Mitsubishi Pajero (1990 – 2000)

​RADOSTI
Image modelu, prostornost, cestovní komfort, pohon všech kol, schopnosti v terénu, existuje i v sedmimístném provedení.

STAROSTI
Mnoho ojetin ve špatném stavu, dveře zavazadelníku se otevírají k chodníku a překážejí tak při nakládce, vysoká spotřeba benzinových motorů.

Automobilů s pohonem všech kol je celá řada. Některá auta dokonce vypadají, že by mohla konkurovat kamzíkům, ale jen pár z nich má opravdu mimořádné schopnosti v terénu. Řeč je o off-roadech.

Patří k nim i Mitsubishi Pajero. Jeho druhá generace byla představena koncem roku 1990 a počátkem následujícího roku se vůz se žebřinovým rámem začal vyrábět. Na silnici vyjel ve tří a pětidveřové karoserii, která se nabízela v pětimístném i sedmimístném uspořádání.​Dnes je Pajero druhé řady cenově dostupný off-road jehož na trhu ojetin favorizuje skvělá pověst plynoucí z jeho mimořádných schopností v terénu. Nejde přitom o žádného drobečka. Interiér posádku doslova hýčká nabídkou místa, sedadla jsou pohodlná a zavazadelník obrovský.

Vždyť pětidveřový model v pětimístném uspořádání interiéru nabídne zavazadlový prostor o objemu 1080 litrů! Ale nevýhodou je otevírání dveří zavazadelníku směrem k chodníku, takže je při nakládce musíte obcházet.

Velký off-road se nabízel jak se zážehovými, tak vznětovými agregáty. Benzinové motory mají pověst nesmrtelnosti, avšak svou spotřebou nikoho nepotěší. Diesely jsou přirozeně úspornější, ke spolehlivkám ale nepatří.​Kdo se rozhodne pro druhou generaci Pajera, měl by hledat mezi vozy vyrobenými po modernizaci v roce 1994. Tyto automobily totiž nabízejí lepší pohonné jednotky. Zážehové motory jsou stále nízké spotřebě na míle vzdáleny, ale pracují se znatelně vyšším výkonem.

V tomto směru rozhodně nebude zklamáním šestiválec o objemu 3,5 litru a výkonu 153 kW (později 143 kW). Otázkou je, kdo chce jezdit se spotřebou šplhající se až k dvacetilitrům. Zážehové třílitry nejsou o mnoho úspornější.

Turbodiesel 2.8 TD pracující s výkonem 92 kW je citelně úspornější a sil má dostatek. Nezřídka u něj ale odchází turbodmychadlo. To trápí i starší vznětový agregát o objemu 2,5 litru. Ten se navíc někdy potýká s praskáním hlavy válců. Kromě toho nemá výkonu na rozdávání.​Jízdní vlastnosti vozu jsou dobré jak na silnici, tak mimo zpevněný povrch. Tedy pokud má podvozek v dobré kondici. Nezřídka totiž nefunguje elektronické nastavení tuhosti tlumičů.

Mimo silnici Pajeru dodává na jistotě uzávěrka diferenciálu a redukční převodovka. Díky tomu se automobil ochotně šplhá terénem.

„V minulosti Pajero s oblibou používal nejeden dovozce ojetin. Extrémní porce kilometrů se zatíženým vlekem se pak v některých případech projevily vůlemi v pohonném ústrojí. U vozidel s tažným zařízením je tedy důkladná kontrola nutná,“ vysvětluje Miroslav Vápeník, vedoucí manažer Auto Diskont.​Objevují se také porušené manžety poloos, což vede k jejich následnému poškození. Výjimkou nejsou potíže s alternátorem či poruchy elektroniky. Vznětové pohonné jednotky nezřídka trápí únik motorového oleje.

„U některých vozidel se vyskytují vůle v řízení a to jak na spojovacích tyčích, tak v samotné převodce řízení,“ pokračuje ve výčtu závad Vápeník. Velkou pozornost si zaslouží rozvody. Praskání řemene totiž není žádnou výjimkou.

Ve zpětném zrcátku
1990 – představení druhé generace modelu Pajero.
1991 – zahájení prodeje vozu ve tří a pětidveřovém provedení se zážehovým motorem 3.0 V6/110 kW a turbodieselem 2.5 TD/73 kW, následně uvedeno provedení Softtop (kabrio) odovzené od třídvěřové varianty.
1994 – modernizace a facelift, nové motory 3.5 V6/153 kW a 2.8 TD/92 kW, sériově montován airbag řidiče.
1995 – nově motor 3.0 V6 o výkonu 133 kW.
1997 – agregát 3.0 V6 upraven na výkon 130 kW, sériově montován airbag spolujezdce.
1998 – další modernizace, motor 3.5 V6 nyní o výkonu 143 kW.
2000 – automobil nahrazen třetí generací.

Bezpečnost dle Euro NCAP
Bariérový test Euro NCAP model Pajero nikdy neabsolvoval.