Ford Mondeo Combi 2.0 EcoBoost

• Dynamika 8

• Chování na silnici 10

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 9

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8.6

RADOSTI
Silný a kultivovaný motor; ticho na palubě; sdílné a příjemné řízení; obří prostor uvnitř; relativně nízká spotřeba

STAROSTI
Aretace sluneční clony; pomalý a neergonomický centrální displej; museli jsme ho vrátit

Tohle je zase jedno z těch testovacích aut, která se nevrací snadno. Ačkoli Ford Mondeo stárne, vždyť už jsou na světě první obrázky jeho nástupce, pořád je to jedno z nejlepších řidičsky zaměřených aut ve své kategorii. I přes svůj věk je design a technika docela na úrovni a i když najdete opravdu staré detaily, v celku funguje Mondeo stále velmi uspokojivě.

Tentokrát jsme konečně dostali k testu dvoulitrový přeplňovaný čtyřválec EcoBoost spojený s manuální převodovkou. Ta se do auta nastěhovala až s odstupem času a zřejmě kvůli tlaku zákazníků. Ford totiž prodával EcoBoost jen s dvouspojkovým automatem, ale v Evropě je přeci jen ještě docela velká skupina lidí, která chce tato auta s ručním řazením.

Ford Mondeo fotogalerie – vše co potřebujete vidět

A ani se tomu moc nedivím, protože dvouspojková převodovka Powershift od Fordu má jisté mezery v přesnosti, odezvě a efektivitě. Ačkoli sám raději v podobně zaměřených autech preferuji automatické řazení, tentokrát jsem se na manuál vyloženě těšil, protože dvoulitrový EcoBoost spojený s automatem nedopadl v posledním testu zrovna výborně.Po nastoupení se žádné překvapení nekoná, pořád je to staré známé Mondeo. Volant a sedačka se dají velmi široce nastavit, takže tu nemám problém s nalezením optimální polohy za volantem. Problém mi jen dělalo ovládání centrálního dotykového displeje, který si občas postaví hlavu. Tak například nechápu, proč funguje parkovací kamera jen tehdy, když máte zapnuté rádio. Navigace už toho má také dost za sebou a rozhodně bych ji nedoporučil do soutěže o „nejrychlejší a nejintuitivnější systém na trhu“.

Avšak nastartujte stiskem tlačítka foukaný dvoulitrový čtyřválec a rázem máte po starostech. Motor naskočí do velmi tichého a kultivovaného volnoběhu, kterému se ani ty nejjemnější diesely na trhu nemohou rovnat – a ty od Fordu už vůbec ne.

DOPORUČUJEME: Srovnávací test kombíků v dieselu – Mondeo vs Superb vs Insignia

Spojka a řazení jdou lépe než u podobného dieselu a především mě těšil velmi plynulý nárůst výkonu a ochota motoru pracovat i v nízkých otáčkách. Pod 1500 ot./min. se zpravidla čtyřválcovým dieselům moc nechce, stejně tak jim nevyhovuje vytáčení za 3500 ot./min. Dvoulitrový EcoBoost žije kdekoli mezi 1100 a 6000 ot./min, takže máte více než dvojnásobné pole použitelných otáček.

Výkon narůstá skutečně lineárně a i když ucítíte malinké zaváhání pro prudkém přidání plynu, to než se pořádně roztočí turbo, jsou reakce motoru velmi rychlé a přesné. Poslouchá i na rychlý povel patou při podřazování s meziplynem, po ubrání okamžitě začne setrvačností zpomalovat a vůbec se nechová příliš jako přeplňovaná downsizovaná jednotka. Spíše mi projevem připomíná malý šestiválec, i když samozřejmě zvuková kulisa prozradí, kolik válců v motoru pracuje.

Akusticky samozřejmě čtyřválec na starý pětiválec 2,5 litru nemá, ale vyrovná se mu naléhavostí a dojmem z rychlosti. Těch 200 benzínových koní na auto stačí bohatě a točivého momentu budete mít vždy dostatek. Delší zpřevodování vás ale i přesto naučí před předjížděním podřazovat. Ford Mondeo Combi je přeci jen velké a těžké (1554 kg) auto – je potřeba mu trochu pomoci, pokud ho chcete rozhýbat.Nastavení podvozku ale hmotnostní handikep docela zdatně stírá a na zatočené silnici si budete připadat jak za volantem trošku přerostlého hatchbacku. Přední náprava neodmlouvá a přesně reaguje na povely řidiče. Zadní s nezávislým zavěšením ji sekunduje a auto je v zatáčkách dlouho neutrální, teprve při hodně přehnaném nájezdu přejde do předvídatelné jemné nedotáčivosti, o které se dozvíte z celkem sdílného řízení. Ačkoli má volant slušnou zpětnou vazbu, netrpí tolik na přenos točivého momentu do řízení, i když třeba při odjezdu z křižovatky zaznamenáte lehké táhnutí ke straně, není to ale nic rušivého.

Převod řízení je velmi příjemný a auto nepůsobí přebuzeně, když ho pošlete do zatáčky. Nastavte oblouk a nemusíte provádět drobné korekce, podvozek bude mít ještě dostatek prostoru k práci i na trochu zvlněné silnici. Jakmile se hmota auta přesune v zatáčce ke straně, ucítíte, že kola neodskakují a ještě pořád pohlcují nerovnosti v zatáčce. To je velmi dobrá zpráva, protože vám v Modenu Combi skutečně nehrozí, že by auto začalo odskakovat. Když si vzpomenu třeba na Alfu Romeo 159 SportWagon nebo BMW 330d xDrive, připomíná Ford Mondeo svým projevem na silnici spíše nedávno testovaný Mercedes-Benz C 180. A to už je pro něj docela velká pochvala, nemyslíte?

I když Mondeo nabízí řidiči velmi zajímavé žážitky, jeho teritoriem budou spíše dálnice a hlavní tahy s velkým poloměrem zatáček. Je dobré vědět, že Ford sází právě na akorát tak tuhé nastavení podvozku, které poskytuje jistotu v zatáčkách, ale zároveň dobře filtruje většinu běžných nerovností na našich silnicích. Teprve hodně rozbitá okreska vás přiměje uvažovat, jestli jste si raději neměli pořídit vznášedlo. Díky dobré hlukové izolaci o podvozku skoro nevíte a Mondeo je příjemně izolováno i od aerodynamického hluku a hučení kol. Teprve za asi 150 km/h začne do kabiny pronikat hučení zadních kol, kombík na tohle obvykle trpí víc než třeba srovnatelný sedan. Kultivovanost je skutečně příkladná a třeba i u prémiového produktu některé z německých značek o třídu výš by byla ještě naprosto v pořádku.

Velký benzínový motor s turbem může pro někoho působit jako odstrašující případ, ale skutečnost je mnohem příjemnější, než mohou napovídat předsudky. Tipnete si, jakou mělo testované auto na konci testu spotřebu? Deset litrů? Devět? Jen uberte! Když jsem Mondeo Combi 2.0 EcoBoost v pondělí ráno vracel, ukazoval palubní počítač průměr 7,9 litru na 100 km.Rozhodně jsem takhle dobrý výsledek nečekal. A to jsem s Mondeem jel několikrát do pražského centra, párkrát jsem ho prohnal po dálnici a nijak jsem se neomezoval s předjížděním či dynamikou. Výsledek osmi litrů je skutečně skvělá hodnota na velký a těžký kombík s benzínovým přeplňovaným dvoulitrem. S dieselem 2.0 TDCI, nebo spíše 2.2 TDCI o podobných paramterech bych jezdil tak maximálně s o litr a půl lepší spotřebou, ale s mnohem horší kultivovaností. O ovladatelnosti a celkovém dojmu z auta ani nemluvím…

Kombík Fordu Mondeo s tímto motorem a převodovkou koupíte od velmi slušné výbavy Titanium za 736 790 korun. Jak ale asi tušíte, novinářské auto nezůstalo u základu a najdete tu spoustu zbytečností, o jejichž smyslu jsem se už zmiňoval jinde. Třeba bych dokázal žít bez toho paranoidního a nepoužitelného aktivního tempomatu a všech možných systémů hlídajících vaši uvědomělost, bdělost a ostražitost… No, zkrátka bych za Ford Mondeo Combi 2.0 EcoBoost nedával všech 993 090 korun. Podle mě by na hezky vybavené auto stačilo necelých 800 000 korun.

Verdikt
Diesel 2.2 TDCI je o dalších 66 800 korun dražší, takže se mým hrubým výpočtem začne vyplácet až po asi 100 000 ujetých kilometrech při současných cenách pohonných hmot. A proto mám jasného favorita. Ford Mondeo Combi 2.0 EcoBoost s manuální převodovkou je skvělé auto a já vám ho z celého srdce doporučuji. Svezete se báječně, spotřeba nebude drastická a především dostanete velmi kultivované, pohodlné a prostorné auto.

Měření a technické údaje