Dlouhodobý test Nissan X-Trail 1.6 dCi 130 All Mode 4×4-i (2016): Do terénu? Ano!
Dlouhodobý test Nissan X-Trail 1.6 dCi 130 All Mode 4×4-i (2016): Na sněhu a ledu
Pohon všech kol, slušná světlá výška, to jsou ideální předpoklady pro jízdu ve sněhových závějích. Jak si s nimi naše dlouhodobě testované SUV poradí?
Sníh a led, to jsou podmínky pro SUV s pohonem všech kol jako stvořené… Anebo ne? Jak pro které, jsou auta s rádoby terénními schopnostmi, která v reálné konfrontaci s horší adhezí ztrácejí dech, náš dlouhodobě testovaný Nissan X-Trail mezi ně nepatří.
Za testováním jsme vyrazili na uzavřenou trať v Sosnové u České Lípy a nutno říct, že podmínky byly opravdu skvělé, teplota hluboko pod bodem mrazu, sníh a led. Což už samo o sobě může být zajímavým poznatkem – jak auto a jestli vůbec v takovém mrazu nastartuje. Po čtyřech dnech bez pohybu jsme ve čtyři hodiny ráno přišli k X-Trailu, odházeli sníh a zkusili nastartovat.
Tedy, zkusili, ehm, prostě jsme nastartovali. Motor chytil hned na první dobrou, a to netankujeme nijak speciálně aditivované palivo, přesněji řečeno průběžně čerpáme klasickou zimní naftu u stanic OMV. Baterie drží, vše při startovní proceduře probíhá tak, jako kdyby právě nebylo sedmnáct stupňů pod nulou.
Cesta do Sosnové po promrzlé, ale odhrabané dálnici probíhala zcela bez komplikací, ve svižném tempu. Sice za cenu lehce vyšší spotřeby, ale díky tomu, že v sobotu v půl páté ráno na silnici opravdu mnoho aut nepotkáte, dalo se jet opravdu rychle. Tak rychle, že si jeden říkal, že je škoda, že máme auto jen s šestnáctistovkou a že dvoulitrový turbodiesel začal Nissan do auta montovat až teď.
Lehká výtka v protiváze ke kladnému hodnocení a to automatickému přepínání světel, které nefungovalo stoprocentně, byly okamžiky, kdy systém držel potkávačky i když bychom raději projasnili tmu dálkovými světly (já chápu, že v obci to není úplně košer, ale když obec ve skutečnosti jsou tři chaloupky vzdálené od sebe pár set metrů kdesi v lesích a je potřeba vidět?), a jednou zase z dálkových nepřepnul, když se objevilo auto v protisměru. Vše vyřešilo přepnutí do manuálního ovládání a bylo to.
Mluvíme-li o automatice, tak si postěžuji na zavírání kufru. Paráda, zmáčknu tlačítko a víko pátých dveří jde samo dolů, jenže dost pomalu. Pomalu na to, abych rychle skočil za volant a rozjel se, anebo aby to samé udělal spolujezdec. Pokud se rozjedu dřív, než dveře klesnou zcela dolů, stane se to, že se nedovřou za jízdy, ale zaseknou se pootevřené a alarm začne pípat, že jedu s otevřenými dveřmi. No, logika by mi radila spíš než pípat kolem dokola nechat dveře doklapnout, ale bohužel tomu tak není.
Hlavním tématem má být ale jízda v zimních podmínkách, takže pojďme na to, ovladačem pro volbu nastavení pohonu všech kol lze přepnout z předkolky na čtyřkolku, a ještě navíc na permanentní a vyjet na dráhu. Auto se drží všemi koly stopy a pokud mohu hodnotit, tak je lepší nechat zapnutý systém stabilizace, který včas auto na kluzkém povrchu usměrní a jízda je tak plynulejší. S vypnutým ESP totiž auto začne vykazovat nedotáčivost, kterou nelze korigovat klasickými fintami, protože auto tak prostě nefunguje. A to nemluvíme o vulgárním taháním za ruční brzdu, kterou navíc v tom klasickém pojetí X-Trail nemá, je tady elektrická s táhlem na středovém panelu.
Když jsme jezdili v terénu na podzim, auto se s kopci, haldami a výjezdy popasovalo bez potíží, na sněhu, navíc když jsme zkušebně naložili vůz až po střechu zavazadly i cestujícími, se začalo ukazovat, že naftová šestnástistovka je ideálním kompromisem mezi výkonem a spotřebou na běžné „civilní“ ježdění, ale že s plnou náloží v horším terénu by se hodilo víc než 130 koní a 320 Nm.
Závěrem tedy můžeme říct, že se náš Nissan X-Trail předvedl jako slušný dopravní prostředek, který se zimy v žádném případě nezalekne, jako expediční vozidlo do zasněžených velehor asi nezamíří, ale coby každodenní partner, včetně výjezdů na hory a lyže, nezklame a dobře poslouží.
20.12.2016 12:26| autor: Filip Rakovan
