Fullgas 2015: Peking – Jitijang aneb konečně na dálnici
Slušných pokusů už bylo dost. A hle!!! Vyšlo to a prvních150 km mastíme po high way. Na další bráně bereme pravou závoru a opět s úspěchem. Po dalších 50-ti kilometrech je situace o něco dramatičtější. Schováváme se za kamion s cílem proklouznout po jeho boku. Náčelník lišácky jede krokem vedle kabiny a u okýnka divoce vyrazí vpřed. Vlasta se protahuje taky. Ke mně už běží obsluha s jasným gestem stůj! Koukám jinam a jen tak tak se protahuju.
Dezi zavírá oči a pán asi uskočil. Bereme za plyn a ujíždíme mávajícím orgánům. Do cíle dorazíme za krásné tři hodinky. Je brzké odpoledne a my máme spoustu času pro doplnění zásob. Já s Dezim jdeme shánět teplé návleky na řidítka. Ve městě způsobíme opět dopravní kolaps, kdy zvědavý dav zablokuje křižovatku. Nakonec jsme úspěšný a povede se nám sehnat tři sady. Aleš už své má z Touratechu z Prahy za krásné tři tisíce. My kupujeme větší, teplejší a za 80 Kč za pár. Holt za kvalitu se platí.
Po úpravě strojů, jdeme také vylepšit naše zevnějšky. Dohodli jsme se, že našim průvodcům připravíme překvapení. Místní holičství není na takový nával připravený. První jde na řadu Aleš. Vysvětluje mistrovi, co chce vytvořit na své makovici. Mistr se kroutí neb požadovaný punk není schválený stranou. Nakonec po tlaku kapituluje a rejdí Álovi mašinkou po jeho řepě. Druhý Dezi si volí Spoka z hvězdných válek. Třetí Vlastík nemá moc možností. Po krátké poradě volí Lenina. Já pořád nevím, čím bych je troufnul. Nakonec Dezi nachází misku od oběda a vrazí mi jí na šišku. To už se mistr popadá za břicho.
Aleš chce vyzkoušet svojí novou drsnou image. Vyrazí na ulici a po vzoru Shreka houká na lidi. Nikdo však neutíká, jen se všichni smějí. Vrací se zklamán do našeho salónu, kde mistr dokončuje své vrcholové dílo a mění mě na pravoslavného popa. S naší novou identitou to jen pecka. Lidé nás už tolik neobléhají, někteří se i bojí. U hotelu nás potkává Leo a skoro upadne. Jde do podivného podřepu a vydává zvláštní chrčivé zvuky. To už přibíhá Jimmy a hned se láme v kolenou. Vůbec tomu nerozumí. Ani náš pokus o fabulaci, že chceme lépe zapadnout v davu v liduprázdném Mongolsku jim jasno nepřináší.
Na večeři je rušno. Všichni se na nás chodí dívat. Jimmovi s Leem je očividně lehko. Zítra se nás zbaví!!! Při závěrečném hodnocení našeho výletu nám naši průvodci děkují za neobyčejné zážitky. To prý ještě nezažili,a to Leo se tímto bussinesem živý už dvacet let. Holt originál je jen jeden. Po příjemném večeru padáme do pelechu. Zítra nás čeká Mongolsko.
