Citroën C1 (2005 – 2014)
RADOSTI
Dostatek ojetin na trhu, rozumné ceny ojetin, výborné jízdní vlastnosti, velice čilý benzinový motor s nízkou spotřebou, líbivý design, spolehlivost vozu.
STAROSTI
Odkryté plechy v interiéru (lakované v barvě karoserie), ztížený přístup k zadním sedadlům, opravdu malý zavazadelník, chybí uzavíratelná schránka před spolujezdcem.
Nejen nejmenší z rodu, ale i nejspolehlivější je tento malý Citroën, hodně těžící z techniky japonské Toyoty. Nakonec model C1 je technicky shodným vozem s automobily Peugeot 107 a Toyota Aygo, a spolu s nimi vyjíždí z jednoho výrobního závodu TPCA Toyota Peugeot Citroën, který najdeme blízko Kolína ve Středočeském kraji.
Vozidla se liší jen minimálně, a to jak vzhledem, tak některými méně důležitými díly. Je zajímavé, že z dané trojice vykazuje dle statistik „cé-jednička“ nejvyšší poruchovost, avšak i tak je skutečně nízká a ve srovnání s dalšími citroëny je tento model z hlediska spolehlivosti nejlepší.
Citroën C1 je také z kolínských trojčat nejlevnější ojetinou, což má hodně společného s původní cenou nového vozu. „Cé-jednička“ byla totiž levnější než „stosedmička“ nebo Aygo a tento fakt je nyní vidět i na trhu ojetin. U vozidel z prvních let výroby se tak ceny dostávají na rozumnou úroveň, mladší automobily ale vzhledem k cenám konkurentů úplně levné nejsou.
Citroën C1 první generace je velice povedeným mini vozem. Sází na jednoduchou techniku, funkčnost v městském prostředí a nenáročný provoz, což se ukazuje jako správná cesta. Malý automobil tak potěší jak začínající motoristy, tak zejména ženy, jimž zpravidla padnou do oka tvary karoserie. Oceňují ale i snadné parkování a pohyb s vozem v městském provozu.
Navíc, líbivý design exteriéru se podařilo přenést i do interiéru vozidla. Zde tak najdeme nápaditě zpracovanou palubní desku (příplatkovou výbavou je otáčkoměr ve formě tykadla trčícího z hlavního budíku s rychloměrem) s originálně řešenými ovladači ventilace. Jen škoda tvrdých plastů a místy odkrytých plechů karoserie – byť lakovaných v barvě vozu. Tak levným automobilem Citroën C1 nikdy nebyl, aby se něco podobného dalo obhájit. Minus představuje také absence uzavíratelné schránky před spolujezdcem.
Sedadla ničím neohromí, ale pro pohyb vozu v městském provozu jsou zcela vyhovující. Vpředu najdeme celkem dost místa, jen řidiči vyšších postav mohou mít méně prostoru u pravého kolene, kde jej omezuje spínací skříňka. Vzadu je situace horší, ale s přihlédnutím k faktu, že jde o mini vůz, si vlastně není na co naříkat.
U třídveřových vozů nepotěší fakt, že si přední sedadla po odklopení nepamatují původní polohu, takže je vždy musíte znova seřídit. Zavazadelník „cé-jedničky“ nabídne objem pouhých 139 litrů a nepotěší ani bídným přístupem. Má totiž vysokou nákladovou hranu a vyklápí se pouze zadní okno, které tak tvoří dveře zavazadlové prostoru. To je daň za zpevnění karoserie.
Z hlediska jízdních vlastností vás Citroën C1, stejně jako jeho sourozenci z Kolína, doslova nadchne. Podvozek totiž nemá daleko do motokáry, když vzorně drží jízdní stopu i na klikatých okreskách. Říkáte si, k čemu to je, když se pod kapotu dostaly jen malé motory? Nenechte se mýlit, litrový tříválec je pro malinkatou „cé-jedničku“ zcela vyhovující.
Tento motor vyniká na tříválec vydařeným zvukem a velkou snahou plnit řidičovi příkazy. Snadno jde do otáček a díky tomu „cé-jednička“ na silnici vyškolí kdejakou Fabii 1.2 HTP nebo dokonce se slabší čtrnáctistovkou. Litrový tříválec v Citroënu C1 je vybaven proměnným časováním ventilů a produkuje výkon 50 kW. Pracuje velice úsporně, a tak o druhý nabízený agregát mezi motoristy nebyl skoro žádný zájem.
Řeč je o turbodieselu 1.4 HDi s výkonem 40 kW. Udávanou kombinovanou spotřebou 4,6 litru na 100 kilometrů jízdy sice benzinový motor asi o litr poráží, ale pořizovací cena vozu s turbodieselem byla o tolik vyšší, že po něm sáhl jen málo kdo. Nyní na trhu ojetin je navíc benzinový motor jednoznačně lepší volbou, z důvodu vyšší spolehlivosti.
Vůz se nabízel jak s manuálním řazením, tak s robotizovanou převodovkou SensoDrive. V tomto případě ale žádnou senzaci nečekejte. Řazení probíhá pomalu a s vozem kolikrát citelně houpne, navíc spolehlivost této převodovky je v porovnání s manuální nesrovnatelně nižší.
„Litrový dvanáctiventilový motor z dílen Toyoty je velmi úsporný, čilý a pracuje s minimem vibrací. Navíc vyniká vysokou spolehlivostí, což zájemci o ojetý vůz jistě ocení,“ říká Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Kdo zažil tříválec 1.2 HTP ve Fabii, bude z litrového tříválce Toyota hodně mile překvapen.
„Automobil se častěji potýká s velkým opotřebením zámků. To se projevuje i na spínací skříňce nebo víčku palivové nádrže. Výměna bývá nutná někdy už po 50 000 kilometrech. Proto si při výběru vozu funkčnost všech zámků vždy ověřte,“ radí zástupce AAA AUTO.
Spíše zřídka se můžete setkat s vůlemi na přední nápravě, za to pozor na korozi karoserie. Ta se totiž u některých kolínských vozidel projevuje, přesto že se nejedná o kdo ví jak staré ojetiny. Turbodiesel zase někdy trápí únik oleje. Celkově jde ale o nadprůměrně spolehlivý automobil, který potěší zejména při jízdě v městském provozu.
Ve zpětném zrcátku
2005 – uvedení vozu na trh ve tří a pětidveřovém provedení, s benzinovým tříválcem 1.0 VVT-i/50 kW a čtyřválcovým turbodieselem 1.4 HDi/40 kW, manuální převodovkou nebo robotizovanou převodovkou SensoDrive.
2013 – drobný facelift modelu a lehká modernizace.
2014 – v průběhu roku nahrazení vozu druhou, zcela novou generací Citroënu C1.
Bezpečnost dle Euro NCAP
Citroën C1 první generace prošel bariérovou zkouškou Euro NCAP hned při svém uvedení na trh v roce 2005. Za ochranu posádky při nárazu dostal čtyři hvězdičky z pěti možných a stejné hodnocení si odnesl za ochranu dětí cestujících v autosedačkách. Ohleduplnost při střetu s chodcem byla hodnocena dvojicí hvězd z maximálních čtyř.
