Ojetá auta: ceny oprav nejčastějších závad

Ojetý automobil vyžaduje údržbu, nezřídka si řekne o investici už po pořízení a ani provoz se většinou zcela bez výdajů neobejde. To je realita, s níž by měl počítat každý motorista ještě dříve, než si vůz pořídí. Nakonec už při výběru auta je dobré vědět, na kolik který díl přijde. Tedy alespoň v případě těch podléhajících opotřebení nebo rizikových komponent daného modelu. Tentokrát se podíváme blíže na první jmenované.

DOPORUČUJEME: Speciál o ojetinách – jak správně koupit ojeté auto

Nejprve ale trochu odbočíme: co ovlivňuje ceny jednotlivých dílů? V první řadě výrobní náklady, což přímo souvisí s místem produkce. Nikde přitom není psáno, že originál musí být nějakou výhrou. Například Mercedes prodává silentbloky podvozku na starší modely, které mu dodává fabrika v Číně. Druhovýroba přitom nabízí tytéž silentbloky od několika výrobců osvědčených značek a za lepší ceny.

Kromě nákladů na výrobu má na cenu dílů přirozeně vliv také poptávka. To přitom neznamená, že pokud má být součástka levná, musí jít o mimořádně problematický komponent vyžadující častou výměnu. Narážíme tím spíše na četnost použití dílu, tedy počet modelů, do nichž se montuje.Tak například některé části brzd ze Škody Favorit, najdeme v mladší Felicii, Fabii, ale i řadě seatů, volkswagenů či Audi 80. Zájem o takovou součástku bude jistě větší, než o díl užívaný ve dvou či třech modelech. Větší zájem přitom znamená vyšší produkci a tedy i možnost snížení výrobních nákladů.

Škoda Octavia III fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Obecně komponenty podvozku, jež často odcházejí následkem opotřebení, většinou nebývají drahé. Tedy většinou. Tam, kde lze měnit jen čepy a silentbloky, to tak bývá, kde je třeba měnit celá hliníková ramena, bude se cena šplhat nahoru. U passatů, superbů nebo třeba modelu 166 od italské Alfy Romeo to může jít až do závratných výšin.

Vůle na podvozku je přitom třeba odstraňovat včas. Čím déle si jich motorista nevšímá, tím větší jsou. Díly se pak mohou posouvat, což vytváří nadměrný tlak na další silentbloky, které následně taktéž odcházejí. Typickým příkladem mohou být silentbloky podélných vlečných ramen zadní nápravy. Jejich vůle má za následek pohyb, jehož následkem mnohdy (záleží na konstrukčním řešení) vznikají vůle v horním uložení zadních tlumičů. Cena opravy se potom zbytečně zvyšuje.

Ale zpět k přední nápravě. Například zmiňovaný Volkswagen Passat nabízený od roku 1996 je vůlemi v zavěšení předních kol vyhlášený. Objevují se u něj častěji (náprava je choulostivější) a jejich odstranění není úplně levné. Pravda, doby, kdy šlo opravdu o velkou investici, jsou již pryč, i tak ale přijde sada ramen přední nápravy v druhovýrobě na více než 10 000 Kč (výrobce MOOG). Samostatně čepy měnit nelze.

U vozidel, kde to možné je, může být cena mnohem nižší. Čepy se vymění, silentbloky u dražších ramen přelisují, u levnějších se to někdy nevyplatí, protože kompletní ramena se silentbloky nemusejí být tak drahá. Kompletní oprava se pak nepočítá na tisíce, ale na stokoruny. Důležitá je samozřejmě i složitost nápravy. Menší počet ramen přirozeně znamená nižší investici.Například čep ramene přední nápravy pro Škodu Octavia pořídíte za 400 Kč (Febi), jednotlivé silentbloky pak stojí 100 až 200 Kč (dle výrobce). Prodává se i sada pro opravu obou ramen včetně táhel stabilizátoru. Výrobcem je MOOG a tento set lze pořídit přibližně za 1600 korun. Samotné přelisování silentbloků zvládne zkušený automechanik za několik minut.

Jedno rameno značky MOOG kompletně osazené silentbloky a čepem přitom pořídíte za téměř 1700 Kč, tedy dráž než set pro opravu obou ramen a táhel stabilizátoru. Méně známou značkou je třeba SIR. Tento výrobce dodává ramena osazena silentbloky (přibližně za 1000 Kč kus), avšak bez čepu, který je třeba dokoupit samostatně, což znamená přičíst 400 Kč. Kompletní rameno tak přijde na 1400 Kč.

Existuje ještě levnější druhovýroba. Narážíme tím na tzv. obchodní značku, pod jejíž hlavičkou se prodávají produkty různých výrobců. Někdy jde o kvalitní komponenty, mnohdy tomu ale tak není, což znamená citelně kratší životnost.

Podobně jako s přední nápravou to může být u některých vozidel i se zadní. Většina aut má jednoduchou zadní nápravu, ale třeba takový Ford Focus je jiná kapitola. Výměna laciných silentbloků (v ceně 800 Kč) podélných vlečných ramen pak může jít do tisíců. Stačí, aby pár šroubů zarezlo tak, že nejdou povolit – u tohoto vozu podvozkové díly korodují a tak se to stane snadno.

Na nápravě jsou čtyři velká ramena vyšší ceny, v druhovýrobě neexistují a ani silentbloky se samostatně pořídit nedají. Pokud se náprava nedá rozebrat a musí se řezat, dvě tato ramena stojí cca 1600 Kč/kus a dvě asi 3500 Kč/kus. Ta dražší jsou totiž chytře vymyšlena v jednom kuse s nevyměnitelnými náboji zadních kol. Oprava plánovaná na několik set korun se pak může citelně prodražit.Proč se tak dlouze rozepisujeme o podvozkových komponentech? Jednoduše proto, aby bylo vidět, že ceny odstranění vůlí mohou být mezi jednotlivými modely značně rozdílné. Nakonec se liší i podle toho, jakou cestou opravy se vydáte (viz. příklad na Octavii). Samozřejmě výrobců podvozkových komponent je více, vybrali jsme jen některé z nich a značky uvádíme, aby bylo jasné, že se nejedná o díly zcela neznámého původu.

Trochu jinak je to s brzdovým systémem. Samotné destičky pořídíte asi od 350 Kč dle modelu automobilu a motorizace. Například kvalitní přední destičky značky Fri.tech na Škodu Felicia přijdou na 362 korun. Na zmiňovaný VW Passat s turbodieselem stojí destičky téže značky necelou tisícovku. Zde hraje určitou úlohu i velikost, na Passat jsou samozřejmě větší než na Felicii. Podobné to bude s brzdovými kotouči, kde se navíc v ceně projevuje i to, zda jsou ventilované či mají odvrtávání nebo drážky. Na Passat opět asi 950 korun (ventilovaný) na Felicii 320 Kč (plný kotouč).

Zjednodušeně to můžeme shrnout tak, že komponenty na vozy vyšších tříd jsou dražší, než na menší auta. V rámci třídy pak budou dražší díly na mladší vůz. Zejména u zavěšení náprav ale do ceny promlouvá i řešení samotné nápravy a materiál.

Dalším dílem, který podléhá opotřebení, je spojka. Určitě je dobré vyvarovat se nekvalitnímu dílu, který vydrží horko těžko 30 000 kilometrů. Vždyť samotná výměna přijde běžně na 2000 korun + cena spojkové sady. Tady je rovnice jasná: větší vůz, dražší spojka. Ceny tak mohou být od 2000 Kč klidně i přes 15 000 korun (mnohdy se ale pohybují mezi 3500 až 6000 Kč).Se spojkou souvisí setrvačník. U vozidel s dvouhmotovým setrvačníkem se může snadno stát, že odejde. A cena? Běžně 10 000 až 20 000 korun! Oprava takové Octavie 1.9 TDI první generace se pak může snadno prodražit. Totéž ale platí i pro další levnější ojetiny. Za zmínku stojí i turbodiesely. Již notoricky známé váhy vzduchu nejsou až takovou katastrofou. U koncernových jednotek TDI, kde odcházejí nejčastěji, lze pořídit repas i s výměnou za 2000 korun. Horší je, pokud začnou zlobit vstřiky.

Sháníte diesel? Zde jsou nejlepší rady!

U motoru se vstřikováním common rail přijdou dráž než u starších dieselů a to někdy i dvojnásobně. Důležitý je také výrobce vstřikovačů. Pokud je jím Bosch či Delphi, dá se vstřikovač většinou repasovat. Jinak se musí vyměnit za nový. Repase common railového vstřikovače stojí často okolo 8000 Kč, na nový by však bylo třeba cca 15 000 korun. To je cena vstřiku Bosch například v motoru 2.0 TDI. Tento agregát se ale dodával i se vstřiky Siemens, jež se nedají repasovat. Jeden přitom stojí 16 000 korun a záměna za Bosch není možná.

Kromě všech jmenovaných možných opotřebení je třeba u ojetiny počítat s pravidelnou výměnou rozvodů. Zde je cenový rozptyl opravdu značný, přibližně od 1500 Kč třeba až do 25 000 korun. Zapomenout nesmíme ani na náplně a filtry.

To je ale otázka prvního servisu, ne možných nákladů na odstranění potíží plynoucích z opotřebení komponent, k němuž může dojít kdykoli v průběhu užívání vozu. Z výše uvedeného plyne, že auto je třeba vybírat i s ohledem na možné servisní náklady. Je nesmysl vysypat se do pořízení SUV prémiové značky a pak se na něj chodit jen dívat, protože nebude na údržbu. Auto se zkrátka musí kupovat hlavou, i když nám to kolikrát není moc po chuti.