Opel Mokka 1.7 CDTI 4×4

• Dynamika 6

• Chování na silnici 7

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 6

• X-Factor 5

• Celkové hodnocení 6.4

RADOSTI
Služné jízdní vlastnosti na silnici; dobrá ergonomie; zajímavé i příjemné detaily

STAROSTI
Traktoroidní projev; vzhledem k velikosti auta omezený prostor uvnitř; malý kufr; zbytečně tuhý podvozek

Je to vzláštní, jak velikost auta mate na obrázcích a ve skutečnosti. Původně jsem měl za to, že je „tak trochu jiná káva“ Opel Mokka jen něco jako Fabia Scout, prostě trochu přizvedlá Corsa s černými podběhy, aby se to tvářilo jako drsný off-road. Ale pak mi to Ondra přivezl před dům a já se nestačil divit. Tohle je opravdu velké auto, aspoň na pohled.

Opel Mokka fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Jenže když jsem pak nastoupil, dojem velikosti zmizel. Uvnitř není o moc více místa než v té Corse a vměstnat dozadu dětskou sedačku vyžaduje trochu cviku. A kufr? Do naší rodinné krátké fabie se mi kočárek vejde, do Opelu Ristretto ne. Nechápu to, protože na objem je kufr tohoto crossoveru větší, ale je úzký, nízký a obecně takový podivně nepraktický. Na tašky s nákupem to stačí, ale na velké předměty, jako třeba kočárek, to prostě není.

No, stejně bych si jako rodinné auto raději koupil kombíka Astry nebo třeba Insignii, kdybych na ní měl, ale pak bych zřejmě skončil na mrtvém bodě, protože jaký motor si dnes do nového Opelu vybrat? Rozum a výplata velí jít do dieselu, jenže už poslední zkušenost z Insignie (a to je hodně dávno) ukazuje, že naftové motorizace Opelu jsou za zenitem. Nestačí na konkurenci ani ne dynamikou, jako spíše kultivovaností.Takže nějaký benzínový motor? Jedině snad přeplňovaná šestnácistovka za něco stojí (jenže se do Mokky nedává), ale podle mě bude lepší si počkat na novou generaci motorů, která je teď postupně do opelů zaváděna. Jde o přeplňovaný motor 1.6 SIDI, který toho slibuje opravdu hodně, a také o nový diesel 1,6 l.

Bohužel, testovaný Opel Cappuccino má ještě starý diesel 1.7 CDTI, který sice poskytuje slušný výkon 130 koní a rozhodně s autem hýbe uspokojivě, ale jeho projev je opravdu už zastaralý a velmi zemědělský. Motor je hlučný, hrubý a má podivně tvrdý chod. Ostatní diesely, ačkoli samozřejmě nezmizí nikdy to typické „dyg dyg dyg dyg“, už mají mnohem vytříbenější projev. Plynulá jízda po dálnici rychlostí 120 km/h sice slibuje spotřebu kolem 6 litrů na 100 km, ale také zvuk, jako byste jeli ve Fordu Transit. Bohužel, budete si muset zvyknout. Nebo si počkejte na ten nový diesel.

Aspoň že se ale v Opelu Cafe au lait dobře sedí a ergonomie je poměrně slušně zvládnutá. Sice je tu pořád ten přetlačítkovaný panel jako v Astře a Insignii, ale už si na to pomalu zvykám a nepřijde mi to tu tak nelogické jako třeba ve Fordu Focus a spol. Líbí se mi detaily jako třeba ovládání klimatizace, která mi nevnucuje svoje rozumy a nechá se nastavit. A protože tu jaro ještě zdaleka nebylo, i rychlé vyhřívání sedadel a volantu bylo příjemné. Tempomat má jednu příjemnou funkci – po stisknutí spojky, přeřazení a opětovném puštění spojky není potřeba znovu hledat rychlost v paměti, auto se vrátí samo. Tohle dělá třeba i Audi či nová Octavia a mě se to líbí. Snižuje to nutnost dalších úkonů, protože i prosté zmáčknutí tlačítka na volantu odvádí řidičovu pozornost. Jen kdyby tempomat vybíral rychlosti po jednom kilometru za hodinu a ne po dvou a v určitém spektru rychlosti po třech…

Ačkoli si Opel Espresso nebudete pořizovat cíleně pro projížďky po okreskách v neděli v pět ráno, není to, po řidičské stránce, úplně beznadějné auto. Zde vstupuje do hry tuhé nastavení podvozku, které je na rozbité silnici trochu otravné a auto je pak uskákané, ale na slušném asfaltu jsou pohyby karoserie pod kontrolou a díky krátkému rozvoru je Opel poměrně obratný a mrštný. Řízení ale není moc dobře vyvážené a působí zbytečně moc lehce a nemá dostatek citu a zpětné vazby.Stabilizace se dá sice úplně vypnout a na mokru nebo štěrku je možné auto vyprovokovat k utažení stopy a pohození zadkem, ale nedělá mu to dobře a jak člověk sedí vysoko, skoro až se bojí, aby se celá ta velká věc nepřevrátila. Diesel má pak horší reakci na plyn a i když převodovka řadí přesně a hladce, odstupňování rychlostí dynamickému svezení moc nepřidá. Zkrátka, tohle není sportovní auto a už vůbec ne řidičsky zábavné. Funguje sice akceptovatelně, ale domnívám se, že by klidně mohlo mít měkčí a trochu houpavější podvozek.

Ani přítomnost pohonu všech kol tu není nějakou velkou výhodou, protože zadní náprava se připojuje jen v případě prokluzu té přední a celou dobu se auto chová jako předokolka. Nečekejte, že by třeba v utažených zatáčkách chtěl Opel Mokka pohodit zadkem jako Impreza, to prosím ne. Pro dovádění si nekupujte městský crossover, ale třeba Astru OPC.

Testované auto v nejvyšší výbavě Cosmo stojí od 604 400 korun včetně zaváděcího bonusu 50 000 korun. Stejný motor s pohonem 4×4 a systémem stop/start, který je ale spíše k vzteku, neboť to celým autem po znovunastartování otřese, můžete mít od 553 900 korun v nižší výbavě Enjoy. Bez čtyřkolky pak stejný motor stojí o dalších 50 000 korun méně v obou výbavách a můžete ho mít i s automatem, za který se připlácí 30 000 korun k verzi bez pohonu 4×4. Čtyřkolka je pak ještě k dispozici s motorem 1.4 Turbo o výkonu 140 koní, který stojí 508 900 korun (Enjoy) nebo 559 400 korun (Cosmo).Nevím, jak moc vás bude u tohoto auta trápit otázka spotřeby paliva, protože konstrukce vozu s podivně nepraktickým interiérem už sama o sobě nezavání příliš racionální volbou. Přijde mi to jako koupit si roadster a pak řešit, jakou má spotřebu a kufr. Ale dobře, průměr se na konci testu ustálil na 5,8 litru na 100 km podle palubního počítače a podle mě se i časté jízdy ve městě a po dálnici vejdou do sedmi litrů na 100 km. Mimo město a dálnice se pak opatrnou jízdou dalo přesouvat za zhruba 4,7 až 4,9 litru na 100 km.

Verdikt
Opel Turek není sporťák a nemá jím být. Celé to na mě působí skutečně jako jiná káva: taková, kterou si uvaříte odpoledne, ale zapomenete na ní a najdete jí vystydlou druhý den ráno. Je to prostě další z crossoverů, které já nemám rád. Mrzí mě, že v něm není tolik místa, ačkoli zvenku působí jako velké auto. Nicméně zajímavý interiér, pár originálních detailů a skutečnost, že se nejedná o konzumní hatchback, určitě několik zákazníků osloví. Jenže dneska už těchto SUV a crossoverů jezdí tolik, že spíše z nich se stane ten konzum a klasický hatchback nebo kombík bude brzy vzácnost. Opel Mokka 1.7 CDTI 4×4 není špatné auto a celkem slušně jezdí. Jen od něj nečekejte zábavu za volantem, praktičnost a kdovíjakou kultivovanost, ten diesel už skutečně patří do starého železa.

Měření a technické údaje