BMW 330d Touring

• Dynamika 10

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 9

• X-Factor 5

• Celkové hodnocení 8.2

RADOSTI
Skoro až zázračná kombinace dynamiky a úspornosti; vyváženost

STAROSTI
Už působí jen jako Audi s pohonem zadních kol

Dneska už si BMW 330d s manuální převodovkou nekoupíte. Automobilka do tohoto vozu dává výhradně moderní osmistupňový automat. Je to ale vlastně špatně? Svým způsobem to značí, kam se nové BMW řady 3 posouvá, ale čím déle s ním jezdím, tím méně mi absence spojkového pedálu a manuálního řazení vadí.

Ačkoli by bylo asi příjemné se jet občas jen tak projet a více splynout s vozem díky ručnímu řazení, možnost manuální volby převodů pomocí tlačítek pod volantem značí, že řidič ještě nemusí být úplně upozaděn. A pokud mohu mluvit sám za sebe, k silnému dieselu bych chtěl rozhodně automat, protože si lépe poradí s využitím ideálního pásma otáček motoru a jízda je pak mnohem plynulejší, kultivovanější.

Testovaný kombík 330d ve stupni výbavy Sport mě překvapil také tím, že na rozdíl od jiných testovacích exemplářů značky BMW se jednalo o poměrně obyčejné auto. Výbava odpovídala spíše tomu, co si běžný smrtelník (nebo firemní zákazník?) koupí. Výtečné sportovní sedačky s dobrým bočním vedením jsou povinnost, navigační systém se tak nějak předpokládá a snad jen bez toho panoramatického střešního okna by se dalo žít. Jistě, auto mělo i spoustu drobností, které jinde považujete za samozřejmost, ale u BMW si musíte připlatit.Ovšem celek nepůsobil přeplácaně. Jsem například rád, že testované auto nemělo aktivní tempomat, který mě dokáže na dlouhých cestách spíše otravovat, než aby zvyšoval komfort jízdy a bezpečnost. Potěšila mne i poměrně malá 17″ kola, která i s pneumatikami runflat mnohem lépe pohlcují drobné nerovnosti než například velké dvacítky. A u BMW zřejmě někdo dostal rozum a pneumatiky nesmyslně nepřefouknul, jako tomu bylo u jiných testovaných vozů v minulosti.

BMW řada 3 velká fotogalerie

S novým BMW řady 3… No, novým… Já píšu novým, protože jsem se s trojkou seznámil vlastně až při testu modelu BMW 318d tento podzim. Zkrátka, ještě jsem neměl možnost okusit trojku s dynamicky trochu schopnějším motorem. Třílitrový diesel o výkonu 258 koní tak poskytoval ideální příležitost odhalit, co se vlastně v současné trojce skrývá.

Stejně je zvláštní, jak rychle jde vývoj kupředu. Když si vzpomenu na BMW 330i minulé generace, se kterým jsem chvíli letos jezdil, benzínový šestiválec o stejném objemu měl také výkon 258 koní a ve své době to byl nejvýkonnější benzínový třílitr s atmosférickým sáním. A vidíte, dnes stejného výkonu dosahuje základní třílitrový diesel.

Na cestách
Není sporu o tom, že díky silnému motoru je jízda mnohem uvolněnější než v případě modelu 318d, kde přeci jen bylo potřeba předjíždění trochu plánovat. Dynamika šestiválce je uspokojivá takovým tím příjemným způsobem, kdy řidič nemá pocit, že by to mělo jet rychleji. Tedy, mluvím o pocitu řidiče, který není zvyklý na zátah dvakrát přeplňovaného benzínového osmiválce…

Motor snese nízké otáčky a nárůst výkonu je velmi plynulý jen s velmi malým zaváháním v oblasti pod 1500 ot./min., než se roztočí dvoukomorové turbodmychadlo. Výkon narůstá progresivně až za 4000 ot./min., kde pak nenápadně uvadá, nedočkáte se takového toho čtyřválcového zdechnutí.Spolupráce automatu a motoru je pak příkladná a ani se mi nestalo, že bych měl potřebu převodovce pomáhat ručním řazením. Na povely pádly pod volantem poslouchá ihned a ve sportovním režimu sama řadí přesně do toho správného okamžiku, nebojí se podřazovat a rychlost změny převodů je taková, až se nechce věřit, že se jedná o měničový automat a ne dvouspojkovou převodovku. Ve sportovním režimu dokonce při řazení převodovka mírně cukne, což dodává jízdě skutečně dynamicky charakter podobný sekvenčním převodovkám. S tím rozdílem, ža neslyšíte křupnutí a nemáte dojem z toho, že by se po několika zařazeních měla převodovka rozložit na prvočinitele.

Rychlosti jsou poskládané hezky za sebou, ale sedmička a osmička už jsou hodně dlouhé a jedná se vyloženě o dálniční rychlosti, i když motor má dost síly na to, aby i na okresce v rychlosti lehce přes 90 km/h udržel i v mírném stoupání tempo na osmičku. Automat si ale poměrně často podřadí až na šestku.

Na dálniční přesuny je tohle auto skutečně příjemné a to jak po stránce nenucené dynamiky, tak i pohodlí a kultivovanosti. Mrzela mě jenom skutečnost, že od velkého panoramatického střešního okna pronikalo do interiéru více aerodynamického hluku a kombíku přeci jen hučí zadní pneumatiky hlasitěji než v případě sedanu s pevnou přepážkou mezi sedadly a kufrem. Dá se to ale samozřejmě vydržet a když pojedete předpisovou stotřicítkou, těžko vás bude hluk obtěžovat více než jedinci, kteří nejsou schopni jezdit plynule a uhnout z prostředního nebo levého pruhu dálnice doprava, kde je místo. Tohle jsou ti bezohlední dálniční piráti.

Nojo, vy si teď myslíte, že se na každého lepím a všechny z levého pruhu vyblikávám, co? Ale jděte. Zkuste si někdy všímat lidí okolo a zjistíte, že nejhorší jsou právě ti jedinci, kteří neumí po dálnici jezdit vpravo. A také ti, kteří mají pocit, že když jedou tachometrových 130 (tedy asi 110 až 120 skutečných), že nemusí z levého pruhu uhnout. Ale to bychom zase rozebírali téma, o kterém jsme se tu hádali už mockrát…

Důležité je, že kombík BMW 330d Touring je velmi příjemné auto na dlouhé cesty a neméně příjemný každodenní společník, pokud jde o praktičnost a uživatelský komfort. Často kritizovaný prostor na zadních sedadlech závisí spíše na tom, kdo sedí vepředu. Pokud si řidič položí sedačku jako taxikář po lobotomii, těžko si za něj někdo další sedne, ale já jsem si sám za sebe sednul naprosto pohodlně. Zadní sedačky sice umožňují přepravit trojici osob, ale asi tušíte, že prostřední sedátko je vhodné leda tak jako odkládací polička na kelímek s pitím. A ta tu také je.Co se objemu kufru týče, odkážu vás na tabulku technických údajů. Mě spíše bavilo elektricky a dálkově ovládané víko, což je příjemné, pokud je zadní část auta zahnojená tak, že nejde přečíst ani registrační značka. Špínu z tlačítka otevírání si pak nemusíte odnášet na ruce. BMW nabízí do trojky i možnost otevírání tak, že přijdete k autu a pod zadním nárazníkem zamáváte nohou. Samostatně otevíratelné zadní sklo jsem otevřel jen jednou pro účely focení. Jeho praktický smysl nechápu.

A protože máme pod kapotou diesel, určitě se někteří ptáte na spotřebu. Klidná jízda udrží hodnoty na palubním počítači pod sedmi litry na 100 km bez nutnosti se nějak výrazně omezovat v předjíždění a občasného využití plného dynamického potenciálu, ale rychlé dálniční přesuny způsobí, že palubní počítač vyplivne hodnotu začínající devítkou. Rychlá jízda po okresce, o které si přečtete dále, pak vyžene hodnotu ještě výš, někam ke 12 až 13 litrům.

Na oblíbené okresce
Co by to bylo za „testování“ BMW, kdybych ho nebyl projet po své oblíbené silnici. Jezdím sem se svým autem, byl jsem tady s 318d i s Astonem Martin, stejně tak s Lamborghini Gallardo nebo Méganem RS Cup. Silnici z Unhoště na Beroun a potom do Hýskova znáte z naší společné zářiové projížďky, ale když se z Hýskova odbočí nahoru na Chyňavu a v ní se pokračuje na Poteply, objevil jsem tu nový kus asfaltu, díky kterému vznikla jedna z nejlepších silnic, kterou mám prakticky hned u domu.

Silnice lemuje hranici CHKO Křivoklátsko a i kdyby se tu vybíralo mýtné jako třeba na Nordschleife, snad by mě to ani nemrzelo, protože to je skutečně krásný (a nikoli Bohem, ale tranzitní dopravou zapomenutý) kus asfaltu. Strídají se tu zatáčky levá-pravá, každá má jiný sklon a poloměr a můžu tady najít skutečnou hranici auta, aniž bych musel jet nesmyslně rychle jako dobytek. Mám rád silnice, kde se dá jet blízko hraně, ale pořád v rámci předpisů nebo aspoň dobrých mravů.

S BMW 330d Touring jsem se tu ale nesvezl nějak extra krásně. Abych byl upřímný, auto mě tu dost zklamalo. Jistě, pořád je cítit ta příjemná vyváženost s motorem vpředu a pohonem zadních kol a díky velkému výkonu a točivému momentu není problém v utažených zatáčkách na dvojku nebo trojku donutit zadní kola ke snadno kontrolovatelné přetáčivosti. Jenže ze samotného řízení se vytratilo nadšení. Dokonce i 318d tu bylo příjemnější a řidičštější auto.Řízení v 330d Touring neposkytuje potřebnou odezvu od prvotního impulzu do řízení a především není cítit mechanická vazba s předními koly. Když už se mi do dlaní dostanou nějaké informace, tak až v momentě, kdy přední kola již nejsou schopna odolávat nedotáčivosti, která je v tomto voze přirozeným důsledkem přehnaného nájezdu do zatáčky. Pokud člověk neudělá hloupost, 330d nepřejde do nečekané a nebezpečné přetáčivosti.

Díky velmi dobré pozici za volantem se dá jet jemně a přesně, ale právě kvůli absenci mechanické zpětné vazby je řízení podivně neuspokojivé. A je celkem jedno, jestli je auto v komfortním, sportovním nebo sportovněplusovém režimu. Ano, vnímám konstrukční dokonalost auta a dynamické schopnosti, ale prostě si tu za volantem připadám jen jako v Audi – jako pasažér, který dává počítači příkazy „doleva, chvíli rovně, teď doprava a zrychlit!“

Utratil bych tedy za BMW 330d Touring těch 1 185 000 korun, kolik za něj u BMW bez další příplatkové výbavy požadují? Ale jo, asi utratil, protože je to velmi úplné auto a v současné produkci nějak nemohu najít lepší vozidlo v této třídě. Mercedes-Benz třídy C je možná komfortnější, ale ještě odtažitější a nejde u něj vypnout stabilizace. Audi A4 je takový „moc Volkswagen“, ale především se chová dost sterilně, pokud nemá velmi silný motor, pohon všech kol a sportovní diferenciál vzadu. Jenže jsem ještě nejel novým Jaguarem XF Combi a jak si tak vzpomínám na sedan, bylo to také velmi příjemné a vyvážené auto s charakterem ne nepodobným právě bavorákům. No, jak to tak vypadá, rýsuje se nám tu námět na srovnávací test, abych měl o skutečném králi této třídy jasno.

Verdikt
BMW řady 3 Touring nejde považovat za špatné auto. Ve skutečnosti je to výborný dopravní prostředek, v této motorizaci snad i ten nejrozumnější z hlediska rovnice, ve které na jednu stranu postavíte dynamiku a na druhou provozní náklady. Jen se nějak nemůžu ubránit dojmu, že řízení už není tak záživné jako tomu bývalo dřív. Z BMW 330d Touring se tak trochu stalo Audi s pohonem zadních kol. Jestli je to špatně nebo ne, to si musíte rozhodnout sami. Stejně ale bude nakonec záležet na osobních preferencích.

Měření a technické údaje