Nissanem Leaf dveřmi napřed
Když se v roce 2011 dostal Nissan Leaf na evropský trh, způsobil menší revoluci. Jednalo se totiž o první masově vyráběný a cenově relativně dostupný elektromobil. Dojezd, dynamika i jízdní komfort tehdy nebyly špatné a přestože se zpočátku potýkal s drobnými bolístkami, brzy si na své místo na trhu vydobyl.
Stal se nejprodávanějším autem nejen mezi čistými elektromobily, ale rovněž i mezi plug-in hybridy. Leaf je tedy již vcelku známý model a potkat jej na silnici tolik raritním zážitkem není, zato potkat jej při průjezdu zatáčkou dveřmi napřed, to už je trochu situace jiná. A přesně takto jsme si měli možnost si Nissan Leaf vyzkoušet na prezentaci u jezera Como v blízkosti Italského Milána. Nissan Leaf, to tiché, dospělé autíčko, které se chlubí nápisem „Zero Emission“ na svém boku.
Ta přívětivá elektrická předokolka s parkovací brzdou na tlačítko. Jde to k sobě jako čaj o páté v kotli punkového koncertu. Je to absurdní představa, ale zato trochu chlípně zábavná. Stačí na zadní kola navléct speciální plastové návleky Easy Drift a umlčet elektroniku. Pak už jen stačí velmi málo – rozjet se, ubrat v zatáčce plyn a vesele se klouzat. Tedy vesele – Nissan si pro nás na prezentaci připravil vlhčený asfalt místního centra bezpečné jízdy.
Nejprve přišel na řadu kruhový plácek, na kterém jsme se pokoušeli udržet auto co nejdéle ve smyku a pak došlo i na klasický slalom mezi vodními sloupci na bílém jemném asfaltu simulujícím ledovou plochu. V kombinaci s hladkým plastovým návlekem byla opravdová výzva se nepřetočit. Po celý den se tak k velké radosti instruktorů novináři točili jako káči a trochu cti uhájili snad jen skandinávští kolegové.
Ono je trochu těžké kontrolovat ve smyku auto, které tak trochu postrádá zpětnou vazbu ve volantu a ani nedá hlasitým zavrčením motoru najevo, že poháněná kola ztratila přilnavost. Chce si to zvyknout a mít trochu cvik. Popravdě jsem se při snaze donutit auto k táhlejšímu a úspěšně zakončenému smyku skutečně bavil. Byla to celkem výzva a občasný úspěch opravdu potěšil.
O tom, že lze nad autem získat mistrovskou kontrolu a vodit ho zatáčkami bokem napřed bez jediného zaváhání nás přesvědčil Romain Sarazin, vítěz Nissan GT Academy 2015. Průlet tichého auta zatáčkami v jeho podání svou ladností připomínal balet. Leaf jsme si však mohli osahat i v normálním provozu. Trasa vedla kousek po dálnici do města Como až k nábřeží stejnojmenného jezera.
Zatímco na dálnici se vzrůstající rychlostí rapidně ubývaly kilometry na počítadle dojezdu, ve městě se Leaf choval jako ryba ve vodě. Rozvážnější jízda, občasné zpomalení a jízda z kopce dopřávající autu možnost, aby si pomocí rekuperace vzalo trochu energie zpět – to vše autu sedí.
A právě tady se Vám Leaf bude líbit asi nejvíce. Je tichý a klidný, dobře se s ním manévruje i v úzkých Italských uličkách a vcelku pohodlně Vás sveze i na rozbitém asfaltu a kočičích hlavách.
Na semaforu rekord sice netrhne, ale motor o výkonu 80kW ostudu neudělá a silnější 30kW baterie slibující dojezd 250km na denní pojíždění do práce, na nákupy a za zábavou také povětšinou vystačí.
