Měření rychlosti Městskou policií – několik postřehů z posledních jednání

Prozřetelnost tomu chtěla, že mi v poslední době přišly dvě předvolánky na MP v Praze ohledně údajných přestupků, kterých jsem se měl dopustit tím, že jsem měl překročit nejvyšší dovolenou rychlost, a to v Mrázovce (na 70ce údajných 89) a na Dobříšské (na 70ce 87) – oboje úseky MP. Zajímavé na tom bylo, že prvního z přestupků jsem se měl dopustit 16. 3. 2009, tedy v době, kdy ještě nevyšla ve Sbírce zákonů příslušná dopravní značka označující měřený úsek. K druhému přestupku mělo dojít v květnu, tedy v době, kdy již značka ve Sbírce zákonů platně publikována byla.

Po dostavení se na místo, standardní poučení a seznámení se s fotodokumentací vyplynulo, že na fotkách není vůbec zřetelná osoba řidiče. Fotky příliš kvalitní nejsou, navíc jsou pořizované z vysokého úhlu a lesknoucí se čelní sklo a můj relativně vysoký posez (navíc za slunečním stínítkem) jakkoli znemožňoval identifikaci řidiče. Je to poněkud neobvyklé, protože dosavadní informace říkaly, že pokud není zřetelná osoba řidiče, předvolání se vůbec nekoná. V tomto případě však k předvolání došlo. Upřímně si nedovedu představit, jak MP projednává takové přestupky u „nefiremních“ aut, protože vlastník vozidla, pokud by vozidlo v dané chvíli řídil, se tam nemůže poznat, ani jej nikdo nemůže poznat a pokud odmítne vypovídat s tím, že nebude vypovídat proti sobě nebo osobě jemu blízké, nemá MP v takovém případě jak zjistit identitu řidiče. Svým způsobem je to ztráta času pro MP i předvolané osoby, která navíc může požadovat náhradu nákladů.

V daném případě nicméně osoba řidiče nebyla předmětem dohadů, protože se jednalo o firemní auto a jako řidič jsem se tedy identifikoval v obou případech.

Současně jsem ovšem obratem poukázal na to, že MP nebyla oprávněna měřit rychlost do 21. 4. 2009, neboť příslušná dopravní značka, kterou musí MP měřený úsek označit, vyšla právě až k tomuto dni. Pokud se tedy jednalo o měření 16. 3. 2009, nemohlo se jednat o měření platné. Dáma, která se mnou záležitost projednávala, trvala zpočátku na tom, že oni věděli už od ledna, jak bude značka vypadat, takže jí tam měli. To ale úplně pomíjí fakt, že je jedno, co věděli nebo ne, ta značka platně vyšla ve Sbírce zákonů až 21. 4. 2009. Do té doby, a bez ohledu na to, co věděli neoficiálně z ministerstva dopravy, ta značka právně neexistovala a nemohli jejím prostřednictvím příslušný úsek označit. Strážníce oponovala, že stačí ta definice značky dle §79a zákona o provozu na pozemních komunikacích, ale v tom nemá pravdu, protože zapomíná na jiné ustanovení téhož zákona, jmenovitě na ust. §62 odst. 5, podle kterého „prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary dopravních značek a jejich symbolů.“ Každá značka musí tedy vyjít ve vyhl. č. 30/2001 Sb.

MP tedy mohla vědět, že tam musí být nápis Měření rychlosti a kamera, ale nemohla vědět, jaký tvar, barevné provedení apod. bude značka mít. Fakt, že ta jejich značka, je stejná jako ta, kterou následně schválilo ministerstvo, je proto zcela irelevantní. Z právního hlediska ta značka neexistovala a nemohla tam být proto platně umístěna.

Po této argumentaci to strážnice vzdala a řekla, že to projednávat nebude, ať si to vyřídí magistrát. Celou věc jsme tedy ukončili postoupením na MHMP. Jaký bude další vývoj, lze jen odhadovat, ale s ohledem na odvahu úředníků magistrátu projevenou v jiných případech asi žádné průlomové rozhodnutí nelze očekávat a nechají to promlčet.

Co se druhého přestupku (z května) týče, i ten odmítla projednávat a rovnou oba postoupila do správního řízení.

JUDr. Tomáš Beran