Kottás: Na cizí auta se prostě nešahá!

Bulvární kauzou číslo jedna se v posledních dnech stal incident s autem zpěváka Daniela Landy. Pokud nejste v obraze, neznámý vandal (nyní už zřejmě známý) zpěvákovi poplival, polil pivem a nakonec kamenem dokola objel jeho Porsche 911 a nechal se přitom zachytit na bezpečnostní kamery. Už o tom píší dokonce i věhlasná zahraniční motoristická média. Tak proč o tom my píšeme až teď? Upřímně, vlastně by mne to vůbec nezajímalo, pokud by ovšem v hlavní roli nefigurovalo auto. Jedna věc mi ale nedá spát – co k tomu pachatele vedlo?

Varianta č. 1: auto zná, ví komu patří, a proto si na něm vylil zlost. Ať už proto, že nesouhlasí s hudebníkovými názory, texty písní nebo spolu mají nevyřešené účty. To bych ještě dokázal pochopit. Dluží mu peníze, svedl mu ženu, „je to nácek“ – nehodící se šrtnětě. Dovedu si představit, že pokud máte motiv a spravedlnosti se jinde nedovoláte, tak prostě vezmete věci do svých rukou. Ovšem nesmíte být vyzáblé tintítko, které si na „férovku“ netroufne. Ale proč proboha auto, které za nic nemůže?

Varianta č. 2: auto si vybral náhodně. To je verze, která mně osobně docela děsí. Závistivé individuum s názory „vždyť si na to stejně jenom nakradl a beztak si může koupit další“, které jen tak z plezíru poškrábe auto, je totiž podle mého nejnižší formou života (hned po městských policistech, militantních cykloaktivistech a bruselských úřednících). Rozumím, ale neschvaluji, že si někdo potřebuje vybít svůj pocit nicotnosti, protože sám v životě neměl ani snahu něco dokázat jako ti, kterým ze závisti ničí majetek, rozumím (ale neschvaluji) jejich zvrácenému chápání ekonomických souvislostí, podle kterého žijí v domnějí, že si majetní lidé mohou zničené věci kupovat snad donekonečna. Ono se není čemu divit, když je to každý večer v televizi samý pirát v luxusním černém sporťáku… Ale proč proboha auto, které za nic nemůže?

Varianta č. 3: kombinace obojího. Osobně můj největší favorit a zároveň také největší strašák. Popularitě Daniela Landy se zdaleka netěším, ono psaní o autech vás moc neproslaví, přesto se však děsím chvíle, až ráno přijdu k náležitě drahému testovacímu autu a najdu ho celé poškrábané. Opravdu neblouzním, jednou se nám to už v redakci stalo, dokonce opakovaně. A několik městských policistů nebo militantních cykloaktivistů by se určitě také našlo (z Bruselu je to sem naštěstí daleko). Raději mi dejte za všechny blogy do úst, ale jenom proboha ne auto, které za nic nemůže!

Zajímavé je také vyjádření poškozeného Daniela Landy: „To poslední, co bych si přál je veřejný lynč. Sice nesouhlasím s ničením cizího majetku, ale rozhodně jsem také proti násilí. Celou situaci řeší policie České republiky a budu rád, když se moji fanoušci zdrží jakéhokoliv útoku na onoho kloučka. Doufám, že se celá situace brzy vyřeší a možná se domluvíme i mimosoudně. Takže prosím všechny své fanoušky, aby to nechali být, protože od toho máme úřady, které by měly zasáhnout a situaci vyřešit. Násilím se nikdy nic nevyřešilo. Nemstěte se, prosím.“

Ať už je to jak chce, a ať už to dopadne jakkoliv, jedno je jisté – na cizí auta se prostě nesahá! Místo pozitivně naladěného Daniela Landy totiž můžete nevědomky narazit na někoho, koho určitě nechcete naštvat…