Opel Meriva 1.7 CDTI (130 k)

• Dynamika 8

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 8

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8

RADOSTI
Nízká spotřeba, slušný výkon, jízdní vlastnosti

STAROSTI
Motor pod 2000 otáček nejede, kousavá spojka

Je otázkou, co bych vlastně měl o Opelu Meriva psát. Vše, co jsem pokládal za důležité, už se na Autowebu objevilo v loňském velkém testu. Až na jednu věc. Posledně testovaná Meriva měla šestistupňovou automatickou převodovku, která připravila slabý stokoňový diesel o poslední trochu chuti do života. Tentokrát se mi do ruky dostalo auto se stejným motorem, a přesto dokonale jiné. Podle čísel je automat nejpomalejší verzí v nabídce. O třicet koní silnější diesel naopak jako jediný v současném ceníku dosprintuje na stovku za méně než deset sekund.

Opel Meriva velká fotogalerie

Bylo by tedy možné ptát se, jaký může být rozdíl mezi stovkou za 9,9 sekundy a stovkou za 13,9 sekundy. Je tak velký, aby vyvážil pohodlí dvou pedálů? Zvlášť v MPV, u něhož kontrola a rychlost nikdy nebudou tak důležité jako komfort. Nebo funguje řazení Merivy tak samozřejmě, aby v tom vlastně nebyl rozdíl?Motor a spol.
Karty jsou rozdané k napínavé partii. Čtyři sekundy ještě nikdy neznamenaly takový rozdíl a dvacet pět tisíc korun ve prospěch daleko rychlejšího auta s manuálem také nelze odbýt mávnutím ruky. Jenže je tu pár jenže.

Meriva 1.7 CDTI se 130 koni je svižná, ale zdaleka ne tím samozřejmým způsobem, který byste od nejrychlejšího auta v nabídce čekali. Sedmnáctistovka pod kapotou na svých tři sta newtonmetrů nedosáhne pod dvěma tisíci. Motor tu nejen nepředvádí nic zázračného (kromě úctyhodné spotřeby), ale navíc špatně reaguje. Musíte prostě šlápnout na plyn a čekat. Věci se dají do pohybu teprve až ručička otáčkoměru zvolna vyšplhá do blízkosti druhé tisícovky. Pak auto konečně pojede přiměřeně rychle.

Kvůli špatným reakcím a nepříjemnému odporu spojkového pedálu navíc budete mít problémy s rozjezdy. Zvyknete si, ale když i novinářům – všem – auto první hodinu zhasíná na semaforech, není něco v pořádku. Možná už jste se s tím setkali. Pružina na spojce klade u podlahy minimální odpor, pedál dokonce nedokáže sledovat rychlejší pohyb nohy, ale přesně v místě záběru se do toho pořádně opře. Pokud výpadu nenastavíte ocelové chodidlo, udusíte si motor. Je to zvláštní a zcela nedůstojné auta, kterým budou často jezdit řidiči z povinnosti a řidičky ve vysokých podpatcích.

Řazení samotné už je v pořádku. Určitě jsme tu měli lepší manuální převodovky, ale přesnost ani jistota ústrojí Opelu nechybí. Kdo se dokáže rozjet, tomu zbytek cesty problémy dělat nebude. Trochu nezvyklá je jen pozice za volantem. Automat s tím kupodivu problémy nemá, teprve v autě s řadicí pákou postřehnete, že sedíte trochu příliš vzpřímeně a blízko volantu. Není to nepříjemné, spíš prostě neobvyklé.Čtyřválec se 130 koni není špatnou volbou už proto, že slabší jednotky nejedou. Nabízí však trochu starosvětské zážitky. Zejména ostře ohraničené pole využitelných otáček dokáže překvapit, auto jede opravdu dobře přibližně od dvou do čtyř tisíc, jinak předvádí vlažné výkony. Ani kultivovanost nepatří k nejvyšším. Spotřeba naštěstí dokáže nevýhody vyvážit, přestože má tato verze Merivy v ceníku jiný úkol, patří k těm úsporným.

Abych nevypadal, že jen házím špínu, můžete vidět sklenici zpola plnou. Nejsilnější naftová Meriva je velmi úsporné auto. Žádá za svou askezi trochu trpělivosti při trénování rozjezdů, ale pokud ji slušně požádáte a správně naladíte, odmění se vám akcelerací převyšující současný dynamický průměr segmentů B i C. Nebo je možná jedním z nejpomalejších skutečně rychlých aut, to pro ty skutečné optimisty mezi vámi.

I ti největší optimisté se však budou učit řadit. To může být problém. Kousavou spojku odpustíte roadsteru s pohonem zadních kol, ne velkokapacitnímu transportéru pro malé rodiny. Opakuji to proto, že tady by měl Opel vážně zabrat, nejlépe dřív než při faceliftu za tři roky.

Zbytek
Sebevražedné dveře jsou stále na svém místě a stále působí dobře. Ještě dva týdny po vrácení Merivy jsem u svého auta hledal kličky na přední straně zadních dveří. Nezvyklé řešení ve skutečnosti působí přirozeně, a jakmile si na něj zvyknete, bude vám na jiných autech chybět. Určitě vymyslíte situace, v kterých by se víc hodily konvenční dveře, jenže nakládání nákupů, dětí, a nakonec i dospělých je mnohem jednodušší tak, jak je učí Opel Meriva.

Interiér malého MPV stále nepatří mezi svatostánky kvality, ale přesnost výroby všech panelů je úctyhodná. Meriva boduje i subjektivně vnímanou odolností. Ergonomii může být těžké zhodnotit – pokud dělíte auta podle toho, jestli si za víkend dokážete zvyknout na rozmístění tlačítek, pak má Opel velký palec dolů. Jsem však toho názoru, že za pár týdnů se v logicky rozmístěných ovladačích zorientujete, byť jich je opravdu hodně. A celé to vůbec nevypadá špatně.Snad bych měl věnovat odstaveček i jízdním vlastnostem. Na to, že by měla být těžká na předek, zatáčí Meriva skutečně dobře. Verze se 130 koni s sebou netáhne těžký automat, ale hmotnostní rozdíl mezi verzemi zřejmě nebude velký. Opel ho nicméně pečlivě tají. Mimo bezpečí okruhu a bez elektronických pomůcek je těžké zjistit, jak velký může být rozdíl mezi Merivou s automatem a manuálem. Ta první byla svého času nejpomalejším autem mosteckého polygonu, takže prostor ke zlepšení by se jistě našel. Nebyl však v zatáčkách a není tu ani o rok později. Německé MPV zatáčí perfektně, nepředvádí žádné záludnosti a je jisté i v situacích, do kterých se běžný majitel nikdy nedostane. Diesel navíc nemá nic proti vyšším otáčkám, takže svižná jízda Merivě překvapivě jde.

Verdikt
Vloni testovaný Opel Meriva s automatem se mi líbil. Psal jsem, že bych se smířil i s jeho mizernými výkony. Auto je dost pohodlné, přitažlivé a praktické, aby si mohlo trochu lenosti dovolit. Manuál tak měl problém už na startu. Bez šancí nebyl především kvůli ceně, nejrychlejší Meriva v nabídce stojí o 25 tisíc korun méně než zoufale pomalé stokoňové auto bez spojky. Za to dostanete dva kurzy plynulého řazení a ještě vám zbyde. V garáži budete mít čilý úsporný stroj. Manuál je volbou rozumu. Jenže já jsem čekal víc. Silný diesel není jednoznačně lepší volbou, takže bych zkusil našetřit na automat. Proč se obtěžovat řazením v autě, které si s manuální převodovkou tak citelně nerozumí? Zvlášť když k laborování se spojkou není v této třídě žádný důvod.

Martin Plaštiak

Druhý pohled:
Funkci Merivy se nedá vytknout prakticky nic. Je v ní místo, velmi dobře jezdí a vypadá skutečně pěkně. Líbí se mi i její chytré dveře. Vlastně jediný důvod, proč bych jí nechtěl, je příliš hlučný a hrubý diesel. Dnešní naftové motory jsou už někde jinde a i když se motoru pod kapotou Merivy nedá upřít výkon a rychlost, jeho projev (a také totální zdechlost pod 2000 ot./min.) vás donutí poohlédnout se někde jinde.

Měření a technické údaje