Mercedes-Benz Vito 109 CDI L KAWA (2015)

• Dynamika 4

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 10

• Praktičnost 10

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8.2

Radosti

Dospělé jízdní vlastnosti; bytelný interiér; ložný prostor; spotřeba paliva

Starosti

Výkon motoru; chybějící praktické schránky v interiéru

Na dodávkách mne fascinuje jedna věc – variabilita. Ať už máte jakékoliv potřeby, vždycky si vyberete. Máte možnost navolit základní Mercedes-Benz Vito s malým a úsporným motorem, černými nárazníky, plechovými koly a tak akorát dostačující výbavou, a na druhém konci ceníku skočit do Mercedesu třídy V se silným motorem, šesticí luxusních křesel a atmosférou soukromého tryskáče.

V případě Vita lze volit ze tří karosářských verzí – KAWA (z německého Kastenwagen, tedy skříňová dodávka), MIXTO (dvě řady sedadel) a Tourer (tři řady sedadel). Na výběr jsou i tři délky, K (4895 mm délky a 3200 mm rozvoru), L (5140 mm délky a 3200 m rozvoru) a XL (5370 mm délky a 3430 mm rozvoru), vybrat si můžete i z pohonu předních, zadních či všech čtyř kol nebo sedmistupňového automatu pro všechny motorizace.

Interiér

Zatímco ve Véčku dostanete krásný interiér inspirovaný S-Klasse, Vito si musí vystačit s velkým kusem černého plastu táhnoucím se celou šířkou kabiny. Na poměry dodávek však svou kvalitou rozhodně neurazí, naopak působí docela bytelně, což je u pracovního stroje, do kterého budete denně usedat v zamazaném oděvu, žádoucí.

Žádné ovladače nepůsobí chatrně, což nebývá u dodávek zvykem, a třeba páčky směrovek a tlačítka ovládání oken jsou stejně řemeslně zpracované jako v každém jiném Mercedesu. Zamrzí snad jen absence praktičtějších odkládacích prostor, z poliček na palubní desce všechno vypadne, do držáků na nápoje nedáte větší než půllitrovou lahev, mobilní telefon není kam šikovně zastrčit a 12voltová zásuvka hluboko u podlahy není k jeho napájení příliš prakticky umístěná.

Pohon

Základní pohonná jednotka s označením 109 CDI sestává ze čtyřválcového turbodieselu o objemu 1,6 litru, který poskytuje výkon 88 koní a točivý moment 230 Nm, a šestistupňové manuální převodovky. Nebudu vám nic nalhávat, Vito je v této motorizaci pořádný hlemýžď, což napovídá i údaj o zrychlení na 100 km/h za nekonečných 19,9 sekundy.

Přestože k měření zrychlení potřebujete místo stopek spíš kalendář, při pohybu po městě a výpadovkách dynamika vlastně docela dostačuje. Pokud však máte v plánu pravidelně jezdit po dálnici v plném zatížení, raději sáhněte po silnější motorizaci, protože i s prázdným vozem je to v rychlostech nad 100 km/h velké trápení.

Spotřeba

Silnou stránkou malého motoru je bezesporu spotřeba paliva. Tabulky se k ní vyjadřují hodnotami 7,7 / 5,2 / 6,2 litru na sto kilometrů ve městě, resp. mimo město a kombinovaně, dobrou zprávou je, že se tyto údaje od skutečnosti zase tolik neliší. Vše bylo měřeno v prázdném stavu, takže s dodatečnou zátěží ještě připočtěte nějakou tu kapku (nebo spíš kýbl) nafty. I tak se však jedná o celkem působivá čísla.

„Přes deset litrů se nedostanete ani stylem bílá dodávka je nejrychlejší auto na světě.“

Po městě se lze pohybovat s přehledem do devíti litrů, ustálenou devadesátkou se dostanete až na hodnotu 4,7 l/100 km, takže volným tempem mimo město lze jezdit kolem pěti litrů, a ani stylem „bílá dodávka je nejrychlejší auto na světě“ se přes deset litrů prostě nedostanete.

Ovladatelnost

Za posledních několik let jsme si už zvykli, že se užitková auta řídí v podstatě stejně jako normální civilní vozy, a nejinak je tomu i v případě Mercedesu Vito. Pozice za volantem možná není tak útulná jako třeba ve větším Sprinteru, ale i na dlouhých cestách se tu budete cítit celkem pohodlně. Výhled vpřed je tradičně velkorysý, což v kombinaci s lehkým, avšak stále mechanickým chodem všech ovládacích prvků činí z řízení Vita snadnou záležitost.

Z hlediska jízdních vlastností je Vito dospělým vozem – podovzek má dost přilnavosti a můžete se tak na něj spolehnout i ve chvíli, kdy se v zatáčce trochu pozapomenete, stejně jako ve vyšších rychlostech. Zároveň není ani v prázdném stavu nějak přehnaně nervózní a za všech okolností zůstává velmi pohodlný. Počítat musíte jen s tím, že se každá sebemenší rána hlasitě rozlehne do kabiny, v níž se všechno ozývá jako v obrovské plechovce. Ale to už ke skříňovým dodávkám tak nějak patří.

Verdikt

Mercedes-Benz Vito není nejlevnější ani ve své nejchudší verzi, na druhou stranu však působí velmi dospěle, solidně a bytelně. Pokud v autě nebudete trávit celé dny na dlouhých cestách, ale jen poskakovat po městě, ve výsledku zjistíte, že nic víc než centrální zamykání, elektrická okna a zrcátka, manuální klimatizaci a tempomat vlastně ani nepotřebujete (možná jen parkovací senzory).

Totéž platí pro základní šestnáctistovku, která do města a na krátké vzdálenosti stačí a odmění se slušnou spotřebou. Pokud tedy máte v plánu vozit jen pár vodovodních trubek a bedny s nářadím nebo zásobovat obchod s cukrovou vatou, neexistuje důvod, proč potřebovat něco víc. A pokud ano, naštěsí máte spoustu možností, jak si Vito namixovat.

Měření a technické údaje