Je právo nevypovídat zbytečný luxus? Část I.

Poslanecká sněmovna schválila změnu týkající se postihování vlastníků vozidel za přestupky spáchané řidičem jejich vozidla - máme se bát?

Patrně asi většina řidičů zaregistrovala, že se Poslanecká sněmovna zabývala a schválila změnu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jejímž smyslem mělo/má být „vyřešení problému s osobou blízkou„.

Na úvod musím znovu zopakovat, že se nejedná o „problém s osobou blízkou“, jak to bohužel novináři, kteří tomu nerozumí, nazývají, ale že jde prostě a jednoduše o to, že v právním státě nemusí nikdo vypovídat proti sobě ani proti osobám blízkým. Ale protože se novinářům nehodí psát, že nikdo není (zcela pochopitelně) povinen vypovídat proti sobě (to by už neznělo tak úderně a navíc ve většině případů nejde o to, že by řidiči nechtěli práskat své osoby blízké, ale ve skutečnosti nechtějí udávat sami sebe, což novinářům zcela uniká, protože tomu nerozumí) a ačkoliv se jedná o základní součást standardního katalogu lidských práv, které v českém právu přísluší osobám jak v trestním, tak v přestupkovém řízení (pozor, nenechte se mást tím, že Listina toto právo vztahuje jen k trestnímu řízení, relevantní judikatura ESLP to právo „roztáhla“ i na všechny ostatní druhy správního trestání, tedy i na přestupkové řízení), můžete neustále slýchat o pranýřování „výmluv“ na osobu blízkou a jak je s tímto „problémem“ potřeba zatočit.Zcela pak v té diskusi zapadá, že lidé prostě a jednoduše odmítají vypovídat proti sobě, což je zcela legitimní a nikdo není povinen udávat sám sebe nebo se k něčemu přiznávat. Úřady mu to buď za pomocí jiných důkazů dokážou, anebo se jim to nepodaří potrestat.

Naše poslance ale nějaká základní práva nechávají chladnými, protože penězovod z pokut (k tomu se dostaneme dál) si přece nějakými právy rozvracet nenechají.

Než se pustím do samotného rozboru paragrafového znění, které schválila Sněmovna (podotýkám, že to ještě může vrátit Senát nebo prezident), chtěl bych uvést, že je to rozsáhlá problematika a že se k tomuto návrhu určitě vrátím v několika článcích, případně v blogu, protože na tomto návrhu lze demonstrovat řadu negativních až patologických projevů současné legislativní práce našeho Parlamentu a úřadů (zejména MDS), což cítím jako nutnost pro otevření očí řady lidí, které mají stále ještě v tyto instituce, dle mého názoru, zcela neodůvodněnou důvěru a naivně předpokládají, že co vrchnost činí, dobře činí, protože ji přece na srdci leží naše blaho.

Pro zájemce o celé znění schváleného textu, můžete se podívat na stránky PSP, číslo sněmovního tisku 300. Pokud jste tak již učinili a máte pochybnosti o tom, jak to přesně má fungovat, nejste sami. Taky jsem si to musel několikrát přečíst, abych pochopil myšlenku tvůrce této novely, protože to na první čtení není úplně srozumitelné. Pojďme se podívat tedy na to, jak to má fungovat.1) Jak to má celé fungovat?
Dále v textu a v dalších dílech podrobně rozeberu do detailu celé paragrafové znění, ale nejprve a ve stručnosti popíšu, jak si to zákonodárce představuje (např. v Praze):
a) MP změří rychlost svými automatizovanými systémy
b) Vyzvou provozovatele standardním způsobem jako dnes, ale ten odmítne vypovídat
c) MP to postoupí Magistrátu
d) Magistrát rovnou a bez dalšího pošle dopis s určením částky o zaplacení provozovateli vypočtené podobně jako pokuta za ten přestupek
e) Když to provozovatel zaplatí ve stanovené lhůtě (15 dní), tak to tím končí (všimněte si, že nikdo nehledá viníka, úřady na to zcela rezignují a jde jim jen o ty peníze)
f) Když provozovatel udá řidiče, Magistrát to bude řešit s řidičem
g) Když provozovatel nezaplatí, případně neudá řidiče, bude to dál Magistrát řešit s provozovatelem
h) Bude to řešit tak, že ho obviní z nového správního deliktu (o tom viz dále), že nezajistil, aby řidiči jeho auta dodržovali pravidla silničního provozu
i) A pak za to, že nezajistil, aby s jeho autem nebyly páchány přestupky (jak absurdní) dá provozovateli pokutu vypočtenou podle sankce za ten přestupek, max. 10 000 Kč.

A nyní k jednotlivým podrobnostem:

2) Nový správní delikt – povinnost zajistit dodržování pravidel
Tvůrce této novely začal tím, že provozovatelům vozidel (k definici provozovatele se dostanu dál) definoval novou povinnost, která zní takto:

„Provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“

Není třeba velkých úvah, aby se každý z nás zeptal: „Jak? Jak má provozovatel vozidla zajistit, aby řidič jeho vozidla dodržoval pravidla, pokud zrovna sám provozovatel neřídí?“ Pokud byste tuto otázku položili tvůrci novely, nejspíš by se jen škodolibě usmál a řekl: „Nijak, takovou povinnost (pokud auto řídí někdo jiný než provozovatel) nemůžete nikdy splnit, ani to zajistit.“

Abychom tomu ale správně rozuměli – ta povinnost tam stejně není proto, abychom ji dokázali nebo mohli splnit, ale proto, abychom byli „vytrestáni“ za to, že si dovolujeme se nepřiznat (jaká drzost se poníženě ke všemu hned nepřiznat, že?) a aby nás dostali tam, kde nás chtějí mít, tedy v porušení této povinnosti, protože od toho se odvíjí další kroky, ke kterým se hned dostanu. Záměrně je nastavena jako nesplnitelná (pokud řídí někdo jiný než provozovatel) ve stylu: “Buď jsi řídil ty, provozovateli, tak se přiznej, anebo když se nepřiznáš (co na tom, že podle Listiny nemusíš), případně nepráskneš, kdo to byl, tak to stejně zaplatíš, aby ses příště přiznal! Nám tu nikdo uplatňováním svých základních práv kšeft z měření kazit nebude!“


Pokud to projde, budeme mít tedy jako provozovatelé novou povinnost, která bude v případě, kdy auto někomu půjčíme, nesplnitelná, resp. pokud budeme řídit sami pak obcházející naše základní právo nevypovídat. Ostatně si myslím, že toto je první slabý bod celé konstrukce, protože pokud tento správní delikt nemá mít povahu odpovědnosti za výsledek, což např. u přestupků zásadně není dovoleno, pak se bude muset prokazovat zavinění na výsledku, a to by už pro správní úřady mohlo být těžké. Pokud totiž to porušení pravidel spáchal někdo jiný a provozovatel to nevěděl a ani to vědět nemohl nebo neměl (nemá jak), chybělo by zcela zavinění.

To je ostatně nevyhnutelný důsledek pokroucené konstrukce, kterou zákonodárce použil, kdy bez milosti znásilnil standardní principy správního trestání, aby dosáhnul toho, co chtěl. Dle mého soudu to bude první z měkkých podbřišku této novely, na kterou bude na místě se soustředit při obhajobě.

3) Kdy budeme odpovídat za tento delikt?
Ale co, chtělo by se optimisticky říct, že zákonodárce měl dobrý úmysl trestat skutečného viníka přestupku a tímto způsobem se k němu dostat (jakkoliv při tom citlivě jako slon v porcelánu obchází a ignoruje právě základní právo nevypovídat, které MÁ zabraňovat tomu, aby se úřad k viníkovi dostal – ostatně v tomto směru je vždy inspirativní judikatura Ústavního soudu, kdykoli poměřuje dva neslučitelné principy, což je i tento případ), to by ale nesměl stanovit následující podmínky, které z jeho počinu činí věc naprosto účelovou a zaměřenou na jeden jediný cíl – vybrat peníze!

Odpovědnost za tento delikt je totiž „zúžena“ na následující případy“:

a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání,

b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a

c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.“

ad a) Ano, čtete správně – tento nový delikt se vztahuje pouze na případy, kdy došlo k zaznamenání přestupku automatickou kamerou nebo radarem bez obsluhy. Jestli se ptáte, proč (když jde přeci určitě o potrestání a nalezení viníka) to nebude platit např. tam, kde bude Policie ČR nebo MP měřit, ale jen vás vyfotí, ale nezastaví, marně byste smysluplnou odpověď hledali.

Anebo jinak, našli byste ji, ale nelíbila by se vám. Lze snad najít lepší důkaz toho, že je daná novela „šitá“ na míru Městským policiím (zejména té z Prahy), aby jim usnadnila vybírání peněz než toto? Pokud by to zákonodárce myslel upřímně, stanovil by to plošně na všechny případy, protože o co je méně důležité dostat toho, kdo nebyl zastaven, ale změřen zařízením, které někdo obsluhuje, než v případě, kdy je to zařízení automatizované?

Aha, jistě, tam nám tolik peněz neutíká, takže to nebudeme řešit, jde přece o to vybrat co nejvíc peněz, ne o bezpečnost. Soustředíme se pouze na to, kde je největší zlatý důl – průměrná měření provozovaná městy a jejich Městskými policiemi.

Jestli něčím, tak tímto zákonodárce poslal jasný vzkaz – jde nám jen a jen o peníze, o nic jiného. Nezajímá nás bezpečnost, je nám jedno, jestli bude viník potrestán (však my ho ani hledat nechceme a nebudeme – to je moc zdlouhavé a náročné), jde nám jen a jen o prachy a dostaneme je z vás a někdo je zaplatí, ať chcete nebo ne!

Je to ale pěkný business, který si přece nenechají narušit. Vlastně už to není pokuta, začíná to připomínat poplatek za průjezd. Město nastaví někde nějaké nesmyslné limity (jako 80ku na Jižní spojce nebo 50ku na Magistrále), které stejně nikdo nebude dodržovat a udělá si z toho zlatý důl. A vlastníci aut budou platit a platit. Všimněte, jak se z toho zcela vytratil ten aspekt trestu (nehledá se viník), ale zůstalo už jen u toho výběru pokut a vše se podřídilo tomu, aby se z někoho ty peníze dostaly.Čtěte také: Řidiči, naučte se bránit – 10 tipů pro jednání s policií

Pojďme ale dál.

ad b) Tato podmínka je vcelku nesporná. Je jasné, že to porušení, za které hrozí provozovateli sankce, musí být přestupkem, resp. některým z přestupků, které jsou definovány v zákoně o provozu na pozemních komunikacích (přesněji řečeno tam od srpna ty přestupky budou vyjmenovány). To pak bude možné využít v souvislosti s materiálním aspektem (o tom v některé další části o této změně).

ad c) Příslušným přestupkem nesmí dojít k dopravní nehodě, což je velmi hloupá nahrávka na smeč v rámci obhajoby (ke způsobům obhajoby se dostanu v dalších částech článku)

4) Výše sankce
Za tento delikt, tj. za to, že údajně nezajistil, aby s jeho autem nebyly páchány přestupky, hrozí provozovateli pokuta. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč.

Body za to nemají být, pouze pokuta až do shora uvedené výše.

V dalším díle se podíváme na to, jaké jsou další podmínky a kdy se lze (jak to předpokládá zákon) vyvinit.

20.6.2011 6:00| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist