Legendy minulosti: Ruf CTR Yellowbird
Oslava 50 let vozu Porsche 911 si o článek do rubriky Legendy minulosti přímo říká, ale o modelu 911 jsme už psali. Tak co sem tedy vrazit? A když Ondra začal psát novinku o novém majiteli automobilky Ruf, napadlo nás, že bychom se mohli podrobně podívat právě na jeden z nejšílenějších produktů, který tato malá německá firma vyrobila.
Společnost založil už v roce 1939 Alois Ruf jako servis aut, po druhé světové válce si otevřel ještě benzínku a později začal stavět dokonce i autobusy. V šedesátých letech se ale poprvé dostal k servisu vozů značky Porsche a pomalu se začal ubírat právě tudy. Alois Ruf ale zemřel v roce 1974 a vypadalo to se společností bledě, jenže jeho čtyřiadvacetiletý syn se rozhodl v byznysu pokračovat.
DOPORUČUJEME: Legendy minulosti – Porsche 911
Už v roce 1975 představili své první přestavěné Porsche 911 a o rok později upravili model Porsche Turbo, jehož výkon povyrostl ze sériových 260 na 303 koní. Ruf postavil i vlastní pětistupňovou převodovku (Porsche Turbo mělo jen čtyři rychlosti, protože tovární pětikvalt nebyl schopen přenést velký výkon a točivý moment) a už v roce 1981 dostal veledůležitý dokument potvrzující, že může stavět silniční vozy vlastní značky. Přestalo se tak jednat pouze o úpravce a oficiálně tak vznikla samostatná automobilka.V roce 1983 Ruf představil model BTR s přeplňováním a výkonem 375 koní. Velká změna pak přišla v roce 1985, kdy společnost spolupracovala s pneumatikářským gigantem Dunlop na vývoji dojezdové pneumatiky runflat pro vysokorychlostní testování. Vozy Ruf se ukázaly jako velmi vhodné, protože nic jiného tehdy tak rychle nejezdilo.
A tím se dostáváme právě k vozu Ruf CTR, který americký magazín Road & Track pokřtil jako Yellowbird a to mu také zůstalo. Ukázal se v roce 1987 a označení znamenalo „Group C Turbo Ruf“. Přesto auto nikdy oficiálně nezávodilo, byl to čistě silniční vůz a svým způsobem i experimentální.
Cílem bylo postavit velmi rychlé auto a proto Ruf použil užší karoserii standardního Porsche 911 3.2 z roku 1987, nikoli širší model 930 Turbo. Základní Carrera totiž měla nižší hmotnost a hlavně nižší odpor vzduchu. I tak ale Ruf odpor vzduchu dále snížil vlastním designem předního a zadního nárazníku či podlahy vozu.
Vzduchem chlazený motor 3,2 litru byl převrtán na 3,36 litru a především krom jiných vnitřností dostal dvě obří turbodmychadla a dva mezichladiče. Ruf vyřízl do karoserie vzadu po stranách i dva vstupy vzduchu, který proudil právě k mezichladičům. O přípravu směsi se staralo elektronické vstřikování Bosch a o zapalování podobný systém, který byl použit na závodním Porsche 962. Výsledkem byl oficiální výkon 476 koní a točivý moment 553 Nm.
Traduje se, že to je ale číslo, které Ruf změřil u vůbec prvního motoru na brzdě a dál ho tak uváděl. Jak se ale později ukázalo, jednalo se o velmi podhodnocená data, protože běžně se silničním vozům Ruf CTR podařilo změřit výkon přes 500 koní…Ruf použil vlastní pětistupňovou převodovku a mohl tak pro CTR navrhnout jedinečné odstupňování. Nebyl nijak limitován a skutečně mohl spočítat, kam až auto bude moci zajít. A protože si dal záležet i na snížení hmotnosti (díky hliníkovým panelům karoserie byl CTR o asi 200 kg lehčí než tovární Porsche 911), vzniklo skutečně drtivě rychlé auto.
Ruf CTR Yellobird se dostal na stovku za 3,7 sekundy a na oválu Nardo v Itálii dokázal jet rychlostí 342 km/h. Toto číslo sice plno lidí zpochybňovalo, neboť se tvrdilo, že motor neměl tovární nastavení… Rozhodně to ale bylo číslo, na které bylo krátké později i Ferrari F40 a Porsche 959.
S hmotností 1170 kg byl ale Ruf CTR, i přes masu hmotnosti vzadu, velmi dobře ovladatelný. Sice podle řidičů ve vysoké rychlosti trpěl na nadlehčování přídě a nedotáčivost, ale na Nordschleife držel s časem 8:05 docela dlouho rekord mezi silničními auty. Ruf si dal s nastavením podvozku velmi záležet a nic neponechal náhodě ani v případě brzdové soustavy. Například brzdové kotouče o průměru 330 mm od Bremba by byly dostatečné i na dnešní poměry u mnohem těžších a silnějších aut.Kvůli velkým brzdám musel Ruf vyvinout i vlastní 17″ ráfky, protože za originální 15″ se brzdy nevešly. Ráfky pak šly na odbyt i jako doplněk pro ty „méně“ štastné majitele Porsche Turbo, kteří na Ruf neměli. Tenhdy stál v přepočtu přes 220 000 dolarů a řadil se mezi nejdražší auta na trhu. Byl ale také prakticky nejrychlejší, takže svou cenu ospravedlnil.
Ruf sám od základu postavil pouze 29 aut, víc jich vzniklo přestavbou z vozů, které přivezli zákazníci. Ikonický status modelu CTR Yellowbird, který i dnes působí skutečně velmi rychle, se odráží i v jeho ceně. Když už se nějaký objeví na prodej, chce za něj majitel zpravidla přes pět milionů korun.
Ruf CTR Yellowbird byl nahrazen v roce 1996 modelem CTR2, který byl založen na Porsche 911 993 Turbo. Měl oficiální výkon 520 koní, byl o 200 kg těžší než CTR a také lépe vybaven. Přesto uháněl rychlostí 352 km/h a mohl se měřit jak s McLarenem F1, tak s Ferrari F50 či Jaguarem XJ220. V historii ale pravděpodobně zůstane Ruf nesmazatelně zapsán právě modelem Ruf CTR Yellowbird.
