Mitsubishi ASX 2.2 DI-D (2014)

• Dynamika 7

• Chování na silnici 7

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 6

• X-Factor 4

• Celkové hodnocení 6.4

Radosti

Pohodlný podvozek; snadná ovladatelnost

Starosti

Kultivovanost motoru; lacinější interiér; ambiciózní cena

Mitsubishi ASX prodělalo drobný facelift již před nějakým časem a pro nás určitě není neznámým autem. V provedení se základní šestnáctistovkou jsme jej před nějakým časem měli v redakci, nyní však automobilka rozšířila paletu motorů a k nám tak zavítala specifikace z opačného konce nabídky – vrcholný turbodiesel 2.2 DI-D původem z většího Outlanderu. 

Na první pohled nenabízí oproti menšímu agregátu 1.8 DI-D žádné výhody, vždyť výkon 150 koní je totožný. Až bližší prozkoumání technických údajů odhalí, že nabízí vyšší točivý moment 360 Nm (o 60 Nm oproti motoru 1.8 DI-D) v širším a níže položeném spektru otáček (1500 – 2750 ot./min. vs 2000 – 3000 ot./min.). Papírově si však ASX použitím většího motoru uškodilo, a to o 0,8 s pomalejším zrychlením z 0 na 100 km/h a nižší maximální rychlostí o 8 km/h.

Zejména i proto, že osmnáctistovka se dodává pouze se šestistupňovou manuální převodovkou, zatímco větší „dva dvojka“ výhradně s automatem o totožném počtu rychlostních stupňů. A právě tady vězí zásadní rozdíl mezi oběma motorizacemi. Pokud chcete přenechat řazení na automatice, jinou možnost než vrcholný turbodiesel 2.2 DI-D nemáte.

A volba to rozhodně není špatná. Na rozpohybování téměř 1600 kg těžké masy nemusí vynakládat tolik sil a na pohodlné předjíždění stačí akorát, zkrátka zlatý průměr. Stejně je na tom i spotřeba – nešokuje, ale ani nenadchne – mimoměstských šest litrů na sto ujetých kilometrů vyžaduje trochu snahy. Horší je to však s kultivovaností jednotky, kdy do kabiny pronikají hluk a vibrace v míře méně než příjemné. Automatu však není příliš co vytknout, řadí plynule a hladce. Sice také pomaleji, ale k celkovému charakteru auta jeho projev sedne.

Mitsubishi ASX 1.6 MIVEC

První jízda | vydáno 24. 7. 2013

Drobným zklamáním je nastavená logika řazení z pátého na šestý stupeň, kdy se motor na pětku zbytečně vytáčí a řídicí jednotka zařadí šestku až při vysokých 90 km/h. U nižších stupňů funguje vše zcela normálně, jen na šestku se motor nenechá podtočit, přitom zpřevodování by bohatě vystačilo i na dřívější zařazení posledního stupně. Škoda, protože v městském provozu šestka téměř nepřijde ke slovu a mimo město zase dlouho čekáte, než ji dostanete, přitom ji už intuitivně vyžadujete.

Potěší také možnost řadit manuálně pádly pod volantem, která jsou na poměry pěkně provedena a uvnitř jsou možná tím nejpovedenějším detailem. Ergonomie je na dobré úrovni, jinak je třeba počítat s tradiční směsici tvrdších plastů a designu bez většího projevu emocí. Co však emoce vyvolává (a ne zrovna příjemné) je přehršel nepříjemných zvukových upozornění na nejmenší maličkosti. Proč musí být každé stisknutí tlačítka doprovázeno pípnutím jako z dob prvních mobilních telefonů nebo upozornění nezapnutých pásů obtěžovat už po zapnutí zapalování?

Přestože osobně stále nedokáži přijít na chuť recyklovanému vzhledu přídě, jejíž kořeny sahají k Lanceru Evolution, alespoň si zevnějšek zachovává svoji osobitou a jasně rozeznatelnou tvář. Vzhled je však silně subjektivní disciplínou a posouzení líbivosti nechám na každém podle vlastního vkusu, ovšem poznámku ke kontrastnímu oplastování si neodpustím. Imitace karbonových vláken je nevkusně a lacině zpracovaná a slícování např. na krytech zrcátek vyloženě bije do očí. Za 30 tisíc korun jde o drahý a (z ochranného hlediska třeba v terénu) nefunkční příplatek. Ovšem proti gustu…

Pravdou zůstává, že po stránce jízdní není Mitsubishi ASX nezajímavé auto. Přesné řízení s rozpoznatelnými zbytky citu nevyvolá vyložené nadšení z řízení, ale auto se díky němu příjemně ovládá, a přestože je lepší na podvozek netlačit, jelikož se více naklání, komfortní a houpavé naladění tu je vítané. Využití na delší cesty nahrává i solidní prostornost v podélném směru a praktičnost interiéru, který slibuje 442 litrů v zavazadlovém prostoru, s příplatkovým originálním příslušenstvím až 488 litrů.

Verdikt

Větší motor 2.2 DI-D vzhledem k prakticky nezměněné dynamice příliš smyslu nedává, pokud ovšem vyloženě netoužíte po automatické převodovce. Poněkud ambiciózní cena také nehraje novému turbodieselu příliš do karet, nutno však uznat, že už ve stupni Intense dostanete bohatou výbavu. Pokud však hledáte crossover se silným turbodieselem, který dobře jezdí a téměř vše, na co sáhne, dělá přesně tak, jak má, Nissan Qashqai je stále tím autem, které se mi při vyslovení těchto požadavků dere na mysl jako první.

Měření a technické údaje