BMW M3 a spol. (nejen) bokem v tréninkovém centru
Celý den dávat do těla téměř všem novým modelům BMW M v bezpečí uzavřeného kusu asfaltu, to je snad splněný sen každého automobilového fanouška. Pro mě jako dlouholetého obdivovatele modro-bílé vrtule bylo samozřejmě velmi žádoucí si tento sen splnit. Naštěstí do naší redakční schránky přistála pozvánka od automobilky na celodenní testovací akci nejnovějších modelů M Power a M Performance v tréninkovém centru polské Poznani, a mohl jsem vyrazit.
Na parkovišti stálo připravené BMW M135i, které mělo jako jediné manuální převodovku, M235i xDrive, M3 a M4 Coupé, M6 a čtyřdveřové M6 Gran Coupé a žhavé novinky X5 M a X6 M. Jízdy pak probíhaly na dlouhé ranveji, kde bylo možné auta rozpumpovat na maximum, na kuželkami vytyčené technické pasáži, kde si člověk osahal chování, na kluzných fóliích, které přinesly poznání, že ESP v jistém okamžiku stejně nic nezachrání, na přilehlých komunikacích i okolních okreskách, které otestovaly pohodlí podvozků, a skid-padu, kde probíhala soutěž v driftování.
Principem soutěže bylo objet bokem co nejvíce okruhů mokrého skid-padu bez přerušení, a jelikož jsem opět nepotlačil své choutky srážet kuželky, zmohl jsem se jen na šest koleček a především jsem proti sobě měl velmi talentované soupeře z ostatních redakcí (především Ondru a Petra, kteří obkroužili jedenáct, resp. jedenáct a čtvrt kola – vskutku obdivuhodný výkon), tradičně jsem prohrál. Zábava jde však stranou, mojí povinností je sdělit vám svoje první dojmy z řízení každého auta. A bude to v pořadí, jak mě všichni přítomní oslovili.
BMW M6 a M6 Gran Coupé: Univernzální gétéčka
Začít musím s BMW M6. Trhá mi to srdce odsunout jej na „poslední místo“, vůbec to však neznamená, že by snad bylo z celé skvadry nejhorší. Jen to není úplně můj druh auta. Musím však uznat jeho kvality. Předně je úchvatně rychlé, skvěle potlačuje svoji hmotnost v zatáčkách a dokáže být velmi komfortní.
Stará letištní plocha ukázala, že zůstává klidné i při 260 km/h na zvlněném povrchu, děravé polské okresky předvedly schopnost podvozku zůstat komfortním i za konstelace „velká kola, velké díry, velká rychlost“ a handlingový test mezi kuželkami zase nechal vyniknout schopnost auta krouhat zatáčky. Po funkční stránce není M6 co vytknout a splní vaše vysoké nároky, z řidičského hlediska ale působí tak trochu obyčejně (i kvůli nijakému zvuku). Hravý sporťák v něm určitě nehledejte, ale pokud chcete univerzální gétéčko, tohle je správná volba.
BMW X5 M a X6 M: Despoticky zábavné
Možná vám budu připadat jako blázen, jak se mi dvě všeobecně nejnenáviděnější auta mohla líbit víc než tradiční gétéčko, a já vám na to odpovím: „Ano, jsem!“ Tahle dvě auta mi totiž umožnila nechat ze sebe prchat svou despotickou část osobnosti plným proudem. Nabubřelý vzhled, který je skoro až karikaturou sama sebe, nazlobený zvuk, který je hlasitější a upřímnější než v M6, a v neposlední řadě to, jak tyhle dva paneláky na kolech fungují, to jsou věci, které mě určitě nevzaly za srdce, ale skvěle mě pobavily.
Baví mě, jakým způsobem dokáže X5 M a X6 M ohýbat fyzikální zákony. Namíříte na zatáčku, celé auto se mohutně opře do tlumičů, lehce se sklouzne všemi koly, potom si „kecne“ do asfaltu, na výjezdu pohodí zadkem a ze zatáčky vystřelí jako smyslů zbavený animovaný Tasmánský Čert. Zásadním nedostatkem jsou brzdy, které když zvadnou (keramické brzdy nejsou k dostání), tak vám nepěkně začne ubývat asfalt pod koly. Už jen pro tu srandu z nevěřícných pohledů ostatních však stojí za to alespoň jednou vyrazit na okruhové dny. Rozhodně ani jedno nelze považovat za sportovní auto, ale z velkých SUV jsou zdaleka nejsportovnější.
BMW M135i a M235i xDrive: Hravá kupátka
Tohle jsou auta, která musí každého nadšeného řidiče zahřát u srdce – velký motor vpředu, manuální převodovka uprostřed a pohon vzadu. Zabalte to do kompaktního balení a dostanete velmi jednoduché, dobře vyvážené, mechanicky upřímné a úžasně hravé kupátko, které ve své cenové kategorii jen těžko hledá vyrovnaného soupeře. Jedna velká, zato však řešitelná kaňka by se našla – autu zoufale chybí samosvorný diferenciál, což krásně demonstruje spousta nepovedených driftů na skid-padu. Samosvor je první příplatková položka, kterou prostě musíte zaškrtnout!
Překvapením na druhé straně je, že položkou, na kterou byste rozhodně neměli zaškrtávat, není pohon všech kol. Čtyřkolka xDrive stále preferuje zadní nápravu, takže vás na mokru neochudí o snadné drifty, na sněhu pomůže vyjet kopec a na suchu je auto úžasně efektivní – zároveň ale stále hravé, pokud jej záměrně rozhodíte. Pokud tedy nutně čtyřkolku potřebujete, klidně si ji objednejte, protože chybu neuděláte. Problém je jen v tom, že ani sama automobilka nedokáže garantovat, jak si bude elektronika vzájemně rozumět se samosvorem.
BMW M3 a M4 Coupé: Nejlepší z rodu
Bez mučení se přiznám, že k BMW M3 mám více než přátelský vztah. Od E30, jejíž závodní úspěchy mne prostřednictvím plakátů facinovaly už v dětství, přes E36 a E46 jako vrcholy války o nadvládu na neměckém Autobahnu, až po úchvatnou E90/E92, auto, které je mezi všemi supersporty, hot-hatchi, limuzínami i off-roady prostě tím nejlepším, co jsem kdy řídil. Takže nová M3 to společně s M4 Coupé rozhodně nemá lehké a troufnu si tvrdit, že to podobně vidí většina lidí.
Jenže obě nová auta tahají z rukávu spoustu trumfů. Fenomenální motor, který, ačkoliv dostal přeplňování, úspěšně bojuje s turbodírou, neskutečně funguje v širokém spektru otáček a minimálně zvenku předvádí dobrou zvukovou show. Skvěle odladěný podvozek s úžasně přilnavou přídí a lehce roztancovanou zádí. Nižší hmotnost, díky níž auto působí obratnějším dojmem a je o dost jistější na brzdách. Luxusnější interiér plný prvotřídních materiálů a technologických hraček, ve kterém se vám bude lépe žít každý den…
Je toho spousta a nové BMW M3/M4 je prostě objektivně ve všem o kus lepší. Je z něj ale až moc cítit, že se snaží více zpřístupnit i nezaujatým řidičům, zatímco směrem k nadšencům si drží odstup. Třeba zbytečně težkým a poněkud divně vyváženým řízením, které se s vámi neustále chce prát i v komfortním režimu. Nebo tím naprosto zbytečně falešným zvukem z reproduktorů. Pořád je to skvělý kus stroje, se kterým můžete do práce, na dovolenou, na okresky, na okruh, na rande, na drifty… zkrátka dokonalý univerzál. Ano, nedokázal jsem se do ní tak bezhlavě zamilovat, em-trojka je však tím autem, kterým bych odsud odjel domů. Kdybych tedy ve skutečnosti domů neodjížděl v něčem úplně jiném.
BMW i8: Hybridní překvapení
Zcela mimo původní plán, avšak sťastnou okolností se přihodilo, že na 500 km dlouhou cestu zpět sedám do BMW i8. S divizí M nemá moc společného, přesto se však stává zlatým hřebem celého dne. Proč, když považuji za poněkud neptařičné, aby na samotném vrcholu potravního řetězce stanulo něco s hybridním tříválcem? Protože nedokážu zastřít, že mě tohle auto svým způsobem fascinuje.
Stačí jeden pohled, a přestože třeba nejste vyznavači moderny, minimálně se za ním otočíte. Dost možná s otevřenou pusou. Za hodinu stání na polské benzínce se kolem nás seskupil dav s mobilními telefony, který by záviděli i hoši v Top Gearu na svých roadtripech. Neustále někdo zvedá palce, vyptává se, jestli je pod kapotou V12, nebo mi dokonce nabízí svoji manželku. BMW i8 prostě vypadá úplně jinak. Přesto ale působí jako docela normální auto.
Až na křídlové dveře se s ním dá žít každý den, podvozek je odladěný na skvělý kompromis mezi pohodlím a přilnavostí, které ovšem není moc, takže si užijete velmi hravého vyvážení. Takové přerostlé Toyobaru. A to je, myslím, velký kompliment. S lehkou karbonovou karoserií a na úzkých pneumatikách tak skutečně působí.
Navíc k tomu přidává i rychlost. Způsob, jakým tohle auto zrychluje, je vpravdě kosmický – neucítíe žádné brutální zatlačení do sedačky, místo toho vás í-osmička za doprovodu příjemně prskavého zvuku a bzukotu elektřiny plynule unese na druhý konec rovinky se stejnou lehkostí, jakou mimozemšťané v zeleném paprsku světla unášejí pozemšťany do svého talíře. Hlavně, „přeplňování elektromotorem“ je vážně jako droga. Neskutečně návykové!
Kdo by navíc čekal, že zrovna tohle auto bude mít, troufnu si tvrdit, zdaleka nejlepší řízení z celé škály BMW? Dobře, za čtyři miliony pořídíte třeba novou M3 na každý den, M235i nebo M3 E92 na hraní a starou M3 E30 jako investici, ale bylo by příliš snadné zavrhnout BMW i8 jenom jako drahou hračku. Protože ve skutečnosti je komplexním sportovním autem. Zábavným, pokud o tom stále pochybujete. A teď si představte BMW i8 M, klidně jen s řadovým šestiválcem… Děsně mě ta představa láká!
