Dlouhodobý test Mercedes C: jízda na jedničku s hvězdičkou
Ojeté vozidlo z nabídky AAA AUTO jsme během prvních 4000 kilometrů prohnali po klikatých okreskách i po dálnici. Vůz se samozřejmě pohyboval i v městském provozu, kde se sice jezdí výrazně pomaleji, ale třeba taková městská dlažba dokáže schopnosti podvozku prověřit v jiném směru. Ostatně i české okresní silnice pověstné svým často mizerným stavem jsou mnohdy pro automobily drsnou maturitou.
Zkoušený Mercedes třídy C pohání turbodiesel o objemu 2,1 litru a výkonu 125 kW (170 k). Tento čtyřválcový motor nese označení 220 cdi a spolupracuje s automatickou převodovkou, která umožňuje i ruční změnu převodu. Stačí volič převodovky přesunout do polohy pro sekvenční řazení.
Testovaný vůz má klasickou koncepci, tedy motor umístěný vpředu a pohon zadních kol. To může zejména v méně zkušených motoristech vyvolávat respekt, avšak přítomnost rychle zasahujících elektronických asistentů dělá i svižnou jízdu bezpečnou, pokud řidič nezapomene používat hlavu. To ale platí i pro typické předokolky, o nichž se často mluví jako o bezpečnějších pro méně zdatné řidiče.
Skutečně sportovní jízda s poháněnou zadní nápravou vyžaduje jistou dávku zkušenosti, pak je možné tento pro některé handicap, proměnit v klad. S poháněnou zadní nápravou si lze totiž vozidlo dosměrovat do zatáčky. Pohonu zadních kol se není třeba bát, pokud za volant usedne rozumný řidič a jezdí podle toho, na co má.
To platí i pro zimní období, i když zde se mohou objevit určité potíže, pokud potřebujete někam vyjet a kola pod prázdným zavazadelníkem začnou na zasněžené nebo namrzlé vozovce prokluzovat. V tomto směru jsou historicky lepší vozy BMW, u nichž bývá lépe rozložena hmotnost mezi přední a zadní nápravu a samozřejmě i konkurenční Audi A4 s pohonem předních kol, i když zde se negativně projevuje vysoké zatížení přední nápravy. Ale dost o konkurenci a vraťme se zase k vlastnostem zkoušeného mercedesu.
Ten těží z mimořádně příjemného nastavení podvozku, když zdolává nerovnosti při zachování maximálního možného komfortu posádky. Přitom nemá příliš měkké odpružení, v zatáčkách se nadměrně nenaklání a vyniká vzorným držením jízdní stopy i při sportovní jízdě po klikatých okreskách.
Proti konkurentům Audi A4 a BMW 3 je Mercedes C v tomto ohledu znatelně lepší, když se jeho konstruktérům povedlo nejlépe skloubit sportovnost s komfortem. Podvozek bavoráku je tvrdý, což pocítíte při každé větší nerovnosti, audi zase v zatáčkách pronásleduje určitá nedotáčivost plynoucí z pohonu přední nápravy a rozložení hmotnosti. Mercedes se v zatáčkách chová jistě a předvídatelně, i nerovnosti zvládá dobře. Pro každodenní ježdění jde tedy o ideální volbu.
Velice dobré jízdní vlastnosti a vysoký cestovní komfort jsou vlastní jak testovanému vozu z nabídky AAA AUTO, tak celé třídě C. Z hlediska naladění podvozku tedy mercedes poráží stejně starou konkurenci. Samozřejmě základem úspěchu je dobrý stav zavěšení a tlumičů. Nutno dodat, že u námi zkoušeného ojetého vozu, jehož palubní přístroje ukazují 124 000 ujetých kilometrů, se žádné nadměrné opotřebení neprojevuje. Podvozek nevykazuje vůle, není nadměrně hlučný a také tlumiče pracují na výbornou.
