Legendy minulosti: Ferrari F50

Není to ještě ani dvacet let, co se Ferrari F50 začalo vyrábět. Přesto si místo v našem žebříčku ikonických aut určitě zaslouží.

Ačkoli se k Ferrari F50 neváže žádná zajímavá historka, určitě je to auto, které si pozornost zaslouží. A možná se na něj tak trochu neprávem zapomíná jako na jedno z nejfantastičtějších silničních Ferrari všech dob. Vzniklo totiž v době, kdy směr udával McLaren F1 se svou maximálkou za 350 km/h. Ferrari F50 sice nebylo tak rychlé, ale rozhodně se jednalo o technický unikát.

Tento velmi speciální automobil vznikl na oslavu 50. výročí Ferrari a vlastně si ho výrobce postavil sám pro sebe (respektive pro ochotně platící zákazníky, kterých bylo jen 349). Zatímco šílené Ferrari F40 vzniklo z nouze, aby se aspoň trochu vrátily investice do závodního speciálu, který nikdy nezávodil, Ferrari F50 už byla jen hračka. Přesto automobilka neponechala nic náhodě.Jako inspirace pro stavbu silničního superauta sloužil monopost Ferrari 641 Alaina Prosta z roku 1990 a motor přímo technicky vycházel z nepříliš úspěšného monopostu F92A z roku 1992, se kterým závodil Jean Alesi a se kterým dosáhl nejlépe jen na dvě třetí místa. Z formule z roku 1992 si ale silniční F50 „vypůjčilo“ krom motoru ještě elektronicky řízený aktivní podvozek, což byla v té době poměrně novátorská technika.

Motor Ferrari F50 samozřejmě nebyl převzat přímo z formule. Oproti závodnímu motoru se objem šedesátiventilového dvanáctiválce s atmosférickým sáním zvětšil z 3,5 l na 4,7 litru. Výsledek dával výkon 580 koní v 8000 ot./min. a na dnešní poměry nuzáckých 470 Nm v 6500 ot./min. No, tehdy ještě lidé uměli řídit a s motorem pracovat – dnes se už jen šlape v nízkých otáčkách na plyn… Ale to by bylo na jiné povídání.

Upravená pohonná jednotka z F92A o objemu 4,0 l a výkonu asi 600 koní byla použita už v roce 1994 v závodním prototypu 333 SP amerického šampionátu IMSA. V té době už byly práce na silniční verzi F50 v plném proudu. Do závodů se pak mělo podívat i Ferrari F50, ale o tom až za chvíli.Konstrukce auta prakticky kopírovala zvyklosti z formule 1. Ke karbonovému monokoku byly připevněny karbonové panely karoserie a podvozek byl vlastně kopií toho, který Ferrari použilo na monopostu F92A. Sice byl samozřejmě upraven pro použití v silničním autě, ale technicky to vlastně byl stejný aktivní podvozek. Auto bez motoru vážilo tunu, hmotnost kompletního vozu bez náplní byla jen 1230 kg.

Jak bylo u Ferrari zvykem, moc se nehledělo na komfort a luxus. Interiér auta byl velmi spartánský, i když se s ním prý žilo lépe než třeba s Ferrari F40. Řidiči si pochvalovali také mnohem lineárnější nástup výkonu a snazší ovládání než u F40. Velkým plusem auta byla i funkční aerodynamika, která při maximální rychlosti 325 km/h generovala solidní přítlak 437 kg (z toho 40 % na přední a 60 % na zadní nápravě).Na závodní dráze se Ferrari F50 moc neohřálo. Vzniklo sice několik exemplářů GT1 s výkonem zvýšeným až na 750 koní a účinnější aerodynamikou, ale Ferrari brzy závodní program F50 zrušilo a soustředilo se čistě na Formuli 1. Vznikly jen tři zkušební kusy a jeden prý získal proslulý brunejský sultán, ale podle dostupných informací je nyní auto v hodnotě několika desítek milionů v držení sběratele z Irska.

Ferrari vždycky tvrdilo, že svých aut vyrobí „o jedno méně, než kolik vyžaduje trh“. Proto od roku 1995 do roku 1997 vzniklo jen 349 silničních aut a jeden exemplář do muzea značky. Nyní se ceny pohybují od asi 12,5 milionu korun, což není zas tak moc. Postupně ale rostou, takže pokud chcete dobře investovat, měli byste si pospíšit. Modely F50 naštěstí nepotkal podobně neštastný osud jako pozdější Enzo, takže jich příliš mnoho neskončilo rozvěšených po příkopech. Díky relativně jednoduché technice je jejich bolístkou jen životnost spojky. A pozor si také dejte na mazání motoru…

Model F50 prostě měl být výkladní skříň automobilky Ferrari. I když za sebou nemá úspěšnou závodní historii nebo nějaký mýtický příběh, je to jedno z nejfantastičtějších aut, které kdy italská automobilka vyrobila. Čert vem, že nikdy nebylo vyrovnaným soupeřem McLarenu F1.

Dalibor Žák

Měření a technické údaje

Motor
Konstrukcevidlicový dvanáctiválec, 65°
Palivobenzín
RozvodDOHC, pět ventilů na válec
Plněníatmosférické sání
Uloženíuprostřed podél
Zdvihový objem (cm3)4698
Kompresní poměr11,3 : 1
Vrtání x zdvih (mm)85,0 x 69,0
Převodovkašestistupňová manuální
Poháněná kolazadní
Podvozek
Vpředudvojité lichoběžníky, stabilizátor
Vzadudvojité lichoběžníky, stabilizátor
Brzdy vpředukotoučové s vnitřním chlazením, 356 mm
Brzdy vzadukotoučové s vnitřním chlazením, 335 mm
Pneumatiky vpředu245/35 ZR18 Goodyear Eagle F1 GS
Pneumatiky vzadu335/30 ZR18 Goodyear Eagle F1 GS
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)382,5 / 520 v 8000 ot./min.
Točivý moment (Nm)470 v 6500 ot./min.
Výkon/hmotnost (k/t)422,7
0-100 km/h (s)3,7
Nejvyšší rychlost (km/h)325
Objem nádrže (l)105
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)4480
Šířka (mm)1986
Výška (mm)1120
Rozvor náprav (mm)2580
Provozní hmotnost (kg)1230
27.4.2012 9:00| autor: Dalibor Žák

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist