Beran: Policie ČR – „otravovat a kasírovat“

Protože se pod posledním Filipovým blogem ozvali někteří ze zdejších „police fan boys“ a posteskli si nad tím, že už dlouho ode mne nečetli nějakou sžíravou kritiku do řad tuzemského ozbrojeného sboru, který nás prý ochraňuje a pomáhá nám, rád využiji nedělní drobné historky s jednou policejní hlídkou, aby snad nevzniklo pochybení, že jsem s prací policie spokojen (když jsem do nich měsíce „netepal“), jakkoli taková „pecka“ jako březnová naháněčka do stojící kolony na D1 to nebude. Nutno hned dodat „zaplať pán Bůh.“ Protože ale chápu hlad výše uvedených čtenářů po šťavnatém diskusním soustu, do kterého bychom se mohli společně zakousnout a pěkně se o něj potahat, dám k dobru svou nedělní historku s jednou hlídkou Policie ČR.

V neděli dopoledne jsem se vrátil s rodinou z Lipna, vybalil věci, sundal kola a rakev a jel sám a s prázdným autem natankovat (přece jenom let vysokou rychlostí z Lipna do Prahy s dvěma koly a rakví na střeše dává naftovému šestiválci pěkně popít z nádrže a hladové oko ukazovalo dojezd už jen pár desítek kilometrů).Byla neděle po obědě, taková ta ospalá siesta a na silnici nikde nikdo. Jezdím tankovat zásadně na Benzinu v Olšanské ulici (Praha 3), protože to je nejblíže, kde lze natankovat Vervu diesel. Jedu si takhle po Malešické ulici (znám to tam tak, že bych tam mohl jezdit poslepu, protože tudy denně a roky jezdím do centra) a blížím se ke křižovatce s ulicí U Nákladového nádraží. Je to křižovatka typu „T“, na kterou (když jedu z domu do centra, což jsem v tomto případě jel) přijíždím z vedlejší ulice, křižovatkou pokračuji přímo rovně z vedlejší na hlavní a dávám tudíž přednost autům zleva, která jsou na hlavní.

Protože to tam za ty roky dobře znám, tak mám odřazeno na tři, na tachometru kolem 60 km/h. Do křižovatky je totiž vidět tak na posledních 20ti metrech a protože auta z hlavní, kterým dávám přednost, odbočují výrazně vlevo a nemohou jet proto moc rychle, mám odřazeno na trojku a ve zlomku vteřiny se rozhoduji, jestli půjdu ostře na brzdu (když by něco jelo) nebo ostře na plyn (když ne). Takže minu poslední dům vlevo, rychlý pohled vlevo, žádné auto v křižovatce nebo těsně před ní, takže plný plyn a ve vteřině jsem za křižovatkou (aby ne, na trojku a s rozfoukaným turbem tahá naftový šestiválec velmi pěkně).

No ale druhý kontrolní pohled vlevo ukáže, že na horizontu té hlavní (od křižovatky asi 100 metrů, je to tam do kopce) jede policejní auto, jehož posádka mé „prolétnutí“ křižovatkou musela vidět, jakkoli byli ode mne dobře těch 100 metrů. Tak radši hned zpomalím (abych zbytečně neprovokoval), za pár vteřin už ale stejně vidím, jak policejní auta zahnulo za mnou, zrychluje, pouští majáky a STOPku. No nic, zastavuji a čekám, co přijde.Policista vystoupí, nasadí přísný výraz a povídá:“Pane řidiči, víte, proč jsme Vás zastavili?“

Vždycky si vzpomenu na základní pravidlo Dfense pro jednání s policií („s policií se zásadně nebavíme“). Samozřejmě žádné poučení podle ust. §61 zákona o PČR, takže i kdybych se mu tam přiznal, že jsem jel 200, tak by to nemohl v dalším řízení použít. Jak to, že tohle neví?! Ale možná to ví, ale je mu to prostě jen jedno, on je přece policajt, může všechno.Ale povídám:“Ne, to nevím, ale Vy mi to určitě řeknete.“.

Policista:“No protože jste nerozhlédnul, když jste jel z vedlejší.“

Jako kdyby na těch 100 metrů mohl vidět, jestli jsem se otočil krátce vlevo nebo ne, když jsem se tou křižovatkou jen mihnul. Navíc, když jedu z vedlejší, nemám povinnost se rozhlédnout, mám povinnost dát přednost v jízdě a ne se rozhlédnout, takže i kdyby prokázal, že jsem se nerozhlédnul, tak by mi za to žádnou sankci uložit nemohl, ale tohle bylo pod jeho rozlišovací schopnost.

Já:“To není pravda, já jsem se rozhlédnul.“

Policista:“Ne, nerozhlédnul.“

Já:“Ale ano, rozhlédnul. A vůbec, na tu vzdálenost to nemůžete vědět.“

Policista:“Předložte doklady od vozidla.“

OK, dávám mu papíry a policista odchází ke svému autu. Ani ne za minutku je zpátky (za tu dobu snad nemohl ani prolustrovat můj řidičák a auto) a povídá:

“Tak, pane doktore, my Vás máme změřeného, jak jedete rychle.“ Nějak „zázračně“ zapomněl na to původní nerozhlédnutí se.

Já:“Tak mi to ukažte.“

Policista:“No my Vás máme opravdu změřeného.“

Já:“No tak když máte, tak mi to ukažte.“

Policista:“No dobře, tak nemáme, ale příště tam jeďte pomaleji.“ To víš, že jo, ty šašku, pomyslím si, na to jsem čekal, abys mi řekl, jak tady mám jezdit.

O čem to celé tedy bylo? Proč mne vlastně zastavili? Mysleli si snad, že když na mne přitlačí, že mne viděli, jak jsem se nerozhlédnul (navíc takovou povinnost ani řidič nemá a k tomu jsem se samozřejmě rozhlédnul – nejsem sebevrah), že ze mne vydoluje nějakou pokutu? Jakože se jen tak k něčemu, co jsem navíc ani neudělal, přiznám a on bude mít čárku za vybranou pokutu? Nebo jako o co mu šlo? A ten závěr s rychlostí, to už bylo vysloveně zoufalé. Koukne do občanky, zjistí podle titulu, že mne asi snadno neostříhá, jak si původně myslel (proč by mne jinak zastavoval) a přesto zkusí takhle průhledně blafovat s tou rychlostí?

DOPORUČUJEME: Jak se pozná, že jste dobrý řidič

Copak si ten policista neuvědomuje, jak neprofesionálně, zoufale a tragicky u toho vypadá? Jak se pokouší hrát poker, v ruce nic nemá a ještě tak školácky blafuje? Ten člověk mne akorát zbytečně zdržel (navíc mi neměl co vytknout), celé to bylo k ničemu a co si tím vlastně dokázal? Celé to bylo jen ztráta mého a jeho času plus jako bonus další potvrzení toho, že policisté akorát umí přitlačit na pilu, když si myslí, že mají na vrch, ale když je rozeberete, tak jen stáhnou ocas a jdou to zkusit na někoho jiného, kdo se hned nerozklepe a zaplatí pokutu za něco, co ani neudělal.

Copak si ten člověk neuvědomuje, jak jen zatlouká další hřebík do rakve autority a profesionality policie, když to prostě jen jde zkusit a když to vyjde, tak to vyjde a když to nevyjde, tak to nevyjde?

No, až pak budou policisté zase někde fňukat, jak si jich nikdo neváží, tak by si měli uvědomit, že právě tento vyhrožovací a mocensky-silový přístup „zkusíme na tu ovečku přitlačit, třeba se podělá a zaplatí“ jim dělá tu nejhorší reklamu.

Judr. Tomáš Beran