlédnutelným hráčem na trhu.

Měření a technické údaje