Beran: Prodej vozidel a úskalí při přepisu

Problematické tzv. "polopřevody" při nákupu a prodeji auta by měly být díky legislativním změnám minulostí. Přesto tady ale problémy s přihlašováním aut máme.

Zdroj: archiv redakce

Protože mi velmi často v Právní poradně píšete ohledně negativních zkušeností s kupujícími při prodeji a přepisu vozidel, podíváme se dnes opět na některé hlavní problémy s přepisem.

V současné době platí základní princip, podle kterého musí prodávající a kupující současně provést odhlášení a přihlášení vozidla, což byla reakce zákonodárce na to, aby nedocházelo k tzv. polopřevodům, tzn. k situacím, kdy prodávající vozidlo odhlásil a kupující ho na sebe nedohlásil. Dnes tedy musí tyto kroky proběhnout současně, což vylučuje dřívější situace s polopřevody.

Jak plyne z Vašich zkušeností, setkáváte se jako prodávající s tím, že je problém zajistit přepis na registru vozidel.

Protože odhlášení a přihlášení musí proběhnout současně, nabízí se dva základní způsoby, jak to provést. Buď tam jdete spolu a pak by žádné komplikace vznikat neměly, anebo zvolíte variantu s plnou mocí, kdy prodávající dá kupujícímu plnou moc (musí mít úředně ověřené podpisy), aby jej v tom zastoupil.

Tady samozřejmě vznikají problémy v okamžiku, kdy to kupující neudělá, ale přitom už má (a musí mít) veškeré doklady od vozidla. Tím, že prodávající dá kupující plnou moc a doklady z ruky, tak ztrácí do určité míry kontrolu nad situací.

Standardní způsob, jak zajistit splnění povinností kupujícího, je vysoká smluvní pokuta na denní bázi za porušení takové povinnosti. Když jsem já prodával auto nebo motorku, dal jsem si do smlouvy 1 000 Kč denně za porušení této povinnosti, protože to už kupujícího bude „bolet“, když to poruší.

Základem navýšení právní jistoty, že přepis proběhne, jak má, je tedy kvalitně připravená kupní smlouva, ve které jsou jasně a srozumitelně popsány povinnosti kupujícího při přepisu společně s odpovídající smluvní pokutou za porušení této povinnosti.

Samozřejmě smluvní pokuta sama o sobě nezabrání porušení té povinnosti, ale může porušení předejít, případně finanční dopady na kupujícího mohou být do té míry negativní pro kupujícího, že takovou povinnost neporuší. Součástí jednotlivých práv a povinností by pak mělo být i to, že kupující prodávající zpětně doloží, že přepis proběhl.

Pokud ale smlouva není připravena tak, aby takové mechanismy existovaly, je to složitější. Pokud je ve smlouvě alespoň povinnost převod zařídit, tak je to vymahatelná povinnost, případně by s jejím nesplněním bylo možné dovodit právo na odstoupení od kupní smlouvy. Pokud ale taková povinnost není ve smlouvě vůbec sjednána, bylo by nutné složitě konstruovat porušení zákonné povinnosti vozidlo přihlásit (10 pracovních dní od převodu) a opět na tom vystavět důvod pro odstoupení od smlouvy, ale to je řešení velmi nepraktické a zdlouhavé a hlavně nezajišťuje to hlavní, tj. samotný přepis.

Základem je tedy kvalitně připravená kupní smlouva, anebo, nedůvěřujete-li kupujícímu, po prodeji okamžitý odchod na registr vozidel, aniž byste auto a doklady od něj dali z ruky. V opačném případě ztratí prodávající kontrolu nad situací a prakticky nemá jak zajistit přepis vozidla na registru vozidel.